Sasanka hajní - Anemone nemorosa

Třída	Vyšší dvouděložné rostliny - Rosopsida
Řád	pryskyřníkotvaré - Ranunculales
Čeleď	pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Rod	sasanka - Anemone
Druh	Sasanka hajní - Anemone nemorosa

Sasanka hajní patří do rodu Anemone, který má zhruba 40 druhů. Je jedním z nejhojnějších zástupců tzv. hájové květeny. Jen tak mimochodem sasanka hajní, když hodně vyroste, tak mi docela její květ (z vrchu) připomíná květ narcisu. Avšak někomu to tak přijít nemusí, přeci každý z nás má jinou představivost a fantazii.

Charakteristika

Pryskyřníkovitá sasanka hajní patří mezi jarní vytrvalé byliny a dorůstá do výšky až 25 centimetrů. Vzrůst je hustý, tvoří rovné oddenky, zatahuje po odkvětu. Stonek sasanky hajní je lysý až roztroušeně chlupatý, může být i fialově naběhlý, převážně jen s jedním přízemním listem. Listy jsou trojdílné, dlouze řapíkaté, které vyrůstají zhruba v horní polovině stonku a jsou 15 centimetrů dlouhé. Čepel je dlanitě tři až pětičetná. Na konci lodyhy můžeme vidět jeden bílý pravidelný květ se šesti okvětními lístky. Květní stopka je tedy jen jedna, ale velmi vzácně můžeme najít i dvě. Květy jsou oboupohlavné, miskovité a měří v průměru 2 – 4 cm. Okvětní lístky jsou bílé až narůžovělé, uvnitř se nachází žluté prašníky. Tyčinek je velké množství, jsou šroubovitě uspořádané (stejně jako pestíky). Plodem je nažka, tvoří souplodí, a po jejich dozrání nadzemní část rostliny odumírá. Květy jsou večer a při dešti zavřené, jako většina bylin. Sasanka hajní kvete už od března většinou až do května.

Sasanka hajní patří ke skupině jedovatých rostlin. Oddenek obsahuje arginin. Mezi nejvýznamnější jedovaté látky patří ranunkulin, protoanemonin aj. Obsahuje i alkaloid anemonin, který je prudce jedovatý a má i narkotické účinky. Otrava touto rostlinou se projevuje především zvracením, bolestmi trávícího ústrojí, průjmem, zánětem ledvin a při styku s pokožkou může vyvolat její zánět až puchýře, v očích pak zánět spojivek. Udává se, že smrtelnou dávkou pro dospělého člověka je asi 30 ks sasanky hajní. V čerstvé píci způsobuje střevní záněty dobytka. Když se sasanka hajní usuší ztrácí zčásti svou jedovatost.

Lidové názvy: slepičí mor, soplánka, bolehlava, andělíček, hajní růžička, bělouch, husička a šumavice.

Rozšíření

Roste zvláště ve světlých listnatých a smíšených lesů s humózními půdami. Také ji nalezneme s přítomností křovin, pastvin, sadů, parků a upřednostňuje nejen humózní pudy, ale i hlubší a vlhčí. Objevíme ji i na zahradě v polostínu na okrajích dřevin.

Lze ji nalézt především v mírném pásmu severní polokoule. Dá se říct, že je sasanka hajní typický zástupce Evropy. Na jihu Evropy se však vyskytuje hlavně v horských oblastech, na východě až po střední Povolží. U nás ji můžeme najít jak už od nížin, tak až do podhorských oblastí, kde se vyskytuje opravdu hojně. Ve vyšších polohách je najdeme pouze ojediněle. Udávaná nadmořská výška výskytu je zhruba kolem 1 000 m n. m.

Možnost užití

Do podrostu pod dřeviny, živinami bohaté půdy. Množení se provádí dělením oddenků, ale výsev je zdlouhavý. Sasanky hajní jsou také využívány jako okrasné rostliny, tvořící krásné koberce bílých květů.

Ochrana

Sasanka hajní není nijak zvlášť ohrožena.

Český název	Sasanka hajní
Latinský název	Anemone nemorosa
Výška	Až 25 cm
Rozšíření v ČR	Listnatné a smíšené lesy, do 1 000 m n. m.
Rozšíření ve světě	Evropa, Asie
Doba květu	březen - květen
Plod	Souplodí nažek
Ochrana	Ne

Zdroje:
HABERER Martin, Atlas okrasných rostlin, Brázda, 2004
www.kvetenacr.cz
http://botanika.wendys.cz