Potápka roháč - Podiceps cristatus

Díky důsledným ochranářským opatřením už dnes potápka roháč nepatří mezi ohrožené druhy. Zhruba před sto lety jejich počet drasticky poklesl, ale od té doby se stavy populace stále zvyšují a dnes je tento pták na našich rybnících poměrně běžným zjevem.

Třída	Ptáci - Aves
Řád	potápky - Podicipediformes
Čeleď	potápkovití - Podicipedidae
Rod	potápka - Podiceps
Druh	Potápka roháč - Podiceps cristatus

Příbuzné druhy

Ve střední Evropě žijí ještě tři další blízce příbuzné druhy. Potápka černokrká (Podiceps nigricollis), potápka rudokrká (Podiceps grisegana) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis).

Charakteristika

Potápka roháč přibližně stejně velká jako kachna. Tento elegantní pták je význačný svými ornamentálními černými péřovými růžky na temeni a límcem z prodloužených kaštanových a černých lícních per. Krk, hruď a celá spodní strana těla jsou bílé, na hřbetě se střídá několik odstínů šedohnědé až hnědé. Ptáci obou pohlaví vypadají zcela stejně. Zobák má dlouhý, tenký ostrý a růžově zbarvený. Mladí ptáci mají hlavu a krk bílé barvy s černohnědými pruhy a v rákosovém porostu jsou dobrým maskováním. Přetrvávají až do nasazení prvního zimního šatu. U potápky roháče můžeme pozorovat za letu jak vynikají nápadná bílá pera na křídlech. Dobrým poznávacím znamením jsou i krk natažený dopředu a nohy dozadu. Délka těla je 41 - 51 cm, ale rozpětí křídel je 85 - 90 cm. Potápka roháč má hmotnost 700 - 1 000 g.

Rozšíření

S výjimkou nejsevernějších oblastí se vyskytuje v celé Evropě a v převážné části Asie, ve východní a jižní Africe, v Austrálii a na Novém Zélandu.

Způsob života

Potápka roháč je ptákem sladkých vod. Můžeme ho vidět na hladině jezer, rybníků, pomalu tekoucích řek, přehrad, horských ples a mokřin. Vyhledává zvláště vodní plochy s hustým rákosovým nebo sítinovým porostem na březích. Většinu naší populace potápky roháče tvoří ptáci tažní. Naše stálá populace je přes zimu posílen ptáky, kteří sem přilétají ze severní Evropy, aby přezimovali na našich rybnících a řekách. Než však nastane jaro, vrátí se všichni tito ptáci zpět do svých hnízdišť, aby tam vyvedli mláďata. Pravidelné sezónní tahy jsou za normálních okolností pro potápku roháče jediným důvodem, aby vzlétla a urazila delší úsek vzduchem. Létá hnána rychlými údery křídel, krk má natažený dopředu a nohy dozadu. Nohy slouží za letu k udržení, případně změně směru, stejně jako ve vodě při plavání a potápění.

Způsob obživy

Potápka roháč se živí především rybami, měkkýši, vodním hmyzem a jeho larvami. Dospělí ptáci loví i malé žáby a korýše a doplňují si jídelníček řasami, chaluhami a jinými vodními rostlinami. Při hledání potravy se potápka zpravidla celá potápí pod vodu. Buď dlouhým a ostrým zobákem prohledává dno, nebo loví kořist plovoucí ve vodě. Pod vodou dokáže uplavat značnou vzdálenost, aniž by se musela vynořit a nadechnout.

Rozmnožování

Potápka hnízdí v období od dubna do července. V této době se ptáci obou pohlaví pyšní svatebním šatem, který se vyznačuje dvojitou chocholkou ("rohy") na hlavě a ozdobami po obou stranách krku. Během toku samec a samice plavou z určité vzdálenosti přímo proti sobě, natahují k sobě krky, proplétají si je a vyrážejí přitom hlasité výkřiky. Mezitím se střídavě potápějí a vynořují se zobákem plným vodních rostlin, které si vzájemně obřadně předávají. Oba partneři opřeni hrudí o hruď šlapou vodu a potřásají přitom hlavami. Některé fáze tohoto obřadu mohou ptáci provádět i po páření, poté co již začali se stavbou hnízda. Hnízdo potápky roháče je postaveno z vodních rostlin. Je plovoucí, umístěné těsně nad hladinou a ukotveno například k silným stéblům rákosu, někdy také ke kmeni stromu nebo trsu vodních rostlin. Dospělí ptáci vykládají hnízdo vlhkými rostlinami, kterými přikrývají i vajíčka, kdykoliv se od hnízda vzdálí na delší dobu. Snůšku tvoří tři až šest původně bílých vajec, která se časem stykem s vlhkými vodními rostlinami barví stále více dohněda. V sezení na hnízdě se oba ptáci střídají po několikahodinových intervalech. Mláďata se líhnou po 28 dnech. Ihned umějí plavat, ale ještě nějakou dobu jsou zcela závislá na rodičích.

Pozorování v přírodě

U nás se vyskytuje potápka roháč celoročně (i když většina naší populace je tažná) na mnoha jezerech, rybnících, přehradách a pomalu tekoucích řekách. Při pozorování z velké dálky si roháče snadno můžete splést s jiným druhem. Dalekohledem však musíte jasně rozeznat (u ptáka v zimním šatě) světle červený zobák, černé peří na hlavě a bílý proužek přes oko. Letící potápka roháč se snadno pozná podle bílých ploch na křídlech. Krkem nataženým dopředu a nohama dozadu se odlišuje od letícího morčáka velkého, se kterým si jej množí pozorovatelé pletou. Dospělí ptáci se ozývají nejčastěji chraplavým "krek - krek", často je slyšet také jejich drsné "koorr".

Ochrana

V minulosti vedla obliba peří tohoto ptáka jako ozdob na klobouky v mnoha oblastech k jeho úplnému vyhubení, ale dnes je roháč ve střední Evropě nejhojnější potápkou.

Český název	Potápka roháč
Latinský název	Podiceps cristatus
Délka	41 - 51 cm
Rozpětí křídel	85 - 90 cm
Hmotnost	700 - 1 000 g
Doba hnízdění	Časně zjara
Snůška	3 - 6 původně bílých, později hnědých vajec
Doba sezení	28 dní
Doba hnízdní péče	10 - 11 týdnů
Potrava	Ryby, měkkýši, žáby, hmyz a jeho larvy, korýši
Způsob života	ve střední Evropě stálá populace, v sev. a vých. Evropě jen v létě
Ochrana	Ne

Citace:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-078, Karta 162