Netopýr velký - Myotis myotis

třída	savci - Mammalia
řád	letouni - Chiroptera
čeleď	netopýrovití - Vespertilionidae
rod	netopýr - Myotis
druh	netopýr velký - Myotis myotis

Vzhled

Obličej netopýra velkého je částečně holý, porostlý šedorůžovou kůží, s malýma očima a jednoduchým nosem. Velké uši mají dlouhá, zašpičatělá krycí blanitá víčka (tragus). Srst na hřbetě a na hlavě je šedohnědá a na spodní straně těla je bílá. Křídla mají velkou plochu. Jejich široké rozpětí pomáhá netopýrovi chytat letící hmyz do blány mezi prsty. Nohama si netopýr podává hmyz zachycený blánou křídel dále do tlamičky. Dlouhý ocas je se zadními končetinami spojen létací blánou. Vytrvalé dlouhé lety vyžadují silný srdeční sval. Srdce netopýra velkého je zhruba 3x větší než srdce myši o stejné hmotnosti.

Rozšíření

Evropský kontinent (kromě Skandinávie a severovýchodní části Evropy), západní Turecko a část Blízkého východu.

Způsob života a potrava

Denní režim netopýra velkého závisí na délce světelného dne a po celý rok se v něm pravidelně střídají období spánku a bdění. Dodnes nikdo přesně neví, proč celá kolonie ožívá večer právě v určitý čas, zdá se však, že některá zvířata plní funkci jakýchsi "oddílových vedoucích" a dávají svým druhům určité signály. Jedinci tvořící předvoj spí v nejhlubších částech jeskyní, ale ven vylétají jako první, aby zjistili, zda jsou venku příhodné podmínky. Pokud ano, vracejí se záhy zpět, předají tuto zprávu ostatním a za několik okamžiků vylétá celá kolonie. Stejně jako většina hmyzožravých netopýrů i netopýr velký si hledá kořist podle ozvěny ultrazvuků, které vydává. Létá nad stromy a keři nebo - pokud pátrá po broucích žijících na zemi - i nízko nad zemí sem a tam. Lovecké výpravy podniká nad loukami, v řídkých lesích nebo i v blízkosti lidských obydlí. Přitom vydává zvuky, které nejsou slyšitelné pro lidské ucho. Zvukové vlny působí jako radar - pokud narazí na nějaký předmět, jejich ozvěna se vrací k netopýrovi a přesně ho informuje o velikosti, poloze a rychlosti pohybu sledované kořisti. Netopýr velký loví převážně ve vzduchu. Lapenou kořist uchvátí do blány křídel a podá si ji k tlamičce.

Polovinu roku - od října do dubna - tráví netopýr velký na místě zimního spánku, které se často nachází ve skalní jeskyni. V létě odchovávají samice mláďata hromadně v podkroví starých staveb nebo v teplém úkrytu pod zemí. Někteří netopýři se zdržují po celý rok ve stejném teritoriu, jiní se stěhují z letního teritoria do místa zimního odpočinku až do dálky 200 kilometrů. Na území Anglie se netopýr velký nevyskytoval až do 60. let, kdy byly objeveny první malé kolonie v hrabstvích Dorset a Sussex. Obě skupiny pocházely z evropského kontinentu a přes kanál La Mance přeletěly na podzim, když hledaly vhodné zimoviště.

Rozmnožování

Netopýři velcí se páří na podzim a v zimě. Oplozené vajíčko však záhy ustrne ve svém vývoji a pokračuje v něm až následujícího jara. Při páření samec ovine samičku křídly a kousáním ji donutí setrvat na místě. Toto "objetí" může trvat někdy i tři hodiny a často v něm dvojice netopýrů setrvávají i poté, co celá kolonie odlétne na večerní lov. Kolem každého samce se shromáždí několik samic, někdy i deset až patnáct, které jsou přilákány pachem sekretu vylučovaným lícními žlázami. Na začátku léta je hlavním úkolem samic najít vhodné místo pro odchov mláďat. Důležité je, aby zde přes den bylo dostatečně teplo. Každý rok během června až července rodí samice jediné mládě, které je zpočátku slepé a holé, s růžovou kůži. Jeho hlavní starostí je pevně se držet matčiny srsti. Pokud spadne na zem, bývá jeho osud ve většině případů zpečetěn. Ve věku tří týdnů je již natolik vyspělé, že může samo létat. Porod, kojení a odchov mláděte jsou pro matku náročné. Poté co je mládě odstaveno, musí se samice snažit co nejrychleji nabrat zpět ztracenou hmotnost. Jen tak má šanci přečkat nadcházející zimu.

Ochrana

Ve většině evropských zemí je netopýr velký chráněn coby ohrožený druh. Ve Skandinávii a na Britských ostrovech je pokládán za vyhubeného, ačkoli je zde údajně tu a tam spatřen. Velké populace existují v Německu, Polsku, na Slovensku a u nás.

Český název	Netopýr velký
Latinský název	Myotis myotis
Pohlavní dospělost	v 1. až 2. roce
Doba rozmnožování	Podzim, zima
Doba březosti	2 měsíce
Počet mláďat	1
Hmotnost	27 - 40 g
Rozšíření v ČR	Sídliště, lesy, střešní půdy,...
Rozšíření ve světě	Evropský kontinent (kromě severovýchodní části Evropy)
Potrava	Hmyz, zejména brouci
Způsob života	Noční zvíře, vyhraněně společenský druh
Délka života	Přes 20 let
Ochrana	Ano

Zdroj:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat - 2. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-086

Miloš Anděra - www.naturfoto.cz