Včela medonosná - Apis mellifica

Včela medonosná
Autor: Petr Kadlík

Vzhled

Včelky asi všichni znáte, takže nemá cenu se sáhodlouze rozepisovat jak vypadaji. Hnědé, hubené tělíčko se žlutými až oranžovými vodorovnými pruhy, které je téměř všude ochmýřené si nelze s ničím splést.

Tykadla jsou krátká a pro včelu nezbytná. Pomocí tykadel rozlyšuje vůni rostlin. Tykadla jí také pomáhají při stavbě včelí plástve. Včely obranářky pomocí senzorů na tykadélkách poznají podle pachu včelu z vlastního úlu od vetřelkyně.

Na hlavě má včela 2 složené oči a 3 jednoduché. Ve srovnání s lidským okem je u včel horší rozlišování barev. Například špatně rozeznává červenou barvu. Narozdíl od člověka však vidí ultrafialové barvy čehož náležitě využívá při hledání květin. K vidění používá pouze složené oči jednoduché oči používá pouze na světelné dráždění.

Dalším orgánem, který lze u včely nalézt je sosák. Ten včela využívá k nasátí nektaru či medovice. Ten se smíchá s enzymy a v zavíčkovaných plástvých podobných těm, kde se líhnou nové generace z nich vzniká med.

Včely se též mohou chlubit kusadly. Největší kusadla má královna. V jejich těsné blízkosti je žláza, pomocí které královna vylučuje mateří látku. Stejnou žlázou dělnice vylučují látku na změkčení vosku. Trubci ji nemají. Ale zpět ke kusadlům. Včely je používají jako párový uchopovací či hnětací orgán.

Ze střední části trupu včele vyrůstají tři páry nohou. Anatomie zadního páru nohou včele dělnici umožňuje zachycení co největšího množství pylu či medovice (vyskytuje se na listech a jehličí, jedná se o výměšky hmyzu) do úlu.

Všechny včely kromě trubců mají na obranu žihadlo. Je však rozdíl mezi žihadlem královny a ostatních včel. Královna ho má rovné bez zpětných háčků. To jí umožňuje bránit se více nepřátelům aniž by zemřela.

Nakonec ještě pár slov o křídlech. Ty má včela celkem 4. Přední a zadní pár.

Rozšíření

Včely se vyskytují všude tam, kde jsou rozkvetlé louky. A to nejen u nás, ale po celém světě.

Způsob života a potrava

Včelí rodina
Včely žijí ve velkých společenstvech, často v uměle vyrobených úlech. V těchto úlech žijí podstatě tři druhy včel. Královna, trubci a dělnice. Královna má za úkol pouze reprodukci. Vyvíjí se v největších buňkách a jsou nejlépe krmeny. Královna ovládá "své poddané" "královským parfémem" substancí, kterou vylučuje z kusadlových žláz. Pokud by došlo k úhynu královny - utlumil by se vliv substance, dělnice by vystavěli pro larvy větší buňky a začaly by je krmit kvalitní mateří kašičkou. nejdříve vylíhlá královna po té zabije ty ještě nevylíhlé a vydá se na svatební let.

Trubci jsou samečci, kteří oplodní královnu . Rodí se z menších buněk než dělnice a po oplození královny umírají. Podobně jako královna, jsou i trubci krmeni dělnicemi. Na konci léta se o ně dělnice přestávají starat a jsou vyhnáni z úlu.

Dělnice mají rozdělenou ostatní práci. Jedná se o samice se zakrnělými pohlavními orgány. V případě, že ve včelstvu není královna, může klást neoplozená vajíčka. Této dělnici se říká trubčice.

Některé se starají o královnu, jiné o trubce. Další část staví nové plástve. Včelky, které vidíme poletovat venku, patří také mezi dělnice. Pilně sbírají z květů pyl nektar a medovici, které jsou základem potravy jak pro královnu tak i pro budoucí generaci.

