Králíček obecný - Regulus regulus

Králíček obecný
Autor: Bergman

Vzhled

Dá se říct, že zbarvení u obou pohlaví je téměř stejné. Jejich peří je převážně žlutozelené. Křídla mají králíčci obecní ozdobená dvěma černými a bílými proužky. Přes temeno se jim táhne žlutý proužek, který je u samiček světlejší, samci jej mají uprostřed zbarvený červenooranžově. Jeho zobák je ostrý a zašpičatělý. Králíčci s ním vyzobávají hmyz ukrytý mezi jehličím.

Rozšíření

Tito čilí a společenští ptáčkové se běžně vyskytují v jehličnatých lesích. Často se sdružují do malých společných hejn s různými druhy sýkor. Přes den se králíčci neúnavně shánějí po potravě. Prudce třepotavě přeletují mezi stromy a neustále udržují hlasový kontakt s ostatními členy skupiny. Často na zemi vybírají hmyz z mechu. V posledních desetiletích začali lidé v mnoha oblastech intenzivně pěstovat jehličnaté lesy. Spolu s nimi zde přibylo i králíčků obecných. V hustých smrkových porostech spodní větve hynou v důsledku nedostatku světla. Ostatní ptáci z tohoto prostředí mizí, zato králíčkům, nyní v podstatě bez konkurence, se tu daří. Tam, kde se králíčci rozmnoží více, pronikají i do smíšených lesů, zejména s hojným zastoupením dubů. Za obzvláště tuhých zim často velká část jejich populace uhyne, protože tito drobní ptáčci nenajdou dostatek potravy potřebné k udržení tělesné teploty. Ve dne i v noci jejich teplota nesmí příliš poklesnout pod 40 stupňů Celsia. Králíčci se vak se zimními ztrátami rychle vyrovnají, protože hnízdí dvakrát ročně a po každé tuhé zimě mívají ve snůšce více vajíček.

Králíček obecný hnízdí na území Evropy a v některých částech Asie. Severní populace jsou tažné, u nás je spíše stálý.

Přestože je králíček obecný v jehličnatých lesích velice hojný, pro jeho nepatrnou velikost si ho většinou ani nevšimneme. Nejspíš jeho přítomnost zaregistrujeme tehdy, zaslechneme-li ve větvích vysoké kontaktní hlasy celého hejna. Bez dalekohledu bychom si zaoblené tělíčko králíčka obecného mohli lehce splést s některými sýkorkami, s nimiž se často vyskytují společně, zejména se sýkorou úhelníčkem. Králíče je ovšem podstatně menší a má mnohem kratší ocas.

Způsob života a potrava

Králíček obecný tráví většinu dne sháněním potravy. Třepotavě přeletuje mezi větvemi a pátrá zde po pavoucích, drobném hmyzu a jeho larvách. Svou potravu sbírají králíčci z jehličí a listů, a občas ji vyzobávají ze štěrbin v kůře. Králíček se dovede několik vteřin třepotat ve vzduchu na místě jako kolibříci. Pak se prudce vrhne vpřed a ostrým špičatým zobáčkem sezobne vyhlédnutou kořist. Na rozdíl od králíčka ohnivého se králíček obecný dovede při hledání potravy zavěsit na větev hlavou dolů stejně jako sýkory. Králíčci také vybírají roztoče a chvostoskoky z mechu na kamenech a pařezech.

Rozmnožování

Po většinu roku jsou králíčci obecní společenští ptáci, ale na jaře, začátkem období rozmnožování, se jejich povaha mění na útočnou a nesnášenlivou. Vyřizování sporů mezi jednotlivými samci však jen málokdy končí zraněním jednoho z nich. Nejdůležitějším prvkem chování samců je předvádění oranžové skvrny na temeni. Tím dává najevo, že si hledá samici, a zároveň vyzývá k boji ostatní samečky. Koncem března a během dubna již králíčci vytvoří páry, které se chystají k budování hnízda. Vyhlédnou si vhodné místo někde na stromě, ve výšce jednoho až pěti metrů nad zemí. Hlavní podíl na stavbě hnízda připadá na samičku. Na spodní straně větve začíná budovat malé, ale hluboké miskovité hnízdo se silnými stěnami. Stavebním materiálem jsou mechy, lišejníky, tráva a zvířecí chlupy navzájem propojené pavučinami. Jako tepelná izolace slouží králíčkům výstelka z peříček. Samice pak do hnízda snese sedm až deset drobných skvrnitých vajíček. Zatímco po 14 až 16 dní zahřívá snůšku, samec horlivě brání hnízdní teritorium proti všem vetřelcům. Potravu mláďatům přinášejí oba rodiče. Potomstvo opustí hnízdo po 15 až 16 dnech.

Ochrana

Vzhledem k intenzivnějším výsadbám jehličnatých lesů se v posledních desetiletích počty králíčků obecných lehce zvyšují. Tuhé zimy jim sice mohou přivodit citelné ztráty, ale vzhledem k vysoké množivosti se z nich populace králíčků poměrně rychle vzpamatuje.

Citace: Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek;Ó IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-074, Karta 150