PŘÍRODA.cz

Asi málokomu ušlo, že se lidstvo stále častěji potýká s ničivými povodněmi. Proč k tomu dochází? Mohou za to dva hlavní faktory: změny klimatu a některé nedomyšlené zásahy člověka do krajiny a ekosystémů.

Dopad změny klimatu na travní ekosystémy lze sledovat globálně jako předpokládaný posun hranice lesa, nebo lokálně jako dopad na produkci a biodiverzitu konktrétního typu travního porostu.

Meteorologie a klimatologie, stejně jako mnoho dalších vědních oborů se zabývá tříděním, porovnáváním, uchováváním záznamů a jejich následným hodnocením.

Každodenně se dozvídáme z médií jaké nás čeká počasí v následujících hodinách, dnech a někdy i týdnech. Pojďme se ale dneska podívat na světové klima i klima ČR a jeho klasifikaci.

Sněhová pokrývka je důležitým klimatickým, hydrologickým a biologickým činitelem. Letošní první sněhové vločky si docela pospíšily. Pokud pomineme slabé sněhové přeháňky na vrcholcích Krušných hor už 4. září 2007, potom můžeme prohlásit, že až 20 centimetrová sněhová pokrývka, která napadla během 19. a 20. října je v porovnání s posledními deseti lety docela raritou.

Když se řekne léto, každému se určitě vybaví mnoho zážitků: od moře přes zmrzlinu až třeba po sbírání borůvek. Meteorologické léto datujeme od 1. června do 31. srpna, astrologické začíná 21. června a končí 23. září (letos přesně v 11.51 hod) a „školní- prázdninové“ léto má trvání 2 měsíce od 1. července. Hodně se setkávám s názorem, že letošní prázdniny - co se počasí týče byly takové „nevýrazné“. Tak si je pojďme trochu shrnout…

Něco pro ochlazení v horkých letních dnech. Ikdyž letos zas až takové horko, jako bylo třeba loni, není. Alespoň tady u nás.

Po nedávno proběhnuté konferenci klimatologů se zdá tato otázka přehnaná. Klimatologové ale posuzují pouze své hledisko, tj. zda bude teplo nebo zima. Navíc naprosto nešťastně zvolené pojmenování klimatických změn jako "skleníkový efekt" (je z jiného oboru) vyvolává dojem, že se nic podstatného neděje.

Po třech zmrzlých mužích je na jaře snad druhá nejznámější pranostika právě ta medardovská, která připadá na 8. června, což je období, kdy se pomalu začínají stírat teplotní rozdíly mezi pevninou a oceánem.

Zjednodušeně lze říci, že pomocí Langova dešťového faktoru (LDF) klasifikujeme a hodnotíme oblasti podle dostupnosti vláhy v půdě pro rostliny. Vyjadřujeme ho jako podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu daného místa. Jako jeho limitní hodnota pro sucho je považována hodnota 70.