Lasice hranostaj - Mustela erminea

Lasice hranostaj
Autor: Rostislav Stach

Vzhled

Délka hlavy a těla - je to velmi zajímavé, ale je podle oblasti výskytu většinou v rozmezí 20 - 40 cm. Ocas hranostaje může být dlouhý 8 - 12 cm. Přibližná hmotnost tohoto zvířete se pohybuje zhruba od 140 - 245 g. Velice zajímavé je zbarvení hranostaje. Letní srst je opoznání barevnější než ta zimní. Hřbet je kaštanově hnědý, břicho žlutobílé. Hruď je bílá, špička ocasu zůstává černá. Bílá zimní srst roste nejdříve na břiše, na krku a pod ocasem. Špička ocasu zůstává černá. V zimě mají hranostajové většinou jen bílou srst . Někteří jedinci ovšem na zimu srst nepřebarvují vůbec nebo jen zčásti.

Největší hranostajové žijí v Severní Americe - zdejší samci jsou včetně ocasu dlouzí až 44 cm, samice jsou o něco menší.

Rozšíření

Hranostaj je nejen typickým obyvatelem tundry, ale i lesů mírného pásma v Asii, Evropě a Severní Americe. V oblasti kolem Středozemími moře se nevyskytuje. Už jak jsem se zmínila výše, nachází se v lesích, v křovinatých porostech, na loukách, polích, ale i v horských oblastech (do výšky až 2 000 m n. m.) a bažinách.

Způsob života a potrava

Hranostaj nepotřebuje příliš hustý porost k úkrytu. Vyskytuje se v lesích, v křovinatých porostech, na loukách, polích, ale i v horských oblastech a bažinách. Velikost jeho teritoria závisí na jeho poloze, biotopu a zejména množství vhodné kořisti. V Evropě se velikost teritoria jednoho zvířete pohybuje mezi dvěma a čtyřmi tisíci kilometrů čtverečních, kdežto v některých částech Asie to může být až deset tisíc kilometrů čtverečních. Většina nejbližších příbuzných hranostaje jsou typická noční zvířata, ale hranostaj sám je velmi často aktivní i za dne. K odpočinku se uchyluje do doupěte, které mívá přibližně uprostřed svého teritoria. Doupě se může nacházet v dutém stromě, ve sklaní rozsedlině nebo v noře opuštěné jiným zvířetem. Hranostaj se nejčastěji pohybuje krátkými skoky, je ale též výborným plavcem a skvěle šplhá po stromech.

Hranostaj je vynikajícím lovcem, který se živí téměř výhradně masem. Velmi mu chutnají i ptačí vejce včetně slepičích. Hranostaj loví každou kořist přiměřené velikosti, na kterou ve svém teritoriu narazí: malé savce (myši, krysy, mláďata zajíců, divoké králíky) a žáby. Naskytne-li se mu příležitost, neváhá ulovit ani ptáka. Když je o běžnou kořist nouze, žere hranostaj i žížaly, velký hmyz a jiné bezobratlé. Hranostaj má vynikající čich, zato dosti špatný zrak. Při lovu se spoléhá především na svůj nos, který ho neomylně vede po stopě vyhlédnuté kořisti. Připlíží se k ní, skočí na ni a kousnutím do týla ji usmrtí. Může se stát, že narazí na silnějšího soupeře a v tom případě se z lovce sává lovený. Občas se tak sám hranostaj stane obětí větší kuny, sovy nebo velkého dravého ptáka.

Rozmnožování

Samci hranostaje bývají pohlavně aktivní od poloviny května do poloviny srpna. V tomto období se hranostajové páří. K zanoření oplozeného vajíčka do děložní stěny samice (nidaci) však obvykle dochází až za devět měsíců, takže mláďata se narodí až během následujícího jara. Novorozená mláďata mají jemnou hnědou srst, která je v týle poněkud hustší, aby matka své potomky při přenášení v tlamě nezranila. Při narození jsou mláďata slepá, oči se jim otevírají až ve věku jednoho měsíce. Přibližně od této doby také začínají přijímat normální tuhou potravu dospělých zvířat, ale ještě nejméně další týden je matka kojí. V šesti týdnech jim zčerná špička ocásku. Matka svá mláďata neustále hlídá a v případě potřeby úporně brání. Po odstavení mláďat zůstává celá rodina ještě nějaký čas pohromadě a loví společně.

Ochrana

Na většině území svého rozšíření je hranostaj poměrně hojný. Početnost jednotlivých populací závisí na výskytu vhodné kořisti.

Hranostaj a člověk
Hranostaje žijící v severních oblastech, kde teplota v zimě spadá hluboko pod bod mrazu, chrání před chladem nádherná hustá, dlouhá a čistě bílá zimní srst. Právě ta je lidmi velmi ceněna. Plášť z kůží hranostajů (nazývaný "hermelín") byl odedávna součástí šatníků významných králů a knížat. V Sev. Americe a bývalém Sovětském svazu byli hranostajové donedávna loveni ve velkém. Poslední dobou lov ustává, neboť zpracování kůží je dnes již příliš drahé.

Zajímavost

Při příležitosti korunovace krále Jiřího VI. V roce 1937 bylo z Kanady do Anglie dovezeno asi 50 000 hranostajích kožešin. V populaci hranostajů žijící na Novém Zélandu dochází k nidaci oplozeného vajíčka do matčiny dělohy až tehdy, když poměr dne a noci na jaře, kdy se dny začínají prodlužovat, je přibližně 11 ku 13 hodinám.

Zdroj:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat - 2. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-042, Karta 175

Fotografie: Rostislav Stach - www.fotolovy.cz