Bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum

Cestoval jsem vlakem z Plzně do Chebu. Za Stříbrem vjel vlak do malebného údolí Mže, lemovaného zalesněnými kopci porostlými borovými a smrkovými lesy. Přestože průměrná nadmořská výška je zde 500 až 550 metrů, máte pocit, že projíždíte některým z našich pohraničních horstev. Opticky to způsobuje rozdíl mezi hladinou Mže hluboko pod tratí, úzké údolí a vrcholky "kopců" nad vámi. Vyjedete z lesů k Plané u Mariánských Lázní. Projedete Chodovou Planou... a po obou stranách tratě se náhle objeví plantáže nějakého "přerostlého kmínu".

třída	vyšší dvouděložné - Rosopsida
řád	dřínotvoré - Cornales
čeleď	miříkovité - Apiaceae
rod	bolševník - Heracleum
druh	bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum

Charakteristika

Bolševník velkolepý je dvou a víceletá až čtyři metry vysoká, velmi statná rostlina. V prvním roce vytváří pouze velké ostře vykrajované listy dosahující délky až 1,7 m. To je také jediné období, kdy je možná, zatím experimentální likvidace s využitím přežvýkavců (krávy a ovce).

Červeně až červenofialově skvrnitá, dutá, rýhovaná lodyha u kořene široká v průměru až patnáct centimetrů, nese od druhého roku velké složené okolíky o průměru až jednoho metru. Kvete od června do srpna. Jedna rostlina může vyprodukovat až 27 000 semen, jejichž klíčivost je uchována po dobu 8 - 12 let. Vedle semen se množí i vegetativně.

Rostlina vytváří mohutný kořenový systém, který dosahuje hloubky i tří metrů. O to složitější je jeho likvidace. Celkově rostlina vypadá... no, jako ten "přerostlý kmín" .

Rozšíření

Původním domovem bolševníku je oblast Kavkazu, kde jako poměrně neškodná rostlina dosahuje maximální výšky jednoho metru.

Do Evropy byl pravděpodobně dovezen jako okrasná rostlina zahradníkem knížete Metternicha v roce 1862 a vysazen v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Ve středoevropských podmínkách se začalo bolševníku dařit. Do okolí se šířil vodou, větrem a nevýznamně pomocí zvířat a především člověka.

Ještě v osmdesátých letech minulého století, kdy už byla známa jeho nebezpečnost, je v řadě zahradnických publikací uváděn jako okrasná solitéra zahrad a parků. V roce 1950 bylo známo 9 lokalit výskytu bolševníku. Dnes se jich uvádí na 600 a někteří botanici se domnívají, že jich může být až 3x tolik. V podstatě se vyskytuje v celé oblasti Slavkovského lesa. Podél řeky Mže proniká na východ a podle posledních informací je jeho objev zaznamenán i v podhůří Krušných hor, Krkonoš, Českém krasu ad.

Bolševník osídluje prakticky všechny druhy stanovišť s výjimkou těch nejsušších, preferuje však stanoviště humózní a vlhká. Daří se mu na okrajích lesů, ladem ležících vlhkých loukách, příkopech i rumištích.

Ochrana

Teď se vlastně dostávám k meritu problému, proč jsem se rozhodl o bolševníku napsat. Bolševník velkolepý je silně jedovatý, nejvíce nezralé plody. Při poranění rostlina uvolňuje tekutinu, která může způsobovat vážná kožní poranění nebo opakované dermatitidy. Tato šťáva obsahuje fukomariny, které absorbují UV A- záření a působí jako fotosensibilátory. Výsledkem jsou červenohnědě zbarvené pálící a svědící plochy a puchýře. V podstatě tato poškození svým působením připomínají reakci organismu na yperit. Zvlášť citlivé jsou vůči nim sliznice.

V oblasti výskytu bolševníku v jihozápadních Čechách jsou už lidé poučeni o účincích látek obsažených v rostlině. Problémy můžou nastat u dětí, které rády vyhledávají skrýše v jeho vysokém porostu, nebo používají duté lodyhy bolševníku jako "dalekohledy" či "foukačky". Místa zasažená šťávou z bolševníku se obtížně a pomalu hojí a výrazná pigmentace může přetrvávat i několik měsíců. Navíc pyl z květů může vyvolávat alergické záchvaty astmatické povahy.

Způsoby likvidace jsou nejrůznější. Náklady na likvidaci jednoho hektaru chemickou cestou jsou přibližně 13 000 Kč, mechanickou 10 000 Kč.

Z chemických postřiků se používá Roundup, který je ovšem nešetrný k životnímu prostředí, nebo poněkud přijatelnější roztok hydroxidu vápenatého. Mechanicky se provádí likvidace ručním sekáním či přeoráváním půdy (pokusně se zkoušel i speciálně upravený tank a plamenomety).

Nejekologičtější likvidace se zdála u jednoletých rostlin spásáním skotem a ovcemi. Úspěšnost byla pouze do té doby, než se zjistilo, že se nebezpečné látky objevily v mléce spásajících zvířat.

Psal jsem kdysi článek o potkanu jako o obtížném, importovaném druhu naší fauny. Myslím si, že stejným "potkanem" naší flóry je právě tak bolševník. Můžeme proti němu bojovat všemi prostředky, ale těžko nad ním asi zvítězíme.

český název	Bolševník velkolepý
latinský název	Heracleum mantagazzianum
hlavní znaky	mohutná až čtyři metry vysoká rostlina, podobná kmínu
rozšíření	domovina Kavkaz, v ČR Slavkovský les, Krušné hory, Český kras
doba květu	červen až srpen
délka života	dvou a více letka
květ (četnost)	složený okolík o průměru až 1 m
půda	humózní a vlhká
ochrana	ne. Invazní rostlina. Ze zákona vyplývá pro majitele pozemku povinnost zabezpečit její nešíření.

zdroje:
Květena ČR, díl 5 / B. - (Slavík - Praha: Academia 1997)
INFORMÁTOR 2/ 93 (ZO ČSOP Český kras)