Včelí produkty
Mimo medu, sladké hmoty, kterou včely zpracovávají z nektaru nebo medovice tím, že ji obohacují látkami vlastního těla, uskladňují v plástech, zahušťují, přikrývají voskovými víčky a nechávají dozrát, včely produkují ještě další látky, které lze využít především v medicíně a kosmetice. Jedná se především o včelí vosk, mateří kašičku a propilis.

Vosk vyniká ve voskotvorných žlázách včel. Jedná se o přestavdu cukrů a pylů v trávicím a voskotvorném ústrojí. Vosk je stavebním materiálem pro výrobu všelích pláství se známými šestihrannými buňkami, ve kterých se vyvíjí nová generace včelstva nebo je zde uložen med. Tato surovina je člověkem využívána zejména v kosmetice a farmacii. dříve i pro výrobu silic.

Mateří kašička se dá svojí funkcí přirovnat mateřskému mléku u savců. Jedná se o výměšek žláz mladých včel starajících se o vyvíjející se novou generaci včel.Mateří kašičkou jsou krmeny pouze budoucí královny. Mateří kašička je tekutina bílé až nažloutlé bavy, typické slabě kořeněné vůně. Díky obsahu mnoha látek, které patří k základním látkám potřebným pro správnou fci. organismu se používá ve farmacii.

Propolis - včelí tmel. je látka pryskyřičné povahy, kterou včely získávají z rostlinných zdrojů a používají ji k desinfekci, výstuhám a utěsnění úlu. Tato pryskyřičná substance žlutohnědé, červenohnědé nebo zelenohnědé barvy obsahuje, vosk, balzámy a éterické oleje, pyl a další. Ma aromatickou vůni, která vytváří charakteristickou atmosféru v úle. Díky svým desinfekčním vlastnostem je účinný při různých onemocněních kůže, které jsou bakteriálního či virového původu (bradavice...). jeho použití stejně jako u mateří kašičky konzultujte s lékařem.

Včelí jed
Žihadlo s jedem mají pouze dělnice. Včelí jed je směs látek z různých chemických skupin. Obsahuje mimo jiné histamin, dopamin, noradrenalin, mnoho bílkovinných látek. Z nich nejdůležitější zhlediska vlivu na tkáně savců je Melitin. Poškozuje buněčné struktury, rozkládá bílé i červené krvinky, způsobuje odumření buňky. Obávanou složkou včelího jedu je i apamin. Ten působí na nervový systém a mozkovou tkáň.

K aplikaci jedu používá včela asi všem známé žihadlo se zoubky. Právě tyto zoubky zamezí včele, narozdíl od vosy, žihadlo vytáhnout. Včela tedy celý žihadlový aparát utrhne. a ve většině případů umírá.

Naše tělo na jed reaguje tvorbou protilátek. Pokud se v těle nevytvoří dostatek těchto protilátek může dojít k velkým zdravotním komplikacím. Výjímečně i smrti.

Rozmnožování

Na okrajích plástve jsou takzvané matečníky. Larvám v těchto buňkách plástve věnují dělnice zvláštní pozornost. Jedná se totiž o budoucí královny. Když se vylíhne jedna, usmrtí ostatní larvy královen a vydává se spolu s trubci, kteří se vyvinuli z neoplozených larev, na svatební let. V průběhu tohoto letu je královna oplozena a vrací se zpět do úlu. Truci po oplodnění umírají. Mezi tím úl opustila stará královna s asi polovinou včel. Stará královna se svými včelami tvoří takzvaný roj. Každý dobrý včelař ví, kdy se včely začnou rojit a je patřičně vybaven na to, aby je mohl chytit a umístit do nově připraveného úlu. Roje včel obecných vzbuzují v lidech hrůzu, ale je prokázáno, že rojící se včely nebodají.

Ochrana

Včela medonosná není nijak chráněným druhem.

zdroje:
Turistický průvodce přírodou do kapsy (RNDr Strábalová,PHDr Michal Hruška, CSc.)
www.ekoserver.cz
www.obh.cz
vcelka.kvalitne.cz

fotografie: Petr Kadlík