Růže - královny naší květeny

Pro biology jsou růže skutečným problémem a jejich určování chce odvahu (determinace podle celého komplexu znaků) i vhodnou dobu (kdy kališní lístky mají definitivní polohu a ještě neopadávají, tedy v první polovině července v planárním stupni). Klíč ke květeně ČR (Kubát a kol. 2002) uvádí 13 našich u nás v současnosti žijících druhů růží, navíc podle Květeny ČR členěných do 4 sekcí (event. 5 sekcí, počítáme-li Synstylae s vyhynulou R. arvensis). Pro sekci Caninae je příznačná nepravidelná meiosa (kořen obrovské variability této sekce), jinak lze růže snadno šlechtit (v průběhu času vzniklo několik tisíc kultivarů). Je zajímavé, že žádná růže není trnitá (protože to čemu lidé někdy říkají trny, jsou ve skutečnosti ostny).

Obecná charakteristika

Opadavé, zřídka vždyzelené prutnaté keře nebo opíravé liány, někdy jen keříky. Větve i letorosty zpravidla se stejnotvarými nebo různotvarými ostny, zřídka bezostné. Listy střídavé, lichozpeřené, zpravidla s vytrvalými palisty přirostlými k řapíku. Květy oboupohlavné, velké, většinou 5četné, kališní lístky celokrajné nebo zpeřené, na zralém plodu vytrvalé nebo opadající, koruna většinou růžová, řidčeji bílá, červená nebo žlutá, s mnoha tyčinkami a 15-40 volnými pestíky, uzavřenými v baňkovité češuli. Plody nažky vyvíjející se ve zdužnatělé češuli, šípku, nejčastěji oranžově červeně zbarveném. Asi 80-140 druhů na severní polokouli. Růže jsou velmi ceněné okrasné keře s širokou možností sadovnického využití. Kultivary množíme většinou očkováním, čisté druhy výsevem stratifikovaného osiva, zakrslé druhy řízkováním. Převážně světlomilné dřeviny jimž se daří v propustných živných půdách.

Užití mimo sadovnictví

Šípky obsahují vitamin C, jehož obsah kolísá mezi 0,2 - 1% (při sušení dochází k poklesu až o 80%), dále též vitaminy B1, B2, P, K a další látky pro které se šípky užívají v lidovém léčitelství i v humánní medicíně jako osvědčená droga.

Z korunních lístků především Rosa damascena a R. gallica se získává (hlavně v Bulharsku) růžová silice, která se zpracovává na růžový olej.

Naše růže

sekce Pimpinellifoliae
růže bedrníkolistá (R. spinosissima = R. pimpinellifolia), C2
r. Hugova (R. hugonis) +
r. žlutá (R. foetida) +

sekce Cinnamomeae
růže májová (R. majalis), C2
r. převislá (R. pendulina)
r. svraskalá (R. rugosa) +

sekce Rosa
růže keltská (R. gallica)

sekce Synstylae
růže plazivá (R. arvensis), A1
r. mnohokvětá (R. multiflora) +

sekce Caninae

růže sivá (R. glauca) +
r. podhorská (R. dumalis)
r. měkká (R. villosa) +
r. Sherardova (R. sherardii), C2
r. plstnatá (R. tomentosa)
r. polní (R. agrestis)
r. oválnolistá (R. elliptica = R. inodora)
r. vinná (R. rubiginosa = R. eglanteria)
r. malokvětá (R. micrantha), C2
r. šípková (R. canina)
r. Jundzillova (R. jundzillii)

+ - u nás nepůvodní druhy (byť jde o druhy rostoucí třeba i ve střední Evropě a v ČR pěstované rostliny mohou zplaňovat)
A1 - vyhynulý taxon (v přírodě mohou být jen zplanělé nepůvodní rostliny)
C2 - silně ohrožený taxon