Netopýr hvízdavý - Pipistrellus pipistrellus

Netopýr hvízdavý
www.fieldmuseum.org

Vzhled

Srst netopýra hvízdavého je na vrchní straně těla červenavě, kaštanově nebo tmavě hnědá. Čas od času se mohou vyskytnout částeční albíni se žlutou srstí a bělavými létacími blánami. Hustý a teplý kožíšek chrání netopýra před nočním chladem. Malé tělíčko netopýrů se podobá myšímu. Je celé porostlé srstí a napojuje se na něj létací blána. Netopýři křídla jsou tvořena pružnou kožovitou blánou, která je napnutá mezi čtyřmi prsty předních končetin, tělem, zadníma nohama a ocasem. Hlavní pohyb vykonávají přeměněné přední končetiny. Netopýr je dlouhý 3,5 - 5 cm a jeho rozpětí křídel může být až 19 - 25 cm. Hmotnost netopýra hvízdavého je 3 - 9 g. A kdybyste nevěděli, co je tragus - typický znak netopýra, je to masitý kožovitý výběžek uprostřed dolního okraje ucha. Jeho velikost a tvar se u jednotlivých druhů netopýrů liší. V Evropě se vyskytují další 3 druhy rodu Pipistrellus: netopýr jižní (P. kuhli) a netopýr savcův (P. savii) a netopýr parkový (P. nathusii).

Rozšíření

Tento druh netopýra je patrně nejhojnějším netopýrem ve střední Evropě. Vyhovují mu nejrůznější typy prostředí: sídliště, parky, zahrady, lesy i mokřady. V našich zeměpisných šířkách dává netopýr hvízdavý přednost oblastem pozměněným lidskou činností, ve kterých nachází vždy dost potravy. Můžeme je nalézt v neuvěřitelných úkrytech: přes den se skrývají mezi záclonami, ve vázách, ve větracích otvorech, v hromadách prken nebo dokonce mezi skly dvojitých oken. Vyskytuje se všude v Evropě, mimo nejsevernějších oblastí, na východ přes západní Asii až k Bajkalskému jezeru v Rusku, na jihu se vyskytuje až po Kašmír a pohoří Altaj.

Způsob života a potrava

Potravou netopýra hvízdavého je téměř výhradně drobný létající hmyz, který za letu loví i požírá. Nejčastější jeho kořistí jsou komáři a nejmenší noční motýli. Větší úlovek si odnáší na určitá místa, kde ho teprve požírá. V létě tento netopýr zkonzumuje každou noc několik set kusů hmyzu. Každý netopýr hvízdavý loví na určitém okrsku. Jeho let je rychlý, plný zatáček a obratů. Podle způsobu letu je zkušený pozorovatel schopen určit druh netopýra. Na seznamu jeho jídelníčku najdeme i líhnoucí jepice, komáry a další hmyz.

Po celý rok žijí společenským způsobem života. Velké kolonie vytvářejí přes léto, když vychovávají mláďata. Na zimu se zase dávají dohromady na půdách a ve sklepích, kde přezimují ohromné kolonie čítající až dva tisíce jedinců. Oblíbenými úkryty jsou přes léto dřevěná obložení zdí a škvíry za okenními rámy nebo mezi cihlami. Někdy se tato malá zvířátka skryjí za firemními štíty. Netopýři jsou tak malí, že se dovedou protáhnout i otvorem o průměru pouhých patnáct milimetrů. Od jara do podzimu spí přes den jen velmi lehce. S vylétnutím na lov kořisti sice vyčkávají až do soumraku, někdy je však můžeme zahlédnout létat i přes den, především na sklonku podzimu. Největší činnost vyvíjejí netopýři hvízdaví za soumraku a někdy ještě před východem.

Zimní spánek
Většinou od poloviny října upadají do zimního spánku, aby tak přečkali období, kdy by nenašli dostatek potravy. Členové kolonie postupně jeden za druhým přestávají přijímat potravu a přesouvají se do chráněných zimovišť, kde přečkají zimu. V následujících měsících budou živi výhradně ze svých tukových zásob. Kolonie netopýrů navštěvují každým rokem vždy stejné zimoviště. K přezimování si netopýři hvízdaví vybírají nejrůznější místa. Zimní spánek tráví na klidných půdách domů a kostelů, ve stodolách, v důlních štolách, nepromrzajících sklepích i v přirozených jeskyních. Příležitostně mohou přezimovat i ve škvírách zdí a ve sklaních rozsedlinách. Netopýr hvízdavý není příliš choulostivý na chlad. Pro přezimování mu stačí teplota mezi dvěma až šesti stupni Celsia. Zimní spánek netopýrů není tak hluboký jako u některých jiných druhů přezimujících savců. Netopýři se vždy po několik a týdnech na půl probouzejí, aby se zbavili moče a trusu.

Rozmnožování

Netopýři hvízdaví se páří krátce před tím, než dojde k zimnímu spánku, což je v období od konce srpna do konce září. Samice si spermie uchová v těle a vajíčko je oplodněno až v předjaří. Délka vývoje plodu závisí na povětrnostních podmínkách a na množství potravy. Za nepříznivých podmínek se může vývoj embrya i přerušit. Samice netopýra hvízdavého čekající mláďata vytvářejí začátkem léta společné kolonie. Těsně před porodem se ale od ostatních samic vzdálí, aby mohla porodit v ústraní. Do kolonie se samice vracejí až se svými potomky. Mláďata se po narození přidržují zvláštních výčnělků na těle matky. Délka březosti trvá zhruba 44 - 50 dní.

Ochrana

Na území, kde se vyskytuje, patří netopýr hvízdavý k nejhojnějším druhům netopýrů. Zatímco ostatní druhy jsou někdy na pokraji vyhubení, vytváří tento netopýr na mnoha místech stálé populace.

Zdroj:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-034