Homo Kaktusář

autor: Viktor Daněk
Na otázku jak se rodí kaktusář neumím dost dobře odpovědět. Začíná to často tak, že zárodek budoucího kaktusáře, říkejme mu třeba František, uvidí na návštěvě u kamaráda čerstvě rozkvetlý kaktus, hostitel se s ním samozřejmě rád pochlubí a František náhle zatouží mít taky takový klenůtek, který by rozjasnil jeho šedivou garsonku. Hostitel ihned nabízí několik semenáčků. František se zdvořile brání, ale rád je nakonec strčí do kapsy. Kdo by odolal.

listování v kapitolách článku 'Homo Kaktusář'
« předchozí
  1. O kaktusech
  2. Historie kaktusářství
  3. Co kaktusům nabídnout
  4. Rozšíření sbírky
  5. Kompletní fotogalerie k článku
další »

nezaléváme až do doby než se teploty zase zvýší.

Voda je další velmi důležitou podmínkou pro zdárný růst. Zaléváme pokud možno čistou vodou říční nebo dešťovou, kterou jsme provařili. Pokud nemáme tuto možnost a jsme odkázání na chlorovanou vodu z kohoutku, potom vodu necháme před použitím alespoň den odstát. Už jsem viděl zalévat kaktusy i vodou balenou bez bublinek a kaktusům to nijak nevadilo. Ve větších sbírkách se ale tento způsob opatřování vody prodraží. Kaktusům svědčí pokud zaléváme vodou teplou, asi 40°C, stačí ale voda vlažná, pokojové teploty. Nikdy ale nezaléváme studenou vodou! Způsobů zálivky je více. Vyloženě nevhodné je jen kropení, doporučuje se zalévat podmáčením do misky, je to výhodné, pokud máme více květináčků v jedné podložní misce. Mě nejvíce vyhovuje zalévání shora na hlínu, ne na tělo. Pokud máme rozprašovač, můžeme v létě zrána kaktusy poprášit teplejší vodou, aby stihly kaktusy do večera oschnout., postřikováním kaktusů bez otrnění nebo s hustou vlnou či barevným (nejčastěji stříbrným) povlakem na těle to ale Nepřeháníme můžeme tím rostlinku zničit. Na ostatní rostlinky ale působí blahodárně. Důležitá je frekvence zalévaní, zaléváme nepravidelně, ale VŽDY AŽ ÚPLNĚ VYSCHNE ZEM! Nikdy nezaléváme do ještě vlhké půdy!

Co se vzduchu týče, kaktusům stačí málo. Jsou ale choulostivé a pokud bydlíme ve městě topícím se pod pokličkou smogu, raději vzduch z venku na kaktusy moc nepouštějte. Exhalace ucpávají průduchy na těle kaktusů a usazují se na trnech. Nepůsobí to pěkně a kaktusy to doslova dusí. Pokud ale máme vzduch venku více méně čistý, větráme jak jen můžeme, pohyb vzduchu je pro kaktusy důležitý a velmi dobře na ně působí. Pokud ale fouká ledový vítr, opět raději zavřeme okna a s větráním počkáme na teplejší dny. Nejvhodnější je větrání před polednem.

Už jsem několikrát nakousl problémy s pěstováním ve velkých městech. Všechny jsme více méně vyřešili až na problém s půdou, ta se vždycky těžko shání, proto si povíme něco o hydroponickém způsobu pěstování. Hydroponie znamená, že živiny rostlinám nedodáváme půdou a vodou, ale roztoky živin do kterých se rostliny namáčejí nebo se na ně rozprašují. Tyto způsoby nejsou pro kaktusy příliš vhodné, ale existuje řešení. Kaktusy vsadíme do květináčků bez dna, výborně poslouží sklenice. Kaktus zasadíme do jemnějšího perlitu, čistého říčního štěrku nebo drcené cihly zbavené prachu. Výborná je i pemza nebo sopečný tuf. Tento substrát slouží jako opora pro kořeny a zaléváme vodou s rozpuštěným hnojivem pro tyto účely. K dostání je u nás Herbapon, , Hydroponix nebo Herbasyn. Dávkujeme podle údajích na obalu.

