Sýkora modřinka - Parus caeruleus

Sýkora modřinka - samec
Autor: Jiří Bohdal

Vzhled

Čeleď sýkorovitých zahrnuje 46 druhů, které se vyskytují v lesích a hájích Evropy, Asie, Afriky a Severní Ameriky. Dospělí samečci i samičky mají podobné zbarvení, pouze samečci mohou být poněkud světlejší. Také zbarvení peří u mladých ptáků je podobné jako u dospělých, pouze celkově působí matněji. Sýkory modřinky se pomocí svých silných nohou a drápů udrží zavěšené i na tenkých větvičkách, kde prozkoumávají listové pupeny nebo loví housenky na listech. Díky této schopnosti mohou také ozobávat i koláče z tuku a semínek, které pro ně lidé věší na stromy. Jinak tento drobný 11,5 cm dlouhý ptáček váží 9 - 10 g.

Rozšíření

Sýkory modřinky jsou doma téměř ve všech listnatých nebo smíšených lesích střední Evropy. V jehličnatých lesích, které jim vyhovují již méně, se objevují zřídka, a to většinou pouze v jejich okrajových partiích. Zdržují se i v mnoha městských parcích a zahradách. Na jaře a v létě opouštějí sýkory modřinky mladší lesní porosty, kde jsou stromy příliš slabé, aby v nich mohly být dutiny, které sýkorky potřebují k hnízdění. Na podzim a v zimě je však můžeme najít stejně tak ve starých i v mladých lesích, jako v různých křovinách nebo v rákosinách. V tomto ročním období se spojují hojně s ostatními druhy sýkor a tvoří velká, rozpustilá hejna, která táhnou lesními porosty a hledají potravu. Tento velký počet způsobuje, že jsou si jistější před dravci, například před krahujcem.

Tedy sýkora modřinka je rozšířena všude ve střední Evropě, v lesích i u lidských sídel, jinak v Evropě na jih od Skandinávie, západně od Moskvy a na sever od severní Afriky.

Způsob života a potrava

Během letního období se sýkory modřinky živí převážně různým hmyzem, který sbírají z listí stromů, například dubů. Loví i pavouky, můry, mšice a jiný škodlivý hmyz. Velké množství motýlích vajíček, housenek nebo kukel, které koncem jara a v létě najdou na stromech a křovinách, je také hlavní potravou během odchovu mláďat. Na podzim jsou hlavním zdrojem jejich potravy bezinky, bukvice nebo plody hlohu. Během zimy, kromě oříšků a různých tuků, kterými sýkorky přikrmují lidé, tvoří hlavní část jejich potravy různá semena. Velmi rády mají slunečnicová semínka, mák nebo jádra ořechů. V zimě také prohledávají kůru stromů, v níž hledají hmyz. Kdo však sype v zimě ptákům krmení, měl by s tím bezpodmínečně přestát v předjaří, aby se ptáci znovu vrátili k nabídce přírodní potravy.

Rozmnožování

Poměrně brzy na jaře, obvykle už od února, začínají sýkory modřinky s hledáním vhodné dutiny k zahnízdění. Ideálními místy pro hnízdo jsou malé otvory nebo úzké štěrbiny ve stromech, umístěné maximálně do výšky 15 metrů, ale někdy využívají i škvír ve zdech, hromad dřeva, starých pařezů či opuštěných hnízd větších ptáků nebo veverek. Když najde vyhovující místo sameček, začne vábit samičku rychlým kmitáním křídel a voláním. Potom vklouzne vletovým otvorem dovnitř, volá dál na samičku a doufá, že se jí místo zalíbí. Samička zavrhne často několik míst, dříve než se rozhodne pro to správné. Hnízdo staví samička sama. Přináší do hnízdní dutiny množství mechu, suché trávy nebo jiného vhodného materiálu. Hrudí ho posunuje a strká ke kraji dutiny, až vytvoří typický miskovitý tvar. Nakonec vystele hnízdí kotlinku jemnými peříčky. Sýkory modřinky kladou sedm až třináct vajec, která mají bílou až světlehnědou barvu a jsou červenohnědě kropenatá. Během snůšky a sezení na vejcích hájí sameček území kolem hnízda a okolní zdroje potravy, které musí vystačit nejen pro oba dospělé ptáky, ale později i pro mladé. Sameček také obstarává potravu pro samičku. Tím zajišťuje, že má samička během snůšky a sezení na vejcích odpovídající přísun potravy. Mláďata se líhnou v okamžiku, kdy už sameček nashromáždil dostačující množství potravy. Mláďata zůstávají v hnízdě přibližně dva až tři týdny a během této doby jsou oběma rodiči krmena hlavně zelenými housenkami.

Ochrana

Protože je odlesňováno stále více lesních ploch, je pravděpodobné, že se početní stavy sýkor modřinek v posledních 40 letech zmenšují. Přesto není tento druh přímo ohrožen.

Citace:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; 01 60 20 - 009, Karta 5

Fotografie:Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz