Čmelák zemní - Bombus terrestris

třída	hmyz - Insecta
řád	blanokřídlí - Hymenoptera
čeleď	čmelákovití - Bombidae
rod	čmelák - Bombus (Latreille,1802)
druh	čmelák zemní - Bombus terrestris

Vzhled

Samičky, které lze zahlédnout již na konci května, mají černé ochmýření které na konci zadečku přechází do bílé. Na hrudi a zadečku je zřetelné i žluté chmýří. Tyto tři barvy se střídají a tvoří pruhy po celém těle samičky. Sameček vylétá později (během července), odlišuje se pouze počtem tykadlových článků. Kromě velkých složených očí mají čmeláci ještě 3 jednoduchá očka. Ta lze nalést na čele, mezi oběma složenýnýma očima. Tato očka zde tvoří tupý trojúhelník.

Je zajímavé, že si lidé čmeláky oblíbili, idyž patří do stejné škatulky jako vosy, včely a sršně. Stejně jako oni mají i čmeláci žihadlo. Tuto informaci ale mnoho lidí neví a tak se čmeláci těší jejich oblibě a jsou obecně chráněni. Čmeláčího žihadla se však nemusíte bát. Narozdíl od včel, vos a sršní ho čmeláci používají jen velmi zřídka.

Čmelákům jsou velmi podobní pačmeláci. Liší se tím, že nemají voskové žlázy a sběrné košíčky. Jsou to takové hmyzí kukačky. Velmi chytře využívají své podobnosti s čmeláky a vkrádají se jim do hnízda. Tam pak vyhledávají prázdné voskové buňky do kterých kladou svá vajíčka. O ty se pak starají čmeláčí dělnice stejně obětavě jako o vajíčka vlastní matky.

Rozšíření

Lze ho potkat na celém území naší republiky i velké části Evropy. Jeho oblíbeným místem jsou rozkvetlé louky, pole a lesy, kde sbírá sladký nektar.

Způsob života a potrava

Čmeláci žijí ve velkých koloniích, které čítají 200 až 400 jedinců. Narozdíl od včel přezimují pouze oplodněné samice, ostatní členové rodiny umírají. Samice má tedy na jaře plné ruce práce, aby se po dlouhém zimním spánku vykrmila (čmeláci si nedělají zimní zásoby) a aby založila novou kolonii. Tyto kolonie tvoří několik desítek až stovek jedinců (včelí i několik tisíc).

Živí se především nektarem z kvetoucích rostlin. Patří mezi známé opylovače květin, které mají tyčinky hodně hluboko mezi okvětními lístky. Jiní opylovači, například včela, se k nim nedostanou protože mají krátký sosák. Čmeláci jsou schopni na svých nohách za letu unést až polovinu své váhy.

Rozmnožování

Čmeláčí domov musíme hledat asi 1,5 m pod zemí. Samotná královna si nejprve připraví zásobu potravy na příští dny a potom z pylu uhněte rourku do které naklade několik vajíček. Ta pak zahřívá, podobně jako ptáci. Urychlí tak jejich vývoj. Po vylíhnutí se mladé dělnice s nevyvinutými vaječníky (nemohou se rozmnožovat) začínají starat o svoji matku. Podobně jako u včel najdeme v každé vaječné buňce jedno vajíčko.

Ochrana

V České republice patří čmeláci (Bombus sp.) podle zákona 114/9992 sb. a vyhlášky 395/1992 mezi chráněné živočichy. K jejich chovu, odchytu a manipulaci s nimi je potřeba povolení - vyjímku ze zákona.

český název	Čmelák zemní
latinsky název	Bombus terrestris
hlavní znaky	ochmýřené tělo s černými, bílými a žlutými pruhy
způsob života	v koloniích
rozšíření ČR	celá
rozšíření svět	Evropa, Amerika
potrava	nektar
ochrana	legislativně chráněn

zdroje:
Turistický průvodce přírodou (Zimmerová, Handel)
www.bombus.cz

fotografie: Petr Kadlík