Ořešník kropenatý - Nucifraga caryocatactes

TřídaŘádČeleďRodDruh

Ptáci - Aves

pěvci - Passeriformes

krkavcovití - Corvidae

Ořešník - Nucifraga

Ořešník kropenatý - Nucifraga caryocatactes

Vzhled

Křídla ořešníka kropenatého jsou zaoblená, tmavohnědá až černá. Za letu jsou vidět bílé skvrny na jejich spodní straně. Peří je zbarveno čokoládově hnědě, s velkými bílými skvrnami. Ocas je krátký, tmavohnědý až černý s bílými konci per. Na spodní straně je zakončen širokým bílým pruhem. Silným a dlouhým zobákem ořešník dobývá semena ze šišek jehličnanů nebo rozbíjí ořechy o tvrdý podklad. Do roztažitého vaku v hrdle si může tento pták nashromáždit několik tuctů semen.

Rozšíření

Ořešník kropenatý obývá většinu našich pohraničních hor. V Evropě jej najdeme od lesů středních poloh až po alpínské pásmo Balkánu, Alp nebo pohoří jižní Skandinávie. V jehličnatých lesích nachází ořešník svou hlavní potravu, totiž semena, která svým silným zobákem dovedně dobývá ze šišek borovic, smrků a jedlí. Životní podmínky v horských jehličnatých lesích se mění se změnou ročních období přímo drastickým způsobem. Od konce jara až do podzimu skýtají lesy ořešníkům dostatek potravy. Zrají ořechy a bobule, hmyz se líhne bzučivě poletuje vzduchem. Jakmile ale napadne první sníh, jsou bobule a ořechy sežrány a veškerý hmyz buď zahyne, nebo se schová do zimních úkrytů. Od začátku zimy až do jara panuje v jehličnatých lesích nedostatek potravy, takže mnohým ptákům nezbývá než odletět nebo hladovět. Ořešník kropenatý si ovšem vyvinul svou strategii přežití, stejnou, jakou mají například veverky. Během teplého ročního období si vytváří zásoby potravy ukryté v zemních skrýších. Z nich pak během zimy čerpá energii potřebnou k přežití do jara.

Ořešník kropenatý hnízdí v jehličnatých lesích střední a jihovýchodní Evropy, na jihu Skandinávie a v sibiřské tajze až po Kamčatku a Sachalin. Jedna izolovaná populace žije v horách jižní Asie.

Způsob života a potrava

Semena jehličnatých stromů a ořechy, jimiž se ořešník kropenatý živí, mají daleko větší výživnou hodnotu než hmyz. Tělíčka hmyzu sice obsahují mnoho bílkovin, ale aby ořešník dokázal přežít mrazivou zimu, potřebuje především dostatek energie v podobě uhlohydrátů. Na jihu Skandinávie se místní ořešník kropenatí živí především lískovými ořechy. V jiných oblastech však v potravě těchto krkavcovitých ptáků převažují semena jehličnatých stromů. V Alpách si pochutnávají na semenech borovice limby. Některé poddruhy ořešníka kropenatého se dokonce vyznačují tvarem zobáku pozměněným tak, aby mohly co nejsnáze dobývat semena ze šišek nejhojnějších jehličnanů dané oblasti. Dostat se k chutným semenům stromů není pro ořešníka žádný problém. Buď je svým špičatým zobákem vybírá ze šišek, nebo rozbíjí ořechy o strom či o kámen. Mláďata se ovšem bez živočišných bílkovin neobejdou, proto jim rodiče přinášejí hmyz.

Rozmnožování

Ořešníci kropenatí uzavírají partnerský svazek na celý život a hnízdí ve vlastním teritoriu. Jejich hnízdo je neuspořádaná stavba z volně poskládaných větviček, trávy, lišejníků a mechu, kterou ptáci zpevňují blátem. Hnízdo bývá umístěno ve větvích jehličnatého stromu těsně u kmene ve výšce pěti až deseti metrů. Protože si ořešník nemusí dělat starosti s nedostatkem potravy, mohou zahnízdit již v době, kdy ještě všude kolem leží sníh a teploty klesají hluboko pod nulu. Díky tomu mláďata opustí hnízdo přiměřeně brzy na to, aby si stačila založit dostatek vlastních zásobáren potravy na příští zimu. Na vejcích se při sezení střídají oba partneři. To je u krkavcovitých pěvců dosti neobvyklé chování, lze je ale snadno vysvětlit. Samec ořešníka pochopitelně neví, kde má samice své skrýše potravy, a ze svých vlastních zásob by oba neuživil. Proto pravidelně střídá samici při sezení a a se mezitím odlétá nasytit. Svá mláďata ořešník zpočátku krmí ze svých zásob semen, která mláďatům nejprve změkčí ve voleti. Když na jaře zásoby dojdou, mohou jim rodiče shánět již hmyz, který sbírají často i za hranicemi svého hnízdního teritoria. I když mláďata už opustí hnízdo, zůstávají ještě tři měsíce v péči rodičů.

Ochrana

Jehličnaté lesy většinou rostou rychle a mohou se z poškození vzpamatovat snáze než tropické deštné lesy. Navzdory tomu je životní prostředí jehličnatých lesů v mnoha oblastech ohroženo nadměrnou těžbou dřeva a imisemi.

Český název	Ořešník kropenatý
Latinský název	Nucifraga caryocatactes
Délka	30 - 33 cm
Hmotnost	160 – 180 g
Rozpětí křídel	54 – 56 cm
Období páření	Březen - květen
Snůška	3 – 4 bleděmodrá vajíčka s šedohnědými skvrnami
Délka sezení	16 – 20 dní
Způsob života	Létá pomalu, přitom mává křídly poněkud nepravidelně
Potrava	Semena jehličnanů, ořechy, během hnízdění loví hmyz, červy, ptačí vejce a mláďata
Ochrana	Ne

Citace: Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 – 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-055, Karta 175