Pěnkava obecná - Fringilla coelebs

Třída	Ptáci - Aves
Řád	Pěvci - Passeriformes
Čeleď	Pěnkavovití - Fringillidae
Rod	Pěnkava - Fringilla
Druh	Pěnkava obecná - Fringilla coelebs

Vzhled

Především bych se zmínila o tom, že bílé pásky odlišují pěnkavu obecnou od většiny ostatních druhů pěnkav. Samečci pěnkavy obecné patří v našem zeměpisném pásmu k nejpestřeji zbarveným ptákům. Velice snadno je poznáme podle šedomodrého zbarvení na temeni hlavy, dále podle hnědočervené hrudi, kaštanově hnědých zad a lahvově zelené kostrče. Samičky jsou naopak barevně velmi nevýrazné. Jejich tělo je hnědavé, s výjimkou bílých pásků na křídlech a ocasních perech, které jsou u obou pohlaví. Podle tohoto znaku rozlišíme samici pěnkavy například od pěnkavy jikavce. Jejich zobáky se vyvinuly do tvaru co nejlépe odpovídajícímu odbývání a požírání obsahu semen. Některé druhy mají také velmi masivní lebky a mocné žvýkací svaly, aby mohly louskat, rozvírat nebo rozbíjet velmi tvrdá semena. Je veliká zhruba jako vrabec, má tedy cca 14,5 - 16 cm. Její hmotnost se pohybuje od 17 - 30 g.

Příbuzné druhy: pouze tři z téměř 150 druhů pěnkav patří k rodu Fringilla. Je to pěnkava obecná (F. coelebs), pěnkava jikavec (F. montifringilla) a pěnkava kanárská (F. teydea), která žije pouze na Kanárských ostrovech.

Rozšíření

V období rozmnožování si nádherně vybarvení samečci začínají hledat svá území, která pak obsadí se svou samičkou. Pěnkava obecná má nejraději hustší vegetaci, ale protože není vybíravá a náročná, stačí jí mnohdy místo s jedním stromem a kousek volné země, kde si najde potřebné množství potravy. Její území zabírá většinou kolem 120 m2. Díky této skromnosti může žít v hojném počtu i ve městech. Během zimy se pěnkava obecná chová a většinou mnohem družněji a více se zdržuje ve volnější krajině. Často ji vídáme v hejnech s vrabci, jinými druhy pěnkav a hlavně s jejím nejbližším příbuzným pěnkavou jikavcem.

Vyskytují se v celé Evropě, na Azorských ostrovech, na Madeiře, na Kanárských ostrovech. Ptáci, kteří hnízdí v severních a východních oblastech, tráví zimu většinou ve střední a jižní Evropě a na Středním Východě.

Způsob života a potrava

Potrava pěnkavy obecné se skládá z jedné čtvrtiny z potravy živočišné a ze tří čtvrtin z rostlinné složky, kterou tvoří převážně rozmanitá semena. Je tomu tak u téměř všech druhů pěnkav. Pomocí velmi tvrdého zobáku, rýhovaného patra a silných lícních svalů si pěnkava dovede poradit i s velmi tvrdou potravou. Rozlouskne snadno tvrdé krovky brouků nebo obaly nejrůznějších semen. K jejímu jídelníčku patří všechny možné druhy semen přes různé plevele až po semena jehličnatých stromů, dále zelené pupeny listů a květů, rozličné bobule lesních plodů a jeřabin, ale také zahradní ovoce. Pěnkavy ozobávají jablka, hrušky, rybíz a švestky.

Rozmnožování

Období rozmnožování začíná u pěnkav obecných již v únoru a během března. Tehdy samečci začínají vybírat území, do kterého se pak pomocí výrazného zpěvu snaží přilákat i samičku a naladit ji k páření. Když je samička konečně přivábena, začne hledat vhodné místo ke stavbě hnízda v hustých křovinách, v živých plotech nebo na stromech, většinou u kmene nebo v rozsoše větví. Celé hnízdo staví samice sama. Je to miskovitá, hezky upravená stavbička, s velkou pečlivostí hustě spletená z mechů, travin, stébel či kořínků a také například pavučin a žíní, které ji drží pevně pohromadě. Zvenku bývá hnízdo maskováno lišejníky, takže na stromové kůře dokonale splývá s podkladem. Zevnitř je vyloženo měkkým peřím a chlupy. Páry hnízdí od dubna do června. Samička snáší čtyři až šest vajec, jejichž základní šedočervené zbarvení je velmi proměnlivé, a pak je jedenáct až třináct dní zahřívá. Mláďata mají po vylíhnutí prachové peří a jsou zcela odkázána na péči rodičů. Krmí je oba rodiče, kteří jim přinášejí ulovený hmyz a vkládají jim ho přímo do otevřeného zobáčku. Mláďata jsou schopna letu po dvanácti až patnácti dnech.

Ochrana

Pěnkava obecná je jedním z nejhojnějších ptáků Evropy a není tedy vůbec ohrožena.

Zajímavost

Samice pěnkavy obecné při stavbě hnízda slétne na zem pro materiál a vylétne s ním k hnízdu až 1 300krát.

Pouze tři druhy pěnkav krmí svá mláďata výlučně hmyzem. Je to pěnkava obecná, pěnkava jikavec a pěnkava kanárská. Všechny ostatní druhy pěnkav krmí mláďata předem natrávenými semeny a zrním, případně ještě s přidaným hmyzem.

Svému zpěvu se mladí samečci pěnkavy obecné učí tím, že napodobují zpěv dospělých samců. Tak se naučí určitý dialekt, kterým zpívají ptáci v okolí hnízda a hlavně jejich otec. Tento zpěv, který se naučili napodobováním, je pro mladé samce velmi důležitý v okamžiku, kdy si poprvé začnou zabírat vlastní revír v blízkém okolí. Je známým jevem, že se tento nápěv mění podle území, odkud pták pochází.

Český název	Pěnkava obecná
Latinský název	Fringilla coelebs
Délka	14,5 - 16 cm
Hmotnost	17 - 30 g
Pohlavní dospělost	v 1. roce
Období sezení	duben až červen
Počet snůšek	1 - 2
Snůška	4 - 6 vajec
Doba sezení	11 - 13 dnů
Doba hnízdní péče	12 - 15 dnů
Způsob života	Družné, s výjimkou doby hnízdění
Potrava	Semena, pupeny, hmyz
Hlasové projevy	Jasný, hlasitý zpěv během doby hnízdění
Ochrana	Ne

Citace:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-028, Karta 49