Sbíráte bedly? Tak to pozor na jedovatou bedlu českou

Říše: Fungi (houby)
Třída: Agaricomycetes (stopkovýtrusé)
Řád: Agaricales (pečárkotvaré)
Čeleď: Agaricaceae (pečárkovité)
Rod: Chlorophyllum (bedla)

Charakteristika

Klobouk bedly české je velký, v průměru 8-16 cm. U mladých plodnic je jeho tvar kulovitý až do vejčitého tvaru. Starší houby jsou polokulovité až zploštělé. Ve středu klobouku je patrný hrbolek, na němž zůstává povrch klobouku jednolitý. Zbytek rozpraskává a vytváří tak pro bedly typické šupiny, které jsou výrazně tmavší než bílý vláknitý podklad. Klobouk má barvu červenohnědou až hnědou. Dvoucentimetrové lupeny jsou u třeně odsedlé. Ve stáří přechází jejich čistě bílá barva do hnědě skvrnité.

Třeň této houby dorůstá až do výšky 18 centimetrů a bývá 1,5 - 3,5 cm tlustý. Je dutý, v mládí bílý, později hnědne. Jeho povrch je hladký, bez šupin. Spodní část třeně je velmi výrazná, skoro kulovitého tvaru a měří i 6,5 centimetru v průměru. Stejně tak jako ostatní bedly má i tato na třeni patrný prsten, který je několikanásobně blanitý.

Oproti bedle červenající je prsten bedly české tlustší a spíše nálevkovitý. Její dužnina je bílá a na vzduchu jemně červená, ale ne tolik jako dužnina bedly červenající. Výtrusný prach je delší a především širší, nemá žádné zbarvení, je hladký a má tvar elipsy. Ač obsahuje bedla zahradní toxické látky, které nesvědčí trávicímu traktu většiny lidí, tak i přesto má mírnou houbovou vůni a příjemnou chuť.

Rozšíření

Bedla česká roste od léta do podzimu. Nejrozšířenější pak bývá v září. Roste především na zahradách. Odtud také pochází její synonymní druhové označení. Najít ji můžeme třeba i v městských parcích nebo na kompostech či ve sklenících. Nedoporučuje se tak sbírat bedly mimo les. Roste jak v podhorských oblastech, tak i třeba v nížinách.

Možné užití

Jako nejedlou houbu ji nemůžeme využít v kuchyni. Můžeme se jen kochat, když ji najdeme, jakých rozměrů dorůstá právě proto, že ji lidé nesbírají.

Možnost záměny

Zaměnit můžeme bedlu českou například s nejznámější s bedlou vysokou. Její dužnina ale nikdy nečervená a najdeme ji v jehličnatých lesech, kde jsou kyselé půdy. Dužnina další podobné jedlé houby, a to bedly červenající se výrazně zbarvuje po kontaktu se vzduchem právě do červena. Bedlu zahradní (českou) poznáme také podle toho, že většinou roste v trsu.

Český název: bedla česká (zahradní, jedovatá)
Latinský název: Chlorophyllum brunneum
Hlavní znaky: 8-16 cm kulovitý až vejčitý klobouk, jednolitý hrbolek uprostřed, rozpraskané tmavší šupiny na povrchu, vysoký a celkem široký třeň s prstenem
Rozšíření: zahrady, parky, sklenky, komposty
Doba sběru: červen-listopad
Poživatelnost: nejedlá až jedovatá

Fotografie: Hagen Graebner, CC BY-SA 3.0

Zdroje:
http://houby.pidisoft.cz
Antonín Příhoda; Kapesní atlas hub 1
http://hobby.blesk.cz