PŘÍRODA.cz

Jetel známe všichni – je to jeden z našich nejčastějších plevelů a dokáže potrápit nejednoho zahrádkáře, zvlášť ten plazivý. Setkáme se s ním v téměř každém trávníku, ale málokdo ví, že se v něm skrývá léčivý poklad. Jak již jeho lidový název napovídá, zaměřuje se především na náš pohlavní a hormonální systém, ale umí toho mnohem víc. Co se v tomto obyčejném trojlístku vlastně skrývá?

Koncem února bylo zpuštěno další kolo příjmu žádostí o dotace v programu Nová zelená úsporám. Na ministerstvu připravili dvě zajímavé novinky po kterých lidé volali. Možnost získat peníze předem a výhodná nabídka úvěru.

Až do nedávna bylo možné na zahradách legálně pálit listí, trávu a další biomasu. Zákon o odpadech to sice zakazoval, ale v zákoně o ovzduší to bylo za určitých podmínek dovoleno. K 1.3. 2025 vešla v platnost jeho novela, která je v tomto sladěna se zákonem o odpadech. Pálení biomasy na otevřeném ohni za účelem její likvidace je tedy definitivně zakázáno.

Sedmikrásku zná většina z nás už od dětství. Drobné bílé nebo narůžovělé kvítky, které mnohdy vykukují i pod sněhem téměř v každém trávníku. Někteří z nás ji možná i zkusili ochutnat a překvapila je sladce nahořklá chuť. Sedmikráska je skutečně výbornou jedlou rostlinkou a ozdobou mnoha pokrmů, ale také výbornou léčivkou. Co se tedy v tomto drobném kvítku všechno skrývá?

CID – Clean Industrial Deal - Dohoda pro čistý průmysl, navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu. Představuje podstatě road mapu toho, jakým směrem se EU v tomhle tématu vydá v legislativním procesu. Ano za současné geopolitické situace je to jedno z nejdůležitějších témat. Podobně jako zbrojení.

Břízu známe všichni. Nádherný strom s ojediněle nezvyklou bílou kůrou pocházející z oblastí Ruska a Běloruska (ostatně díky ní má Bělorusko právě svůj název). Všichni také známe březové šampony a další kosmetické přípravky, ve kterých má bříza svoje místo, a někteří z nás také možná znají sladidlo xylitol vyrábějící se právě z břízy. Bříza toho ale umí mnohem víc!

Na Padrťsku v CHKO Brdy se dlouhé čekání na různá povolení a domluvy na revitalizaci části území opravdu vyplatilo. Zatímco se úředníci a další zainteresované osoby dohadovali, bobr pracoval. Ne vždy je ale miláček a naopak něco stojí.

Proč? Protože většina z nich obsahuje věčné chemikálie, které v nemalé míře zůstávají na trati. Vzhledem k tomu, že výrazná část tratí se nachází v našich horách, tedy v těch nejchráněnjších oblastech, je to velký problém.

Věčné chemikálie PFAS (per- a polyfluoralkylové látky) se začaly využívat v širokém měřítku od 60tých let minulého století. Na jejich škodlivost pro životní prostředí i člověka se přišlo až v posledních desetiletích. Nebyla tomu ovšem věnována patřičná pozornost.

Česnek znali lidé už v pravěku. Nevěděli samozřejmě tenkrát, z jakého důvodu na určité věci funguje, ale důležité bylo, že pomáhal. Dnes již toho o česneku víme mnohem víc, a tak se na něj můžeme podívat pořádně zblízka.