Lasice kolčava - Mustela nivalis

Ale vážně...
Připomínal jsem si situaci před třiceti lety kdy se stalo..., no to není podstatné. Procházel jsem prostě lipovou alejí vedoucí ke hřbitovu, když se za mnou ozvalo nadávání. Vzteklé nadávání. "Potvoro jedna! Vždyť jsem ti nic neudělal!" Tedy..., žádné sousedce bych potvoro neřekl i když těch "herdek bab" ve vsi pár máme. Konec konců jako v každé české vesnici. Deset, dvacet metrů ode mne na posečené louce panáčkovalo světlehnědé zvířátko s bílým bříškem. "Cek-cek-cek...," nadávalo nervózně. "Kuš bestie! Dneska mám náladu akorát na tebe!" dupl jsem směrem k němu. "Cek-cek-cek..." Zvířátko uchopilo uloveného hraboše a zmizelo v první díře. "No jo. Sice jsi mi vynadala mrško jedna, ale aspoň mám o čem psát. Tak halt budeme dneska večer psát o drzých kolčavách..."

"Horko co?" ozvalo se za zády. Zrudl jsem. Za mnou stál Petr, vrstevník, místní myslivecký hospodář, který zaslechl mou samomluvu. "To je dobrý. Já jí znám taky." kývnul hlavou směrem k místu, kde zvířátko zmizelo. "Za chvíli nebudeme říkat voprsklej jak lázeňská veverka, ale voprsklej jak vesnická kolčava..., ale námět na článek máš fakt dobrej," usmál se pobaveně, plácaje mně po ramenou. Tak jo, pomyslel jsem si. Tedy - Lasice kolčava...

Třída:	savci - Mammalia
Řád:	šelmy - Carnivara
Čeleď:	lasicovití - Mustelidae
Rod:	lasice - Mustela
Druh:	lasice kolčava - Mustela nivalis

Vzhled

Určit lasici kolčavu podle vzhledu je pro laika dosti náročné. Jejími nejbližšími příbuznými jsou totiž lasice hranostaj (Mustela erminea) a lasice kolčavka (Mustela minuta) , které vypadají téměř stejně.

Kdyby nebylo černého konce ocásku u lasice hranostaje, dosti těžko bychom rozlišovali například samce lasice kolčavy od samice lasice hranostaje. Rozdíl je pouze ve velikosti. Dovolte mi teď poněkud "suchopárné" porovnání velikostí a rozdílů:

Druh	Samec	Samice	Specifické znaky
Lasice kolčava	délka 21-23 cm, hmotnost 60-130 g	délka 16-19 cm hmotnost 45-60 g	Výrazný pohlavní dimorfismus, hřbetní strana skořicová jako u hranostaje, ale přechod mezi hnědou barvou hřbetu a bílou srstí na břiše není tak ostrý a rovný.
Lasice kolčavka	délka 17- 19,5 cm	délka 13-17 cm	Hranice mezi hnědou barvou hřbetu a bílou barvou břicha je přímá. Některé mladé lasice kolčavky dostávají na zimu bílý šat jako hranostajové, ale bez černého konce ocásku.
Lasice hranostaj	délka 30- 41 cm hmotnost 125- 300 g	přibližně o 1/3 menší a lehčí	Charakteristický černý konec ocásku, který nemizí ani v zimě. (tzv. "hermelín" - bíle lemovaná roucha s černými "puntíky" panovníků).

Vraťme se tedy k popisu kolčavy. Hřbetní strana je stejně skořicová jako u hranostaje, ale přechod mezi hnědou barvou hřbetu a bílou srstí na břiše není tak ostrý a rovný. Hranice mezi oběma barvami je nerovná, jakoby zubatá. Kolčavy, které žijí u nás, mají srst po celý rok stejně zbarvenou . Tím se výrazně liší od hranostaje. V severních částech Evropy a Asie však na zimu přelínávají do bílého zbarvení a od stejně zbarveného hranostaje se dají poznat jen podle srsti na ocásku, která není na špičce u kolčav černá, ale stejně bílá jako na celém těle.

