Havran polní - Corvus frugilegus

Již po staletí ho lidé pronásledují, protože se domnívají, že havrani způsobují velké škody na obilných polích. Ve skutečnosti se však tyto škody vyrovnávají tím, že havrani sbírají na polích škodlivý hmyz.

Třída	Ptáci- Aves
Řád	pěvci - Passeriformes
Čeleď	Krkavcovití - Corvidae
Rod	Krkavec - corvus
Druh	Havran polní - Corvus frugilegus

Charakteristika

Opeření havrana polního je leskle černé s nafialovělým nádechem. Peří na nohou mu mírně odstává a tvoří tzv. "kalhotky". Mladí ptáci mají kořen zobáku plně opeřený. Tato štětinatá pera se s přibývajícím věkem pomalu obrušují, jak ptáci klovají zobákem v zemi. Jeho zobák je poměrně dlouhý a rovný, kořen zobáku je neopeřený a bělavé barvy, tímto se odlišuje od vrány obecné. Křídla má široká a při letu jsou patrné jejich mírně prstovité špičky. Při krákání nebo při vzájemném hašteření havran vějířovitě rozprostírá své ocasní pera. Vejce havrana polního jsou světle zelenošedé a jasně zeleně a hnědě kropenatá. V jedné snůšce je průměrně čtyři až pět vajec.

Hnízdiště

Havran hnízdí v koloniích, které mívají často i několik set párů. Havraní páry se většinou vracejí každým rokem - koncem února nebo začátkem března - na to samé hnízdiště. Hned po příletu začnou stavět velké neuspořádané hnízdo z různých větví a nakonec je vystelou suchou trávou, listím a jemnými kořínky. Pokud naleznou své staré hnízdo z různých větví a nakonec je vystelou suchou trávou, listím a jemnými kořínky. Pokud naleznou své straré hnízdo nepoškozené, pouze je trochu poopraví a usadí se v něm. Někdy se také stává, že obratně ukradnou stavební materiál z hnízda svému sousedovi, který právě někam odlétl. Přes velký počet členů kolonie si každý pár udržuje okolo svého hnízda vlastní malé území, které si hájí hlasitým a zuřivým krákáním.

Rozmnožování

Během námluv sameček přináší své vyvolené jako svatební dar potravu. Přitom roztáhne ocasní pera do vějíře, načepýří peří a vydává zvláštní luskavé zvuky. Samička snese koncem března nebo začátkem dubna čtyři až pět vajec a zahřívá je asi osmnáct dní. Sameček jí přitom obstává potravu. Oba rodiče krmí vylíhlá mláďata až do chvíle, kdy jsou schopna letu, což bývá většinou za jeden měsíc. Ve větších koloniích, jejichž členové musí často tvrdě bojovat o potravu, je úmrtnost mezi mláďaty velmi vysoká. Většinou z každé snůšky uhyne nejméně jedno mládě.

Způsob obživy

Dospělý havran polní je spíše všežravec, takže najde vždy dostatečnou nabídku potravy v podobě hmyzu, ovocných plodů a bobulí, zrní a semen. Složení jeho potravy závisí také na ročním období. Havran polní obrací zobákem kameny a hroudy hlíny a vyhledává pod nimi ukrytý hmyz. Na rozdíl od vrány obecné, kavky obecné nebo špačka obecného si havran polní vybírá raději rostlinnou potravu. Někdy se však stává, že krade vajíčka a holátka z hnízd jiných ptáků nebo loví také drobné pozemní savce, ryby nebo plazy.

Rozšíření

Havrana polního potkáme v celé Evropě a v některých částech Asie. Ačkoliv je havran polní rozšířen téměř v celé Evropě, nejsou jeho hnízdiště u nás příliš častým zjevem. Na polích ho poznáme velmi snadno, obzvláště v předjaří v době hnízdění. V zimním období se havrani zdržují i v městských parcích. Jejich hnízdiště se nacházejí v korunách vysokých stromů na okrajích lesů nebo v lesících mezi poli a uprostřed zalesněných ploch. Tito hluční a společenští ptáci hnízdí většinou v hustě obsazených koloniích a všichni se vydávají společně za potravou. Na našem území hnízdí havran polní většinou jen v nížinách u řek, pouze v zemědělsky obdělávaných oblastech hnízdí i ve vyšších polohách.

Havran polní je široce rozšířen v celé severní a střední Evropě, na jihu Evropy se vyskytuje pouze v zimě, kromě toho žije i v Asii až na Dálný východ Ruska a v Číně.

Ochrana

Počty havranů hnízdících ve střední Evropě se od 60. let znatelně snížily. Důvodem je ubývání obdělávaných půd používání pesticidů a pronásledování člověkem.

Český název	Havran polní
Latinský název	Corvus frugilegus
Pohlavní dospělost	ve 1. roce
Období hnízdění	březen - červen
Velikost snůšky	2 - 7, většinou však 4 - 5
Doba sezení	17 – 20 dní
Doba hnízdní péče	asi 30 dní
Rozšíření v ČR	Pole, městské parky, v nížinách u řek, někdy i ve vyšších polohách
Rozšíření ve světě	Evropa, Asie až na Dálný východ Ruska a v Číně
Potrava	Převážně hmyz a jeho larvy, zrní, tráva, semena, ovoce, drobní hlodavci, měkkýši a odpadky
Způsob života	Velmi společenský, páry hnízdí ve větších koloniích
Délka života	Nejvyšší známý věk 22 let
Ochrana	Ne

Citace:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-062, Karta 179

Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz