PŘÍRODA.cz

Hodně se hovoří o klimatických změnách. Nejčastěji se varuje před vypouštěním skleníkových plynů a řeší se potřeba změn v průmyslu a energetice. Jenže mnohem větší problém představuje kácení pralesů a klíč k němu je v zemědělství.

Chránit přírodu, v níž žijeme a z níž pocházíme, by mělo být samozřejmostí. Realita je však poněkud jiná. Před tím, co se jeví jako správné a naprosto logické, dostává často přednost ekonomicky výhodnější řešení. Žijeme zkrátka v takové společnosti a době. Proto musíme i v oblasti ochrany přírody přistupovat na kompromisy. Bývá obtížné prosadit takovou míru a rozsah ochrany, jakou bychom považovali za správnou. Někdy tak vyvstává otázka,…

Poušť není jen Sahara nebo Kalahari. Pouště jsou rozmanitá prostředí a rozhodně si je nepředstavujte jen jako obrovské písečné duny. Byli byste daleko od pravdy.

Dnešni denní limit polétavého prachu je 50 mikrogramů na krychlový metr. Nicméně když se ohlédneme do minulosti, tak se i takový vzduch dá označit za 'svěží'. V dobách parních lokomotiv lidé žili i v prostředí, kde se za měsíc dalo na jeden metr čtverečný naměřit více jak 1,5 kilogramu prachu!

Přesně o tomto se snaží lidi přesvědčit nová kampaň Arcticready firmy Shell. Na první pohled to vypadá jak dost „drsná“ kampaň těžařské firmy. Realita je ale trošku jiná. Přečtěte si náš článek a zjistíte o co jde. Možná se i pobavíte, možná se ale naštvete.

Na jasnou otázku je vždy minimálně zcela jasná odpověď. Jasná, ale špatná odpověď. Větrné elektrárny možná pomůžou řešit problémy globálního oteplování, mohou ale naopak samy způsobovat lokální až regionální oteplování v místech instalace.

Většina návštěvníků těchto stránek se mnou po přečtení nadpisu mého článku pravděpodobně nebude souhlasit. Někteří z Vás mi možná budou i v duchu nadávat. Nechte mě ale provést Vás celým problémem a jsem si jistý, že se mnou nakonec budete souhlasit všichni. Ať je náš současný prezident jakýkoliv, v téhle věci má pravdu. Globální oteplování je jen zbytečně nafouknutou bublinou.

Člověk je jednou zmnoha větví stromu - přírody. Cítí se zdravý jen tehdy, je-li v pořádku celý strom. Snaží-li se být nejsilnější větví stromu a zastínit ostatní větve - živočichy, rostliny - dochází nutně k tomu, že poškozuje sám sebe. Stane se totiž to, že strom ztrátou a poškozením svých větví onemocní a společně s ním onemocní nakonec i jeho rádoby nejsilnější větev - člověk.

Pro každého z nás, kdo prožil pár dní v Kodani v době, kdy byla ve své polovině snad nejdůležitější klimatická dohoda, tedy 12.–13. prosince již loňského roku, byly tyto chvilky něčím výjimečným. Dost už jsme se načetli o tom, jak neúspěšný výsledek projednávání nástupce Kjótského protokolu nakonec byl, a také o zatčených demonstrantech.

Člověk je jednou z mnoha větví stromu - přírody. Cítí se zdravý jen tehdy, je-li v pořádku celý strom. Snaží-li se být nejsilnější větví stromu a zastínit ostatní větve - živočichy, rostliny - dochází nutně k tomu, že poškozuje sám sebe. Stane se totiž to, že strom ztrátou a poškozením svých větví onemocní a společně s ním onemocní nakonec i jeho rádoby nejsilnější větev - člověk.