Výr velký - Bubo bubo

třída	ptáci - Aves
řád	sovy - Strigiformes
čeleď	Strigidae
rod	výr - Bubo (Duméril, 1806)
druh	výr velký - Bubo bubo (Linnaeus, 1758)

Vzhled

Zbarvení obou pohlaví tohoto majestátního ptáka je značně proměnlivé. Základní barvy se pohybují od rezavožluté až po tmavší rezavohnědou, přes léto jsou světlejší, tmavší horní část přechází do světlejší spodní. U oka a pod zobákem si lze všimnout bílé skvrny. Výrazná jsou též pera, která tvoří ouška. Má oranžové oči, mláďata jsou jsou žlutohnědá s méně výraznými tmavými skvrnami oproti rodičům. Dospělý jedinec může vážit přes 3 kg.

Rozšíření

V přírodě můžeme spatřit výra zejména vysedávajícího na skalách. I když se zdržuje v blízkosti lesů, málokdy je viděn, že by zalétal hluboko do něj. Obývá skalnatá území v nížinách i horské lesy ve vyšších polohách, významným a tradičním útočištěm jsou srázy říčních údolí velkých řek. Byl viděn i na zříceninách či v kamenolomech. Setkat se s ním můžete téměř po celé České republice i celé Evroasii kromě jejich nejsevernějších a nejjižnějších částí.

Během 20. století zaznamenala evropská populace výrazný pokles hlavně v důsledku přímého pronásledování. Na stavy v jižní Francii a ve Španělsku měla vliv i epidemie mixomatózy králíků, jejich hlavní kořisti. Od poloviny 20. století dochází k pomalému zvyšování počtu v některých zemích především západní Evropy. V 70. až 90. letech se prokázal opětovný slabý pokles početnosti ve východní a jižní části evropského areálu.

Způsob života a potrava

Jak známo, sovy patří mezi dravce, takže není žádným překvapením, že se jejich potrava skládá zejména z malých obratlovců, jako jsou hraboši a jim podobní, zhruba čtvrtinu potravy tvoří ptáci a 6% obojživelníci a ryby. Zbývající procenta tvoří obratlovci. Při lovu využívá především sluch, takže mu padnou za oběť hlučnější zvířata. Loví především ráno při východu slunce a večer při jeho západu.

Rozmnožování

O výrech se ví, že jsou dlouhá léta věrni jednomu místu, které si vybrali k hnízdění. Tímto místem bývá kotlinka vyhloubená na zemi nebo na skále. Vyjímečně si vyberou dutiny stromu. Hnízdo jako takové nestaví, pouze ho vystelou materiálem, který je poblíž (listí, rostliny...). Hnízdí jednou do roka. Výří houkání v toku lze slyšet již od konce zimy (v únoru) až do dubna. Pokud byla vejce krátce po snůšce zničena, je samice schopna snést ještě další nahradí snůšku. V hnízdě se zpravidla objevují 2 - 3 vejce, vyjímečně více. V průběhu sezení na vejcích sameček samičku krmí. Na vejcích sedí celou dobu samička. Zhruba po pěti týdnech se vyklubou mláďata, která jsou po dobu dalších 5 - 6 týdnů krmena na hnízdě. Letuschopná jsou zhruba po devíti týdnech. I po té jsou však ještě rodiči krmena. Vzhledem k tomu, že hnízdí na nepříliš chráněných místech, musejí se rodiče smířit s velkou pravděpodobností úhynu mláďat - ať už díky nepříznivým přírodním podmínkám (sníh, voda...), či predátorům včetně člověka. Právě poměrně vysoká úmrtnost mláďat je jedním z důvodů nutnosti ochrany tohoto nádherného zvířete.

Ochrana

Tento druh byl dříve cennou trofejí, byl tedy často pronásledován. Došlo to až tak daleko, že byl v Evropě téměř vyhuben. První krok k jeho záchraně u nás udělali naši zakonodárci, kteří vydali v roce 1929 zákon, kterým omezili lov tohoto zvířete a výr se tak začal opět úspěšně množit. Naši výrové pak byli exportováni k reintrodukci do celé Evropy. V současné chvíli se růst jeho populace ve světě spíše zastavil.

Nadále je chráněn známou mysliveckou vyhláškou, která povoluje jeho lov jen ve vyjímečných případech a mnoha dalšími, nejen českými, předpisy. Jmenujme například zákon 114/92 sb., vyhlášku 395/92 sb., Směrnici Evropské rady o ptácích, Bernskou úmluvu či CITES. Dále patří do červeného seznamu ohrožených ptáků nebo mezi zájmové druhy evropské ochrany přírody.

český název	Výr velký
latinský název	Bubo bubo
hlavní znaky	Největší naše sova, výrazně tmavší horní část těla, tmavé podélné nebo příčné pruhování
způsob života	Samotářský
rozšíření ČR	Téměř celá
rozšíření svět	Téměř celá Euroasie, kromě jižních a nejsevernějších oblastí
potrava	Hlodavci, obojživelníci, ryby, ptáci
doba sezení na vejcích	34 - 36 dní
počet mláďat	2 - 3 vyjímečně více
ochrana	395/92 sb, myslivecká vyhláška, CITES, Bermská úmluva

zdroje:
www.ptaci.natura.2000.cz
Fauna ČR - Ptáci (Karel Holubec, Karel Šťastný a kolektiv, Academia)