Rehek domácí - Phoenicurus ochruros

autor: Dr. Mefistofeles
Seděl jsem takhle u počítače, marně se snažíc vymyslet nový článek pro Přírodu, když mě za otevřenými dveřmi na balkón vyrušilo výstražné: 'fuid, tek - tek, fuid, tek - tek...'.

třídaptáci - Aves
řádpěvci - Passerifomes
čeleďdrozdovití - Turdidae
rodrehek - hoenicurus
druhrehek domácí - Phoenicurus ochruros
Na zábradlí nervózně pocukával rezavým ocáskem téměř černý ptáček s housenkou v zobáčku. "Tak tady jsi sousede." Loni hnízdil na půdě. Musel jsem nechat otevřené okno, dokud nevylétli mladí z hnízda. Letos jsem dal do okna síto proti mouchám a tak se ptáci usídlili za odchlíplým prkýnkem, kterým jsem podbil střechu, přímo nade dveřmi vedoucími na balkón. Opatrně jsem zavřel dveře a hned jsem měl inspiraci pro článek.

Vzhled

Rehek domácí je velký asi jako vrabec. Nápadný je chvějivými pohyby ocasu a trhavými pohyby těla. Sameček je černý jako saze (odtud lidový název "čermáček" nebo "kominíček"), místy popelavý. Má bílé pole na křídle a rezavý, neustále kmitající ocásek.

Samička je temně šedá, bez bílého pole. Mláďata jsou tmavohnědá, prachový šat je tmavě šedý.

Jeho blízkým příbuzným je rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), kde sameček má bílé čelo, černé hrdlo a líce a rezavě červenou hruď. Samička je šedohnědá, mláďata skvrnitá.

Rozšíření

Rehek žije v celé Evropě, kromě Španělska a Skandinávie. Mimo Evropu osídluje malé území v severozápadní Africe a v dlouhém a úzkém pruhu jde hranice jeho rozšíření přes Malou Asii, až k Himálaji a k severní Číně. Obývá řídké lesy, ale hlavně se s ním setkáme v parcích a zahradách v blízkosti lidských sídel, kde se vrací v polovině dubna ze svého zimoviště v tropické Africe a kam odlétá v září, nebo začátkem října.

Způsob života a potrava

Původně byl rehek domácí výlučným obyvatelem skal vysokohorských srázů. Ještě dnes se s nim můžeme v horách setkat. Velká část rehků podlehla ovšem svodům lehčího života v těsném sousedství člověka a zaměnila skalnaté horské stěny za kamenné a betonové domy měst a venkova. Dnes se rehek domácí (odtud i jeho název) usazuje pod střechami domů, kůlen, stájí a stodol. Nebo v mém případě na půdě. Z přirozených predátorů mu hrozí pouze kočka. Kočku nechovám a tak si na mou přítomnost zvykla samička natolik, že při hnízdění se nechala "okukovat" z bezprostřední blízkosti. Je samozřejmé, že při krmení mláďat jsme přístup k hnízdu omezili na minimum.

Rozmnožování

Zmínil jsem se již, že v první polovině dubna se rehek domácí vrací do svého domova z tropické Afriky. Hnízdo si zakládá v květnu v dutinách zdi, mezi trámy pod střechou kůlny, ve škvírách složeného dřeva, ale rád si přivlastní i vyvěšenou polobudku, nebo se vám prostě nastěhuje do podnájmu na půdu jako mně.

Ke stavbě hnízda používá kořínky, stébla, mech a listí. Vystýlá je chlupy a peřím. Samička snáší 5 až 8 bělavých vajíček na kterých sedí 13 až 15 dní. Po vylíhnutí mláďat nastává rodičům starost o krmení věčně hladových písklat. Oba rodičové neúnavně létají a nosí mladým housenky, motýly, ploštice, brouky a jiný hmyz. Po 12 až 14 dnech opouštějí mladí hnízdo a během krátké doby začne starý pár rehků se stavbou nového příbytku pro druhou snůšku.

Plel jsem zrovna záhon s mrkví, když na mně máma volala , že "nějaký pták" spadl z balkónu do trávy pod nim. V trávě se choulilo mládě rehka. Vzal jsem jej opatrně do své "lesácké tlapy" a odnesl zpátky do hnízda. Ptáci nemají vyvinutý čich a tak na rozdíl od savců jej rodiče přijali bez problémů.

Dneska, v polovině srpna je už hnízdo prázdné. Jen občas se na zídce objeví černý ptáček s rezavým ocáskem a do nervózního kmitání ocáskem se ozývá melodické "hui - ce, huid - ce - ce - ce...", nebo ono výstražné "fuid- tek- tek.."

Ochrana

Nepředpokládám,že by se u nás našel jedinec, který by jako v Itálii chytal drobné pěvce jako kulinářskou "pochoutku". Nebo jen tak "pro zábavu" je střílel se vzduchovky. Rehek domácí je užitečný především likvidací množství škodlivého hmyzu, který mu slouží jako potrava.

V zimě řada lidí přikrmuje drobné pěvce v krmítkách. Naší pomoc ovšem potřebují i v létě.

Mám na sloupku s elektroměrem misku s vodou. Možná by leckdo byl překvapen kolik vrabců, zvonků, strnadů, stehlíků, pěnkav i rehků ji v parném létě využívá jako bezpečnou napáječku.

český název Rehek domácí
latinský název Phoenicurus ochruros
hlavní znaky černý pták velikosti vrabce se stále kmitajícím rezavým ocáskem a bílou skvrnou na křídle.
způsob života samotářsky
rozšíření ČR celá
rozšíření svět Evropa, část Asie
potrava na jaře hmyz, v létě a na podzim bobule a plody rostlin.
doba sezení na vejcích 11 - 15
počet mláďat 5 - 8
ochrana Není zvláště chráněn

zdroje
Ptáci (Walter Černý, Aventinum nakladatelství s.r.o. Praha 2001)
Ptáci v zahradě a na poli (Jiří Felix, Květoslav Hýsek. Státní zem.naklad. Praha 1975)
Světem zvířat II. díl ptáci(Jan Hanzák. Albatros. Praha 1974)



autor:
datum vydání:
10. srpna 2005


Diskuze k článku „Rehek domácí - Phoenicurus ochruros“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!