Důležitá věc pro kaktusy je zimování. Stejně jako lidi si potřebují odpočinout spánkem, i kaktusům musíme dát občas dobrou noc. Kaktusy přezimuji i ve své domovině a protože je našich zeměpisných šířkách v zimě nedostatek světla, což kaktusům nesvědčí a chladno, využijeme toho k přezimování. Důležité je vynechání zálivky. Zálivka v zimě jim velmi uškodí, donutí je k růstu a bez světla se začnou deformovat nebo v horším případě shnijí. Proto začneme s klesajícími teplotami přibližně od půlky října šetřit s vodou. Začátkem listopadu zálivku vysadíme a po důkladném vyschnutí substrátu dáme kaktusy na stinné chladnější místo a nezaléváme po celou zimu. Můžeme kaktusy také vyndat z květináčku a zimovat bez hlíny. Mnohé druhy můžeme také umístit do ledničky, kde se drží stálá teplota. V tomto období kaktusy odpočívají a sbírají síly na nový rok. Mimo to se také vytváří základ budoucích květů. Zimování je velmi důležité a jeho absence způsobuje odumírání rostlin, stagnaci růstu nebo jejich nekvetení. Na jaře jakmile začne pálit první slunce, přibližně koncem března kaktusy vyndáme a dáme na slunce, pokud byli bez hlíny, zasadíme, až se kaktusy za několik dnů prohřejí, dáme jim první zálivku. Nikdy ne naopak! Nejdříve teplo, potom vodu. První zálivku nepřežeňte, jen trochu, potom po vyschnutí substrátu už můžeme zalévat normálně, brzy si všimnete první násady poupátek :-).

Chtěl bych vás víc!

Povíme si něco o možnostech rozšíření sbírky. Tou úplně nejjednodušší možností je nákup nových rostlin, můžeme nakupovat v botanických zahradách, supermarketech a obchodech a od kaktusářů. Nejlevněji vám prodá kaktusy zkušený pěstitel, pár korun za kus, to je ve srovnání s cenami v obchodech za pusu. Ale pozor, musíte počítat s tím že ne všechny kaktusy od pěstitele se u vás chytí. Kaktusáři totiž své drobečky doslova rozmazlují a jsou zhýčkány tak, že v trochu drsnějších podmínkách hynou.

Opakem jsou rostliny ze supermarketů a obchodů s květinami. Tam chudáčci v katastrofálních podmínkách chřadnou celé měsíce než si je někdo koupí. Když si jej vezmete, velmi se mu zavděčíte čímkoliv, pokud si je donesete v pořádkou většinou přežijí i u vás, pozor ale abyste si s sebou nedonesli infekci. Pozorně si kaktus prohlédněte, jestli má své kořeny a není do země jen tak vpíchnut a jestli některá jeho část nehnije nebo není podezřele vlhká a měkká, zvláště si všímejte paty kaktusu těsně u země a pod zemí. Cena v obchodech je ale vždy přehnaná a i desetkrát dražší než od pěstitele.

Ideálním řešením je tedy botanická zahrada, pokud nějakou máte v blízkosti. Ceny jsou tam také vyšší, ale ne zas tolik, kolik v supermarketech a o rostliny je tam dobře pečováno, takže riziko dotažení škůdce je menší (ne však nulové, proto novou rostlinku vždy umisťujte alespoň na týden do karantény, než ji představíte své sbírce), zároveň jsou rostliny pěstovány ve velkém, takže hýčkány láskyplnou rukou kaktusáře nejsou.

Další možností je vypravit se na lov do Ameriky. Nepředpokládám že se na něj vypravíte, proto se o něm ani nijak nezmiňuji, pokud se vám přece jen dostane do ruky import, pozor na něj, nikdy jej neumísťujte ihned do své sbírky, bude na mě pravděpodobně mnoho škůdců a plísní. Důkladně mu proberte kořínky, pročistěte a nechte je na slunci zaschnout. Často se stává že rostliny cestou ztratí kořeny, proto je lepší jej ihned naroubovat, než se marně pokoušet o přirozené zakořenění. Také pozor na chráněné druhy.


listování v kapitolách článku 'Homo Kaktusář'
« předchozí
  1. O kaktusech
  2. Historie kaktusářství
  3. Co kaktusům nabídnout
  4. Rozšíření sbírky
  5. Kompletní fotogalerie k článku
další »


autor:

datum vydání:
25. dubna 2005


Diskuze k článku „Homo Kaktusář“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!