Moták pochop - Circus aeruginosus

Moták pochop
Autor: Jan Ševčík

Charakteristika

Samice motáka pochopa, je větší než samec, připomíná trošku káně, ale je podstatně štíhlejší. Samice má barvu peří převážně tmavohnědou se smetanovými znaky na hlavě a části křídel při těle. Nohy jsou žluté, s dlouhými prsty vyzbrojenými silnými a ostrými drápy k uchopení a přenášení kořisti. Závoj mají ptáci obou pohlaví; slouží zřejmě k usměrňování zvuků k ušním otvorům, což je pro ptáka lovícího v hustém rákosí velká výhoda. Samec je převážně hnědé barvy a podstatně světlejší než samice. Má světlou hlavu, křídla s šedomodrými letkami a šedý ocas, kontrastující se světle šedými ručními letkami s černými konci.

Rozmnožování

Populace motáka pochopa žijící ve střední Evropě začíná hnízdit začátkem dubna. Samci při toku předvádějí ve velké výšce působívá představení letecké akrobacie, při nichž nechybějí nejrůznější obrátky nebo prudké lety střemhlav. Hnízdo staví samice sama, nejčastěji v hustém rákosí. Hnízdo samo je tvořeno rovnou plochou z částí rostlin a nachází se nad vodní hladinou. Snůška se skládá ze čtyř až pěti matně bílých vajec, které samice snese během dvou až tří dní a pak je zahřívá výhradně sama. Úkolem samce je lovit a přinášet potravu samici sedící na hnízdě. Mláďata se líhnou po 31 - 34 dnech. Jelikož po vylíhnutí potřebují stále více potravy, musí pro ně po několika dnech začít lovit i samice. Mláďata umějí létat ve věku 35 až 40 dní, ale ještě nejméně dva týdny se vracejí na hnízdo a vyžadují krmení od rodičů.

Způsob obživy

Moták pochop loví zejména drobné savce, z nich na prvním místě myši a hraboše. Příležitostně nezaváhá zmocnit se i vodního ptáka, žáby, ropuchy, divokého králíka, sysla nebo ryby. V období hnízdění bývají často hlavní složkou jeho potravy tažní ptáci. Moták pochop si hledá kořist v rákosí rostoucím podél břehů bažin, mokřadů nebo marší. Létá nízko nad zemí nebo nad vodou a prohlíží své teritorium kousek po kousku. Jakmile spatří vhodnou kořist, vrhne se na ni, uchvátí ji dlouhými, zahnutými drápy a zobákem ji roztrhá na jednotlivá sousta, která spolyká. Lovící moták pochop se při vyhledávání kořisti skrývá za rákosovým porostem a využívá i jiných přirozených překážek, aby se ke své oběti přiblížil nepozorován co nejvíce a pak na ni znenadání bleskurychle udeřil. Díky dlouhým nohám může lovit i ryby a žáby, aniž by si namočil peří.

Způsob života

Moták pochop je největším evropským motákem a ve střední Evropě je nejhojnějším ze všech tří druhů. Ve vzduchu působí dojmem obratného a zároveň elegantního letce. Jeho styl je spojením pomalého mávání křídly typického pro větší dravé ptáky a krátkých klouzavých letů. Plachtící moták pochop drží křídla (při pohledu ze předu) v podobě široce rozevřeného písmene V, přičemž dlouhá ocasní pera řídí rychlost a směr letu. Moták pochop často klouže velmi nízko nad zemí, přičemž náhle několika ráznými mávnutími křídel vystoupá o několik metrů vzhůru, kde opět pokračuje v plachtění. Moták pochop se na mnoha místech Evropy stal vzácným, neboť ubyly vhodné biotopy. Tento dravec potřebuje rozsáhlé, přirozené vodní plochy zarostlé rákosinami, které však dnes nachází až na výjimky pouze na chráněných územích. Populaci žijící po celý rok v jižní Anglii každou zimu posilují ptáci, kteří sem přilétají na zimu ze severnějších oblastí.

Rozšíření

U nás je možné spatřit motáka pochopa až na výjimky pouze v přírodních rezervacích, neboť všude jinde byly již jeho oblíbené biotopy zničeny nebo přeměněny v zemědělskou půdu. Nejvíce motáků žije na jihočeských rybnících. V Německu se v současné době vyskytuje kolem 3 000 hnízdících párů, z nichž pětina pochází ze Severoněmecké nížiny. V období tahů je možné spatřit tyto ptáky i daleko od vody, například na mezích, kam se občas snesou k odpočinku. U nás žije nejvíce hnízdících párů v jižních Čechách.

Celkově se moták pochop vyskytuje od Velké Británie a Portugalska směrem na východ až po Japonsko. Přezimuje v Africe jižně od Sahary a v jižní Asii. Celoročně stále populace existují v západní a jižní Evropě, severozápadní Africe, na Blízkém východě, Madagaskaru a v Austrálii.

Ochrana

Ve střední Evropě hrozí motákovi pochopovi nebezpečí v podobě ničení jeho stanovišť - bažin s rákosovými porosty.

Zdroj:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-077, Karta 168

Fotografie:Jan Ševčík - www.naturfoto.cz