Kobylka zelená - Tettigonia viridissima

třída	hmyz - Insecta
řád	kobylky - Ensifera
čeleď	kobylkovití - Tettigonidae
rod	kobylky - Tettigonia
druh	Kobylka zelená - Tettigonia viridissima (Linnaeus, 1758)

Vzhled

Jedná se o poměrně velký hmyz, délka těla až 46 mm. Barva těla je převážně zelená, na zádech má často podlouhlou světle hnědou kresbu a částečně hnědé nohy. Má 2 páry křídel a 3 páry nohou. Zadní nohy mají dlouhou a silnou hlezenní kost, která umožňuje kobylce dlouhé skoky. Křídla jsou dlouhá, plně vyvinutá, světle zeleno-průhledná, složená střechovitě nad tělem. Díky křídlům dobře létá, může uletět i stovky metrů. Má 30-40 mm dlouhá tykadla. Samička má dlouhé přímé kladélko. Sluchové orgány má na holenních předních nohou, a protože je jejich tělo poměrně malé, získává tímto nejlepší schopnost zjistit směr zvuku a dokážou vnímat otřesy i z několik metrů vzdálených míst. Tympanální orgán na každé noze leží pod dvěma štěrbinami a je spojen s dvojicí vzdušnic, která vede zpět do hrudi.

Rozšíření

Je značně rozšířená do celé Evropy. S výjimkou pohoří nebo příliš studených oblastí (např. Alp) je to všude přítomný druh. Častá ve Středozemí. Snadno a rychle dokáže rozšířit území výskytu.

Způsob života a potrava

Na okrajích lesů, na loukách, od země po koruny stromů. Aktivní jsou od června do října až listopadu. Samečkové od odpoledne do noci vytrvale cvrkají (stridulují). Na jednom ze žeber levého křídla má řadu drobných zoubků. Pohybem křídel tře tyto zoubky o hranu pravého křídla a tím vydává cvrkavý zvuk. Samička může cvrkat také, ale cvrká jen zřídka a mnohem slaběji. Cvrkání samečků má přivábit samičku. Zvuk je slyšet až stovky metrů daleko. Při chladných a deštivých dnech kobylky nekoncertují. Sameček má určité území, které si před ostatními samečky brání. Dospělé kobylky jsou dravci, živí se hlavně hmyzem, ale jsou i býložravci a saprofágové. Larvy se živí mšicemi.

Rozmnožování

Samička je přivábena cvrkotem samečka. Páření trvá skoro hodinu, s dlouhou trvalou předehrou. Samička klade asi 150-300 vajíček do řádků na rostliny nebo hluboko do měkké půdy. Teprve druhým rokem se z nich líhnou larvy. Vývoj má 5-7 stádií nymf. Nymfa v posledním larválním stádiu se podobá dospělci.

Nebezpečím pro svlékající se larvy jsou mravenci a pro dospělé kobylky masožravé druhy ptáků a netopýrů.

Ochrana

Stavy se v minulosti snížily používáním pesticidů, ale v současnosti stavy opět rostou. Kobylka zelená není chráněná.

český název	Kobylka zelená
latinský název	Tettigonia viridissima
hlavní znaky	Délka až 46 mm. Zelně zbarvená. Dlouhá tykadla a křídla.
způsob života	Aktivní od odpoledne do noci.
rozšíření ČR	Celá republika.
rozšíření svět	Rozšířená do celé Evropy. S výjimkou pohoří (např. Alpy) nebo příliš studených oblastí je to všudypřítomný druh. Častá ve Středozemí.
potrava	Hmyz. Larvy se živí mšicemi.
Počet vajíček	150-300 vajíček.
vývoj	5-7 larválních stádií
ochrana Ne

Zdroje:
Vladimír Motyčka, 2006: Fauna a flóra středomoří
Georgie C. McGavin, 2005: Hmyz
L. Dobroruka, Z. Podhájská, J. Bauer, 1988: Pestrá příroda
www.natur-lexikon.com

Fotografie: Renata Jindrová - www.rendy.eu