Lejsek černohlavý - Ficedula hypoleuca

Lejska černohlavého snadno poznáme podle nápadného, kontrastně černo-bílého tzv. "svatebního" šatu. V černém fráčku s bílou košilkou, ale opravdu zcela vážně připomíná ženicha:).

Třída	ptáci- Aves
Řád	pěvci - Passeriformes
Čeleď	lejskovití - Muscicapidae
Rod	lejsek - Ficedula
Druh	lejsek černohlavý - icedula hypoleuca

Příbuzné druhy

Nejbližší příbuzný žijící u nás je lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a lejsek malý (Ficedula parva).

Charakteristika

Samiččina svrchní strana těla je hnědošedá, zrcátka na křídlech nejsou tak výrazná. Spodní strana těla je světlá. Samec v prostém šatu a jednoroční mláďata jsou zbarveni podobně jako samice. V období páření má samec tmavá pera na ocase a letkách, záda jsou černá. Hruď, bříško, čelo a zrcátka na křídlech jsou bílé. Mladý pták má hnědavě rezavé opeření, které celkově působí šupinatě nebo kropenatě. Vejce lejska černohlavého jsou modravé barvy, které jsou jako téměř u všech dutinových snůšek bez kresby. Tento ptáček je dlouhý cca 13 centimetrů a váží od 9 do 15 g. V sedu lejsek černohlavý neustále pocukává ocáskem a letkami.

Tah

Lejsek černohlavý je tažný pták. Na zimu táhne přes jižní Evropu do Afriky, na jih od Sahary. Mnozí jedinci přezimují v západní Africe, ve vlhkých pralesích při pobřeží Guinejského zálivu. Někteří ptáci z východních populací, kteří táhnou společně touto hlavní trasou, dosahují Afriky teprve až po 2 400 kilometrů dlouhé cestě směrem na západ a pak musí ještě letět hodný kus na jih. Severní část Portugalska slouží mnoha lejskům na této cestě jako odpočinková zastávka. Zde se ještě jednou dosytosti nakrmí výživnými dobrotami. Trvá asi jeden měsíc, než si zde ptáci doplní rezervy na dlouhou cestu do Afriky. Z Portugalska pak lejsci letí bez další zastávky dva až tři dny přes Středozemní moře a přes Saharu. Když se pak na jaře vracejí zpět z afrických zimovišť k nám, volí si poněkud kratší trasu více směrem na východ. To jim umožňuje být dříve na hnízdištích, a tak si vybrat co nejlepší místo k hnízdění.

Výskyt

Lejsek černohlavý se usazuje v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, ve starých ovocných sadech, v parcích, zarostlých zahradách nebo na hřbitovech, všude tam, kde rostou vysoké staré stromy. Kmeny starých stromů bývají místy zpráchnivělé, jejich dřevo se drolí a objevuje se v nich plno vhodných dutin, které lejskové využívají k hnízdění. Zahnízdí i v dutinách, které vyhloubili datlové. U nás stále panuje názor, že všechny stromy musí být zdravé a rovné a sloužit jen jako užitkové dřevo. Projevuje se tak nedostatek přirozených dutin, a proto tito ptáci ke hnízdění rádi využívají i nepříliš nízko zavěšené hnízdní budky.

Hnízdí teda v lesích, parcích a zahradách velké části Evropy, na západě střední Sibiře a v severní Africe. Všechny populace přezimují v Africe jižně od Sahary a táhnou přes jižní Evropu.

Způsob obživy

Pro lejsky je typický lov drobného létajícího hmyzu v letu. Lejsek černohlavý však na rozdíl od svého příbuzného lejska šedého (Muscicapa stiata) občas sbírá hmyz i na zemi a žere také housenky a červy. Vířivým letem se zastaví ve vzduchu před listem a sezobává housenky a hmyz z listů nebo se pevně přichytí kůry stromu, aby se jich zmocnil.

Rozmnožování

Samečkové se vracejí na hnízdiště koncem dubna nebo začátkem května a jejich první starostí je vybrat si příhodné stanoviště. Samičky se objevují o několik dní později. Každý sameček si obhajuje své malé území v okolí hnízdní dutiny. Najde si vhodné stanoviště někde vysoko na stromě a pak usilovně zpívá do všech stran, aby tak dal najevo svá vlastnická práva na území a přilákal samičku. (Častokrát se sameček vrací ke stejné dutině, v níž založil hnízdo již minulý rok.) U samečka lejska černohlavého se objevuje bigamie. Může totiž mít i dvě, výjimečně i tři partnerky během jedné hnízdní sezony. Jakmile první samička postaví hnízdo a usadí se na vejcích, sameček si najde další teritorium a přiláká do něj další partnerku. Je-li úspěšný a druhá samice začne zahřívat snůšku, vrátí se sameček k prvnímu hnízdu, aby pomohl první samici krmit čerstvě vylíhlé potomstvo. Protože může být jeho nové teritorium vzdáleno od původního hnízda až tři a půl kilometru, chová se často u druhé samice jako svobodný mládenec. Mnozí samci zkoušejí tuto strategii, která však vždy nefunguje. Rané snůšky jsou úspěšnější než pozdější, protože je k dispozici mnohem víc housenek. V pozdějších týdnech jsou snůšky také menší, protože samice nechce plýtvat vzácnou energií na výchovu mláďat, pro která již není k mání dostatečné množství potravy.

Ochrana

V současné době není lejsek černohlavý bezprostředně ohrožen, protože se velmi dobře přizpůsobil novým podmínkám a hnízdí i v umělých hnízdních budkách.

Český název	Lejsek černohlavý
Latinský název	Ficedula hypoleuca
Délka	13 cm
Hmotnost	9 - 15 g
Pohlavní dospělost	v 1. roce
Období hnízdění	květen - červen
Počet snůšek	1
Snůška	5 - 7 namodralých vajec
Doba sezení	12 - 13 dní
Doba hnízdní péče	15 - 16 dní
Potrava	létající hmyz
Způsob života	páry obsazují pevně ohraničená teritoria, samec mívá 1 partnerku, občas 2 nebo 3
Ochrana	Ne

Citace:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-072, Karta 164