Bez černý - Sambucus nigra

autor: Jana Šoltésová
O bezu černém se dá říci, že je to hojně rozšířený keř. Malé děti, i já když jsem byla malá, si ho ráda pletla s rybízem.

Já, jako tvrdohlavé dítě jsem to vždy, jak jsem bez spatřila chtěla jíst. Ale teď už vím, že čerstvý bez má projímavý účinek, ale je paradoxní, že naopak sušené se používají proti průjmům. A chuťově jako rybíz to rozhodně taky nechutná.
Třída vyšší dvouděložné rostliny - Rosopsida
Řád štětkotvaré - Dipsacales
Čeleď bezovité - Sambucaceae
Rod bez - Sambucus
Druh bez černý - Sambucus nigra

Charakteristika

Pokud se jedná o široký keř dosahuje výšky až pět metrů, avšak pokud se mluví o stromu dorůstá do své velikosti až krásných deset metrů. Koruna vypadá poměrně široce rozložitá. Borka bezu je většinou popraskaná a má šedou barvu. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, řapíkaté a bývají dlouhé 10 - 30 cm. Mají vejčitý, eliptický tvar. Po okrajích jsou pilovité a na vršku zašpičatělé, na rubu chlupaté. Barva je temně zelená. Po rozemnutí nepříjemně aromatické. Květy bílé barvy, které jsou uspořádané v plochých chocholičnatých květenstvích, jsou široké od 10 – 15 cm. Mají značně výraznou vůni. Doba květu je od června do července. Plodem jsou červené až černé peckovice v průměru 4- 5 mm. Důležité je, že jsou jedlé, ale zelené části rostliny + kůra jsou jedovaté. Lidové názvy jsou bezinky, kozičky, smradinky, psí bez aj. ...

Rozšíření

Stanoviště na slunných i stinných polohách. Bezu se velmi dobře daří na dusíkatých a vápenitých půdách. Hojně rostoucí na okrajích lesů, na rumištích, pustých místech, podél cest, vodních toků, skládky, lidská sídla, v zahradách a parcích. Výskyt je velice bohatý. Je rozšířen téměř po celé Evropě a Malé Asii až do západní Sibiře. U nás v České republice mimo nejvyšších poloh je opravdu častý.

Možnost užití

Jednotlivě nebo ve skupinách, krajinotvorná a ovocná dřevina, větrolamy. Používá se i v lidovém léčitelství.

Plody nejsou jen potravou pro ptáky, ale také i pro nás. Jen je umět správně zpracovat. Někteří lidé, kteří už mají s bezem černým zkušenosti ho obalují jako například já obaluji květák. Dále ze sušených květů se dělají odvar, který podporuje pocení. Účinek odvaru ze sušených květů má zmírňovat kašel a snižovat horečku. Z květů se dá udělat osvěžující sirup či limonáda, kterou v létě určitě nepohrdne nikdo. Bezové víno musí být určitě také velmi lahodné s příjemnou vůní. Někdy se bez používá jen na zbarvení vína. Šťáva z plodů se používá při léčení migrén a nervových chorob, zejména při zánětu trojklanného nervu. Samozřejmě se dá využívat určitě i jinými způsoby, o kterých jsem se tady nezmínila.

Naši sousedi - Slováci využívají bezové dřevo k výrobě různých píšťal a fujar. Tento obrázek je moje fujara, kterou jsem dostala od dědečka, když jsem chodila ještě na základní školu. Ale musím se přiznat, že ještě dnes netuším, jak správně mám na ni hrát. Je to velmi těžké neboť v ní nejsou žádné dírky jako jsou například u flétny. Takže když se na ni hraje všechno záleží na dechu, aspoň na té mé fujaře:o).

Český název Bez černý
Latinský název Sambucus nigra
Rozšíření v ČR všude mimo nejvyšší polohy
Rozšíření ve světě Sev. Afrika, Evropa až Sibiř
Doba květu červen - červenec
Květy krémově bílé
Plod černé bobule
Výška stromu až 10 m
Výška keře až 5 m
Borka Světle šedá, šedá

Zdroje:
Haberer Martin, Atlas okrasných rostlin, Brázda; 2004
cs.wikipedia.org



autor:
datum vydání:
18. ledna 2007


Diskuze k článku „Bez černý - Sambucus nigra“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!