Rozšížení

Lasice kolčava žije v Evropě, v severní Africe a ve větší části Asie. U nás se vyskytuje všude tam, kde žijí myši a hraboši. Zdržuje se v křovinách mezi poli, na pokrajích lesů a poblíž stavení, v dutinách a skrýších, které si sama nevyhrabává. Ráda obsazuje hraboší nory. Snadno se s ní setkáme od nížin až po vysoké hory. Pokud jde o množství, je lasice kolčava mezi našimi šelmami nejpočetnější. Její lovecké území se odhaduje až na 100 ha, podle množství potravy. Lidským sídlům se nevyhýbá, byť ji málokdo spatřil.

Stáli jsme se sousedy na dvoře a řešili jakési problémy ohledně králíků, když téměř v pravé poledne ze sousední zahrady skoro pod "čumákem" mé fenky rotvajlera proběhla lasice s hrabošem v mordě. Přeskočila zděnou hradbu, přeběhla veřejnou komunikaci k místní škole, až zmizela někde v lukách u hřbitova. Možná to byla právě ta "známá", která mi vynadala.

Způsob života a potrava

Způsobem života a zejména způsobem obživy se kolčava hodně podobá svému příbuznému hranostaji. Její štíhlé a hadovité protáhlé tělo na krátkých nožkách snadno vklouzne do každé myší nebo hraboší nory, a co jednou svým silným chrupem uchopí, to už nepustí. Ve starší myslivecké literatuře se uvádí, že při nedostatku myšovitých hlodavců napadá drobnou zvěř, koroptve, bažanty, zajíce, ba i srnčata, kterým prokusuje krční tepnu. Předpokládám, že žádný z myslivců nevěří dnes podobným hloupostem. Nedokáži si představit, že živočich o velikosti kolčavy "zakousne" oběť velikosti srnčete. Stejnou pověrou je tvrzení, že své oběti vypíjí krev. Rozbory potravy lasic ukázaly, že jejich hlavní potravou jsou především hraboši. A stejně jako například u káněte, populace lasic kopíruje populaci hrabošů. Není tedy správné hubit lasici na potkání, protože tím zabíjíme velmi užitečné zvíře.

Rozmnožování

Doba rozmnožování (kaňkování) , není ještě spolehlivě zjištěna, ale udává se od srpna do září. Mláďata se však objevují po celé jaro a léto. U hranostaje se prokázala utajená březost (embryonální latence, stejně jako u srnčí zvěře ) u kolčavy se však skrytá březost popírá, nebo nebyla dosud zjištěna. U kolčavy se březost uvádí v délce pěti týdnů a během roku pouze jeden vrh. Záleží samozřejmě na početnosti hrabošů a myší, kteří ovlivňují populační dynamiku lasic. Počet mláďat se pak pohybuje od 3-4 až po 12 i 13 při přemnožení hrabošů. Někteří autoři připouštějí vliv pohlavních hormonů myšovitých na pohlavní cyklus lasic a dokonce i superfetaci lasic. Pak by ovšem šlo o více než jeden vrh ročně.

Ochrana

Podle Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 134/ 1996 Sb. je lasice kolčava chráněna celoročně mimo § 6. odst. 2, kdy je její odstřel povolen v bažantnicích a honitbách s výskytem tetřeva, tetřívka, jeřábka, dropa ad.

Vzhledem k množství škodlivých hrabošů, které lasice zlikviduje, se přimlouvám za její ochranu. Byť je to "potvůrka", která mi neprávem vynadala.

Český název:	Lasice kolčava
Latinský název:	Mustela nivalis
Hlavní znaky:	Délka 21 - 23 cm. Skořicové zbarvení, bílá hruď a bříško
Způsob života:	Samotářsky
Rozšíření ČR:	Křoviny mezi poli, okraje lesů, meze, blízkost lidských sídlišť.
Rozšíření svět:	Evropa (mimo Irsko), severní Afrika, větší část Asie
Potrava:	Především myši a hraboši.
Doba březosti:	Pět týdnů
Počet mláďat:	3-4 (při přemnožení hrabošů 12 - 13).
Ochrana:	Dle Myslivecké vyhlášky.

Vysvětlivky:
Embrionální latence - zastavení vývoje plodu, který pokračuje po určité době, tak aby se mládě narodilo do optimálního ročního období.
Superfetace - stav, kdy samice může být během březosti znovu oplozena, takže má sobě současně starší i mladší zárodek.

Zdroje:
Dr. Hanzák, Dr. Veselovský Světem zvířat I. díl - savci. Albatros, Praha 1975
Kolektiv autorů Myslivost. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1966
Dr. Heráň Kunovité šelmy. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1982