Ještěrka obecná - Lacerta agilis

Ještěrka obecná samice
Autor: Petr Kadlík

Plel jsem brzy ráno záhon ředkviček, když jsem za zády "ucítil" čísi pohled. Jasné..., buď je to Matylda, nebo Hedvika. Ne, nejsou to místní divy, které by mne pronásledovaly. Je to naprosto prozaičtější. Mám ve zvyku zvířatům ve svém okolí dávat jména. Takže ježek, který se mi zabydlel na zahradě je Fanda. Matylda je samička ropuchy obecné. A Hedvika samička ještěrky... ještěrky obecné. Zatím co dříve se mihla záhonem jen přes ni přeběhl můj stín, dnes se nechá "okukovat" z bezprostřední blízkosti. "Vrcholným" číslem bylo, když jsem synovcům ukazoval jak si z ruky bere žížalu.

Kluci byli tak nadšeni, že za deset minut se nemohla ani odplazit do škvíry v kamenné hradbě jak byla přecpaná žížalama, mouchama a dalším hmyzem, který chytili.

Vzhled

Ještěrka obecná je až 20 cm dlouhá . Hřbet je u obou pohlaví hnědý nebo šedohnědý, obvykle lemovaný dvojicí úzkých světlých proužků. Boky těla i hlavy jsou u samce jasně zelené, u samice hnědé, nebo hnědošedé. Mláďata jsou šedohnědá s bílými skvrnami. Zbarvením je možná záměna za ještěrku živorodou od které se liší v uspořádání štítků za nozdrou.

Poměrně často se u nás vyskytuje červenohřbetá odchylka, Lacerta agilis morpha erythronota s širokým, jednobarevně červenohnědým pásem uprostřed hřbetu u obou pohlaví. Já jsem se bohužel za svou praxi s touto formou ještě nesetkal.

Rozšíření

Ještěrka obecná obývá Evropu severně od Alp. Na západ zasahuje do Anglie, mimo Irsko a severní část Skandinávie. Na východ je rozšířena do Střední Asie a mírným pásmem až k Bajkalu. V České republice je hojná po celém území, mimo vyšší horské polohy.

Způsob života a potrava

Ještěrka obecná je hojná na všech místech svého výskytu. Nejraději se zdržuje na teplých, sluncem ozářených travnatých svazích, kde mají naději na dobrou kořist. Vyskytují se i na pastvinách a v zahradách. V mém případě se kolonie ještěrek obecných usídlila ve škvírách sto let staré kamenné hradby orientované jihovýchodním směrem.

Ještěrky vedou denní způsob života, kdy nejaktivnější jsou ráno a v podvečer. Za potravu jim slouží nejrůznější hmyz, především pavouci, mouchy, kobylky, ale jsou známy i případy kanibalismu. Zimní měsíce u nás ještěrky přespávají. Obvykle v říjnu zalézají do děr, pod kořeny stromů, nebo do opuštěných nor savců, ale taky do puklin a jeskyněk ve skalách nebo na skalnatých stráních. V dubnu, kdy začne sluníčko hřát, vylézají ještěrky ven a rozbíhají se po kraji.

Ještěrky mají řadu nepřátel. Slouží za potravu čápům, volavkám, liškám a dalším predátorům. Nebezpečím jsou i někteří "teraristé" používající ještěrky jako potravu pro své "miláčky", především americké užovky.

Známá je schopnost ještěrek v případě ulomení ocásku nahrazovat jej poněkud kratším regenerátem. Zajetí snášejí ještěrky obecné dobře a i v přírodě si zvyknou na bezprostřední přítomnost člověka. Zmiňoval jsem se již o "Hedvice", která se nechá krmit z ruky.

Nezapomenutelným zážitkem ovšem pro mě byla návštěva Madeiry. Zastavil jsem na odpočívadle úzké horské silničky v nadmořské výšce kolem tisíce metrů, abych se pokochal pohledem do údolí. Na malé zídce se vyhřívaly snad desítky ještěrek zedních (Lacerta muralis), příbuzných naši ještěrky obecné. Neměly před člověkem vůbec žádný respekt. Položil jsem opatrně ruku na zídku a během chvíle mi ji "okusovalo" snad dvacet ještěrek. Němečtí turisté za mnou přestali filmovat sopečné údolí a zabírali "šíleného" českého zoologa.

Rozmnožování

V květnu až červnu, případně červenci, klade samice vajíčka v počtu tří až patnácti. Vyhrabe si mělkou jamku, do níž vajíčka o velikosti průměrně 15 x 8 mm uloží a zahrabe. V severnějších oblastech klade samice vajíček méně. Po sedmi až dvanácti týdnech, podle teploty a místa uložení, obvykle však po šestapadesáti dnech líhnou se mladé ještěrky; je to v druhé půli července. Mláďata přezimují často jen pod hromadou listí nebo mechu.

Ochrana

Ochrana je upravena vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/ 1992 sb. ze dne 11. června 1992 podle které je zakázán lov všech druhů ještěrek po celém státním území.