Kopřiva dvoudomá - Urtica dioica L.

Kopřiva dvoudomá

Charakteristika

Zajímavostí této rostliny je její přechod od dvoudomosti k jednodomosti a opačně. Na stanovišti se proto mohou spolu vyskytovat jak rostliny oboupohlavné, tak pouze samičí, které se od sebe na první pohled vůbec neliší. Podobně jako v případě výskytu rostlin oboupohlavných a samičích, mohou se na jedné rostlině vykytovat květenství jednopohlavná, velmi vzácně však i oboupohlavná. Kvete od června do října a na jedné rostlině dozrává průměrně 7 000 nažek.

Kopřiva se rozmnožuje jak generativně - prostřednictvím nažek schopných dlouhodobě vytrvávat v půdě (i přes 5 let) a vytvářet "perzistentní" semennou banku. Vegetativně (klonálně) se rozmnožuje prostřednictvím oddenků. Nažky nejlépe klíčí ve svrchní vrstvě půdy do hloubky 5 cm, přičemž 60 až 90 % nažek spadne na zem od mateřské rostliny v okruhu 4 m. Na velké vzdáleností se nažky dostávají pomocí větru (anemochorně) nebo vodního proudu (hydrochorně).

Méně intenzivní je rozmnožování vegetativní: částmi oddenků setrvávají dlouhodobě v půdě, zejména v podorniční vrstvě, odkud mohou rašit a vytvářet nové rostliny. Plazivý oddenek (rhizom) je nápadně žluté barvy, schopen prodloužit se až o 50 cm za rok. Úspěšnost kopřivy v obsazování kultivovaných půd spočívá ve vysoké schopnosti oddenků regenerovat po rozdělení. Lodyhy jsou přímé nevětvené nebo se v horní polovině větví zejména pokud dojde k poškození růstového vrcholu.

Žahavost
Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy, které snižují pravděpodobnost spásání. Žahavé chlupy kopřivy jsou drobné duté jehličky tvořené z křemičitanu. Při dotyku se poškodí, ostré hroty probodnou kůži a tekutý obsah dutých rostlinných chlupů (trichomů) je uvolněn do těla. Jed je tvořen směsí histaminů a nervových hormonů acetylcholinu a serotoninu. Žahavé trichomy se pravděpodobně vyvinuly jako obrana proti spásání a z posledních výzkumů bylo prokázáno, že při zvýšeném okusu rostlin se zvýšuje i počet žahavých trichomů na listech.

Rozšíření

Kopřiva dvoudomá se přirozeně vyskytovala na živinami bohatých stanovištích v blízkosti vodních toků (lužní lesy, břehové porosty, náplavy a podobně a v suťových lesích). V současné době patří mezi hojně rozšířené dvouděložné byliny snad všech hnojených, případně spásaných travních porostů, ale i mnohých lesů. Hojná bývá především v lesních porostech s dominancí trnovníku akátu, který je schopný poutat vzdušný dusík a zvyšovat tak úživnost stanoviště. Na zahrádkách se vyskytuje jako plevel zejména na živinami dobře zásobených a dostatečně vlhkých půdách.

Možnost užití

Navzdory své žahavosti nabízí kopřiva široké možnosti využití. Čaj z kopřiv má diuretické (močopudné) účinky a používá se při zánětech močových cest, revmatismu, cukrovce, jaterních a žlučníkových chorobách. Krajově jsou mladé listy kopřivy využívány do tradičních pokrmů jako jsou jarní nádivky a polévky. Vařením, rozsekáním nebo rozdrcením se žahavost chlupů ničí a listy kopřiv jsou pak nejenom chutné, ale obsahují rovněž vysoké množství proteinů a dalších látek. Výsledky španělských badatelů dokládají relativně vysoký obsah beta-karotenu v biomase kopřiv, který je lidským organismem přeměňován na vitamín A, zároveň podporuje pigmentaci kůže při styku se slunečním zářením.

Vlákna kopřivy se používala v minulosti k výrobě tkanin, například za 1. světové války. V nedávné době se v některých evropských zemích dokonce zahájilo pěstování kopřivy v čisté kultuře a šlechtění vláknitých odrůd.ářčáářVVV V dolnosaském Wendlandu je pokusně pěstována zhruba dvaceti zemědělskými subjekty, které mají zaručen odbyt biomasy využívané specializovanou firmou na výrobu netradičních oděvů. Vláknitá kopřiva se seje na jaře do podsevu jetele plazivého na vzdálenost řádků 1,5 m. Odrůda kopřivy speciálně vyšlechtěná pro tyto účely má podíl vlákna od 14 do 16 %. První sklizeň se uskutečnila na podzim roku 2000 a činila 1 až 3 tuny kopřivové "slámy" z hektaru. V dalších letech pěstování počítají zemědělci se zvýšením výnosu na 9 až 11 tun na ha.

Závěrem

Netradiční využívání "nových" plodin může v budoucnosti změnit náš klasický pohled na některé druhy rostlin považované dnes spíše za plevelné. Před zaváděním netradičních plodin je však nezbytné provést podrobný výzkum, který je možné zaměřit jak na technické využití vláken, tak v krmivářství, alternativní medicíně a podobně. Představa, že by agronom pravidelně zařazoval kopřivu do osevního postupu není zatím reálná. Budoucí využití kopřivy dvoudomé však může být mnohem širší než dnes.