PŘÍRODA.cz

Ministerstvo životního prostředí přišlo s novinkou. Od září bude možné žádat o dotaci i na výměnu kotlů na uhlí ve vyšších emisních třídách. Budou ovšem nižší a nejde o Kotlíkovou dotaci od krajů, ale o dotaci z programu Nová zelená úsporám.

Evropské státy, včetně ČR, včera těsně chválili kontroverzní legislativu pro obnovu přírody tzv. Nature Restoration Law, která je součástí Greendealu. Zásadní je, že tato legislativa neřeší již chráněné oblasti, ale snaží se nastartovat obnovu těch degradovaných. Neznamená to však, že se z polí stanou neobhospodařované džungle, jak to někteří prezentují. Schválena byla i další důležitá legislativa.

To, že otázka Klimatické změny je a bude ústředním tématem, které bude v příštích letech EU řešit, je neoddiskutovatelný fakt. A nejde jen o udržitelnější průmysl a zemědělství, ale i riziko klimatické migrační vlny. V předvolební debatě na ČT došlo k velmi vzácné shodě mezi všemi diskutéry. Současnou Zelenou dohodu pro Evropu je nutné upravit tak, aby odpovídala současné situaci a byla „polidštěna“ . Otázkou ale je, jak toho dosáhnout.

To, co u nás probíhalo v 80tých a 90tých letech, odsíření průmyslu a dopravy, v Číně začalo zhruba od roku 2010. Exhalace oxidů síry v Číně klesly natolik, že výrazně klesl jejich „ochlazovací“ efekt. Oxidy síry nejsou oxidy uhlíku. Bacha na to.

Dala jsem si tu práci a pročetla jsem volební programy všech politických stran a uskupení kandidujících za ČR do Evropského Parlamentu. Zjistila jsem jednu pozitivní věc. Ve všech programech se hodně řeší Green deal – Zelená dohoda pro Evropu. Otázka ochrany životního prostředí se tak konečně dostala do popředí zájmu politiků.

První dubnové dny u nás byly ve znamení, na toto období, extrémně vysokých teplot. Ve skandinávii naopak teplot extrémně nízkých.

Po teplotně nadprůměrném podzimu tu máme ostrý nástup zimy. Kde je teda to globální oteplování? Za takovouto sněhovou nadílku můžou paradoxně až letní teploty v jižní Evropě. V Srbsku dokonce měli tropickou noc.

Olivovníky se pěstují ve středomoří. Letos to s nimi vypadá přinejmenším stejně špatně jako loni.

Arkto-alpínská tundra je pozůstatkem doby ledové a je evropským unikátem. Vlivem zvyšující se teploty se do těchto míst začíná pomalinku nasouvat les. Je tu ale spousta dalších faktorů, které rozrůstání lesa na vrcholových partiích Krkonoš brzdí. Postup hranice lesa již leta zkoumají vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čas od času se objeví případy, kdy se volně žijící zvířata naučí nechat se krmit člověkem a ztratí tak svou přirozenou plachost. Krmení má však pro volně žijící zvířata značná rizika. Například ztratí schopnost hledat si potravu, případně si vytvoří závislost na lidech a ztratí k nim přirozený respekt. Konkrétní případ se v nedávné době objevil například u lišek, které se v Krkonoších nechávaly krmit turisty.