Husa velká - Anser anser

Třída	Ptáci - Aves
Řád	vrubozobí - Anseriformes
Čeleď	kachnovití - Anatidae
Rod	husa - Anser
Druh	husa velká - Anser anser

Vzhled

Husa velká je šedohnědá, od ostatních druhů hus se liší mohutným oranžově žlutým zobákem s bílým nehtem na konci a stříbrošedou přední částí křídel. Nohy jsou velké, oranžovočerveně zbarvené. Samice se od samce nijak zvlášť neliší. Mláďata jsou olivově šedá a zespodu žlutá. Husy velké létají v charakteristické klínovité formaci nebo v šikmé řadě. Když se pták letící v čele unaví, je vystřídán dalším.

Rozšíření

V severní části střední Evropy hnízdí husa velká jen vzácně, ale během zimních měsíců se na pobřežích shromažďují obrovská hejna těchto ptáků. Na podzim táhnou početná hejna hus velkých z hnízdišť ve Skandinávii, východní Evropě a střední Asii směrem na jih. Většinou létají v charakteristické klínovité formaci, která připomíná písmeno V, a shromažďují se v ohromných hejnech na pobřeží západní a jižní Evropy. Zde si pochutnávají na lučních rostlinách nedaleko řek nebo v bažinatých oblastech, kde lze do daleka slyšet jejich typické hlasy. Husy velké se za potravou vydávají převážně ve dne. Za soumraku se vracejí na společná místa spánku, která se nacházejí na otevřených vodních plochách. Někdy však zaletí i dost hluboko do vnitrozemí. V hustěji osídlených oblastech si husy počínají mnohem opatrněji, za potravou se vydávají v noci při svitu měsíce a za svítání se již vracejí na místa odpočinku. Na jaře husy velké letí zpět na sever do svých hnízdišť.

Husa velká patří k nejrozšířenějším ptákům. Hnízdí ve střední a východní Evropě, Skandinávii, v severním Skotsku, na Islandu a ve velké části Asie.

Způsob života a potrava

Husa velká se živí převážně trávou, spásá však i listy, mladé výhonky a příležitostně mladé obilí a nejrůznější plody. Jelikož nemá tak dokonalou trávící soustavu jako řada druhů býložravých savců, nedokáže živiny z rostlin dostatečně využít. Musí proto sežrat značné množství potravy, aby si zajistila dostatek životně důležitých látek. Někdy věnuje shánění a příjmu potravy i celý den. Přitom není překvapující, že je velice vybíravá a má nejraději mladé, jemné konečky rostlin. Často lze pozorovat obrovská hejna hus velkých, jak se snášejí na čerstvě posekaná pšeničná nebo ječmenná pole a paběrkují zbytky po sklizni. I mladé, právě vzcházející obilí přijde husám velice vhod. Hranami zobáků uštipují ty nejjemnější výhonky. Proto není divu, že je zemědělci na svých polích rádi nevidí a považují je za škodnou.

Rozmnožování

Na jaře se husy velké vracejí v párech do svých hnízdišť. Jako řada dalších vrubozobých ptáků tvoří i husy velké páry na celý život, i když se během zimních měsíců někdy rozdělují. V hnízdištích se páry opět setkávají a upevňují své svazky složitým a velmi hlučným obřadem toku, při kterém se předvádí zejména samec – často se prudce rozletí a vzápětí brzdí, aby ukázal svou sílu. Hnízdo stavějí oba partneři v rákosí na břehu nebo na vodě. Na vejcích sedí samice, zatímco samec se zdržuje poblíž hnízda, které hlídá. Mláďata se líhnou během května. Jsou velice samostatná, téměř ihned umějí plavat a za několik hodin již opouštějí hnízdo. Až do následujícího jara však zůstává celá velká rodina pohromadě. Na podzim odlétají celé rodiny společně do jižních zimovišť. To je velice důležité zejména pro mladé ptáky, neboť mají přitom příležitost poznat a zapamatovat si trasu, po které s rodiči letí.

Ochrana

Stále intenzivnější zemědělství, zejména v Evropě, připravuje husy velké o řadu biotopů vhodných ke hnízdění. V některých částech Evropy posilují populace husy velké zdivočelí ptáci chovaní v městských parcích.

Zajímavost

Divoce žijící husy velké jsou velice ostražití ptáci, ke kterým není snadné se přiblížit. Tuto vlastnost si uchovaly i naše husy domácí, které se již v mnoha případech osvědčily jako skvělí „hlídací psi“.

Český název	Husa velká
Latinský název	Anser anser
Délka	76 - 89 cm, samec je větší než samice
Hmotnost	2,3 – 3,5 kg
Rozpětí křídel	147 – 180 cm
Pohlavní dospělost	ve 2. – 3. roce
Doba hnízdění	duben - květen
Počet snůšek	1
Snůška	4 - 6 žlutobílých vajec
Doba sezení	27 - 28 dnů
Způsob života	Žije v hejnech, tažný pták
Potrava	tráva, mladé obilí, mladé výhonky jetele a smetanky
Délka života	4 – 5 let
Ochrana	Ne

Citace: Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 – 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-037, Karta 93