Vosí bodnutí, jeho následky a léčba

Vosa obecná
Autor: Pavel Krásenský

Základní informace o vosím bodnutí

Vosa obecná (Paravespula vulgaris) patří do čeledi sršňovitých (Vespidae), zástupců jedovatých druhů hmyzu (řád blanokřídlých = Hymenoptera). Jejich jedový aparát se skládá ze tří částí: jedových žláz, jedového váčku a žihadla. Jedovaté jsou pouze samičky, jejichž jedové žlázy se vyvinuly z připojených orgánů samčího rozmnožovacího ústrojí. Vosy a sršně, na rozdíl od včel, mohou žihadlo použít i několikrát, protože jim na žihadle chybí zpětné háčky.

Vosík francouzský
Autor: Pavel Kratochvíl

Sršeň obecná (Vespa crabro), vosa obecná (Paravespula vulgaris) a vosa útočná (Paravespula germania) patří mezi sociální druhy vos. To znamená, že pokud získají dojem, že ohrožujete jejich hnízdo, budou ho bránit (zuby nehty). Vosa, která jako první zpozoruje nebezpečí, vystříkne do vzduchu část svého jedu s obsahem těkavé látky, která funguje jako poplašný systém. Na jejím základě se na obranu během chvíle objeví několik dalších jedinců.

Tyto druhy si lze splést s naprosto neškodným druhem vosíků (viz. fotografie)

Charakteristika vosího jedu

Vosí jed je čirá bezbarvá tekutina, aromatické vůně a nahořklé chuti, která obsahuje cca 30 % sušiny a patří mezi největší alergeny vyskytující se v naší přírodě. Na jednu vosu připadá cca až 0,4 mg směsice látek, které se po vbodnutí dostávají do lidského těla. Jedná se především o tyto toxikologické složky: biogenní aminy a aminokyseliny, enzymy a polypeptidy.

Biogenní aminy a aminokyseliny
Biogenní aminy jsou produktem některých aminokyselin, které vznikají dekarboxylací. Dále byly ve vosím jedu nalezeny serotonin, histamin, typamin, adrenalin, noradrenalin a dopamin. V jedu sršňě navíc i acetylcholin. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na vosí bodnutí. U člověka se tato směs látek podílí na vzniku šokové reakce (zejména histamin, který rozšiřuje cévy). Z aminokyselin to jsou typtofan a histidin, ze kterých vzniká serotonin a histamin, a další neuroaktivní aminokyseliny, které dokáží rychle paralyzovat kořist.

Sršeň obecná
Autor: Pavel Krásenský

Enzymy
Jsou to vysokomolekulární proteinové molekuly. Tyto složky mají výrazně antigenní vlastnosti a podílejí se velkou měrou na alergických projevech bodnutí . Nejvýznamnější enzymovou složkou je fosfolipáza A2, která odbourává fosfolipidy buněčných membrán. Má účinky jako neurotoxin, který blokuje přenos nervového vzruchu.

Polypeptidy
Ve vosím jedu nacházíme dva druhy: kininy a mastoparany. Kininy, resp. vespakininy působí podobně jako histamin. Mají silný vazodilatační účinek a na krevní kapiláry působí tak, že kapilární stěny ztrácejí svou integritu. Tvoří se mikrotromby a destičkové agregáty, tekutina z cév, které se rozšiřují, uniká do řídkého pojiva. Dojde-li k překrvení dvorce, okolí vpichu vosího žihadla oteče a je vnímána lokální bolest.

Mastoparany jsou lineární peptidy. Narušují strukturu membrán a vyvolávají rozpad červených krvinek. Vyplavují také serotonin z krevních destiček a jsou příčinou zánětlivé reakce.

Vosa útočná
Autor: Milan Kořínek

Průběh a léčba alergické reakce

V běžných případech vám po vbodnutí žihadla pouze zarudne kůže, která také svědí a vyskáčou vám kopřivkovité pupeny. Projevy většinou odezní po několika hodinách samy. Pro urychlení léčby se doporučují ledové nebo octové obklady, mast s kortikoidy, potření místa plátkem cibule aj.

V závažnějších případech má postižený zrychlený tep, prudce mu klesá krevní tlak, může dojít ke zhroucení krevního oběhu, zmodrání v důsledku dušení, zvracení, průjmu, krvácení, k návalům potu, horečce, třasavce a bolestem hlavy. Největší nebezpečí je však ve vzniku anafylaktického šoku. Postižený se musí dostat co nejdříve do nemocnice, jelikož může dojít i k úmrtí. Při léčbě, např. při anafylaktického šoku, se podává injekcí nebo nitrožilní infuzí adrenalin. Při přetrvávajících potížích dostanete i glukokortikoidy nebo antihistaminika.

Zdroje:
www.vesmir.cz
www.maxdorf.cz
lexikon.sk.sweb.cz