Norník rudý - Clethrionomys glareolus

Norník rudý
Autor: Miloš Anděra

Vzhled

Norník rudý je v některých ohledech docela podobný hraboši mokřadnímu. Tento hlodavec je malý, se zakulaceným tělem. Dospělá zvířata se od hrabošů mokřadních poznají podle červenohnědé barvy srsti (mláďata jsou spíše více do šeda), mají větší uši a delší ocas. Zato hraboš mokřadní má srst tmavošedou, někdy i červenošedou barvu. Ocas je krátký, ušní boltce jsou téměř skryty v srsti. Délka norníka hlavy a těla se pohybuje v rozmezí od 8 - 13,5 cm. Jeho hmotnost je kolem 15 - 40 g. K nejbližším příbuzným norníka rudého patří ostatní norníci, například norní tajgový (Clethrionomys rutilus) a hraboš mokřadní.

Rozšíření

Norník rudý se vyskytuje v převážné části Evropy a zasahuje až na západní Sibiř. Nenajdeme ho na několika ostrovech v Baltském moři (například Bornholm a Gotland), v nejsevernější části Skandinávie a vysoko v horách. Zahlédnout ho můžeme v keřích nebo v lesích, zejména listnatých, ale také pod stohy slámy.

Způsob života a potrava

Norník rudý je aktivní v noci i ve dne a není obtížné se s ním setkat. Žije v keřích nebo v lesích, zejména listnatých, ale také pod stohy slámy. Na rozdíl od většiny svých příbuzných umí norník rudý výborně šplhat, takže si může pochutnat například na mladých listech stromů rostoucích ve výšce několika metrů nad zemí. Norník rudý je velmi čilý tvor. Neustále probíhá teritoriem po stezkách nebo chodbičkách, které vedou pod dřevem ležícím na zemi, nebo skrz tunely, které si sám vyhrabal těsně pod povrchem země. Tyto trasy tvoří dohromady síť, která protkává celé teritorium, jehož celková plocha se obvykle pohybuje v rozmezí od 500 do 5 000 metrů čtverečních. Nory, v nichž se nacházejí hnízda, bývají vyhrabány v měkké půdě a mívají několik východů ústících na povrch země. Hnízda norníka rudého byl a již objevena i nad zemí, například v opuštěných ptačích hnízdech nebo v prázdných budkách. Navzdory rychlosti a obratnosti padne mnoho norníků za oběť přirozeným nepřátelům.

Norník rudý se živí semeny, ořechy, houbami, kořínky a různými lesními plody, například borůvkami, jahodami, šípky, ostružinami apod. potravu si hledána zemi i ve větvích stromů a žere téměř vše, co se mu v dané roční době nabízí. V zimě žije ze zásob nashromážděných během podzimu. Na jaře si svůj jídelníček příležitostně zpestřuje hmyzem, zejména larvami brouků a housenkami. Byli dokonce pozorování norníci, jak plenili ptačí hnízda. Přizpůsobivost momentální potravní nabídce významně zvyšuje šanci zvířete na přežití.

Rozmnožování

Norník rudý jako většina drobných hlodavců nežije dlouho, v přírodě průměru jen několik měsíců. Zato pohlavně dospívá již ve věku několika týdnů a samička může mít za jediný rok až pět vrhů, každý až po pěti mláďatech. Období rozmnožování norníka rudého není nijak přesně vymezeno. Začíná na jaře a vrcholu dosahuje v červnu. Potom pokračuje až do zimy, dokud si zvířata mohou najít dostatek potravy. Březost je rovněž velmi krátká, stejně jako u většiny hlodavců srovnatelné velikosti. Trvá 19 až 20 dnů. V kulovitém hnízdě vystlaném trávou, mechem a ptačími pery přichází na svět tři až šest holých a slepých mláďat. Mláďata rychle rostou a již po třech až čtyřech týdnech jsou odstavena a záhy se sama mohou rozmnožovat. Mláďata narozená na jaře již mohou mít začátkem léta vlastní potomstvo.

Ochrana

Norník rudý zatím není ohrožen, navzdory kácení lesů a keřů a ubývaní zdrojů potravy.

Zajímavost

Mláďata norníka rudého volají matku hlasem složeným z ultratónů, které lidské ucho není schopno vnímat. Norník rudý tvoří i jeden "obří" poddruh zvaný norník skomerský. Ten bývá dlouhý až 11,5 centimetru a jeho hmotnost dosahuje až dvojnásobku průměrné hmotnosti ostatních norníků rudých. Vyskytuje se pouze na ostrově Skome při pobřeží Walesu ve Velké Británii.

Zdroj:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat - 2. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-077, Karta 294

Fotografie: Miloš Anděra - www.naturfoto.cz