Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) - dobrá chorošovitá houba

název česky - Kotrč kadeřavý
název latinsky - Sparassis crispa
třída - stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
řád - chorošotvaré (Polyporales)
čeleď - kotrčovité (Sparassidaceae)
rod - kotrč (Sparassis)

Charakteristika

Plodnice kotrče bývá kulovitá, někdy i nepravidelně nebo také podlouhle oválná. V průměru dorůstá kolem 10 - 35 centimetrů. (zdroj :1) Takovéto plodnice pak váží i několik kilogramů. Z dálky nám může kotrč připadat jako hlávka květáku nebo keříček. Vyrůstá přímo ze země nebo ze dřeva a mnohonásobně se větví. Jednotlivé vnitřní větévky jsou masité, lupenité. A naopak ty, které jsou na povrchu plodnice bývají značně zkadeřené (odtud druhotný název houby) a mnohdy mírně zvlněné se zoubkatým, pilovitým až někdy roztřepeným okrajem. Lupenité větévky jsou lámavé a křehké. Mladé plodnice jsou bělavé, slabě nažloutlé až okrové. Ve stáří pak tmavnou a mění se na světle hnědé až do žlutohnědé barvy s rezavým odstínem. Okrovou až oranžově okrovou barvu v dospělosti podporuje výtrusný prach, který je ale v mládí bílý. Ostří plochých větévek pak mívá u starších hub tmavší hnědavé proužky. Po rozříznutí je dužnina uvnitř bílá, voskovitá, tužší a na vzduchu barvu nemění. Třeň houby je úplně ponořen v zemi nebo v trouchnivějícím dřevě. Je tlustý, bělavý a jeho dužnina je taktéž bílá a jakoby vláknitě pružná. Třeň starších kotrčů tmavne do šedivého zbarvení až místy černá.

Rozšíření

Kotrč kadeřavý roste v mírném podnebném pásu od konce července až do října. Najít ho můžeme hlavně v borových lesích, kde parazituje na živých jehličnanech, a vytváří na nich hnilobu. Někdy vytváří své podhoubí na kořenech či borových pařezech. Málokdy lze kotrč najít i na jiných jehličnanech jako jsou modříny, smrky, jedle. Rozkládá dřevní hmotu pařezů, z nichž se vyživuje saprofyticky. Což znamená, že energii získává z organických látek odumřelých organismů. Tímto je v lesnictví užitečná.

Navíc „v pařezech napadených touto houbou (stejně jako václavkou) se nemůže vyvíjet velice škodlivý brouk klikoroh borový ničící sazenice a poškozující mladé stromky jehličnatých dřevin, takže houba tím omezuje jeho množení. Z houby bylo izolováno antibiotikum nazvané sparassol. Tato látka má fungicidní účinky proti plísním a jiným mikroskopickým houbám i proti podhoubí dřevomorky a jiných dřevokazných hub. Kotrč kadeřavý tedy touto antibiotickou látkou chrání dřevo pro sebe proti jiným dřevokazným houbám.“ (zdroj 1). Obrovskou výhodou je, že na stejném místě roste i několik let po sobě, což jistě houbaři rádi ocení. Na živých stromech ovšem cizopasí a způsobuje jejich hnilobu, čímž naopak škodí. Na kotrčem napadených kořenech a kmenech stromů můžeme vidět pryskyřici. Tuto houbu z řádu chorošotvarých můžeme najít od nížin až do vysokohorských oblastí, ale nejčastěji se vyskytují v podhůří s borovými lesy.

Možné užití

Využitelná je tato houba především v kuchyni. Mnozí si z ní připravují falešnou drštkovou polévku. Lze ji také samozřejmě naložit do octa nebo přidat do smaženice, guláše a polévek. Kvůli celkem tuhé dužnině však vyžaduje delší tepelnou úpravu. V přípravné fázi je také potřeba jej velmi důkladně propláchnout pod vodou, jelikož do kadeřavých větévek často napadá jehličí i hlína, ale zalézají sem i mnozí brouci a nejrůznější hmyz, tak abyste při jídle neskřípali zubama.

Chuť a vůni má kotrč kadeřavý příjemně aromatickou až kořenitou. Vůní trochu připomíná anýz a chuť je příjemně nasládle oříškově štiplavá. Kotrč kadeřavý je jedlá a na trzích dříve vyhledávaná houba také proto, že nehnije, nýbrž zasychá. V chladu vydrží několik dní beze změny.

Možnost záměny

Splést si kotrč kadeřavý s jakoukoliv jinou nejedlou či dokonce jedovatou houbou vlastně nejde. V České republice můžeme vzácně v lesích narazit na dva její příbuzné a to kotrč Němec či kotrč štěrbákový. První zmiňovaný roste hlavně pod jedlemi a druhý naopak pod listnáči jako jsou duby a buky. Všechny tři druhy jsou si velmi podobné, ale kotrč Němec a štěrbákový mají větévky na koncích spíše rovné. Barvu pak mají bleďounce žlutobílou a jsou taktéž jedlé.

český název - Kotrč kadeřavý
latinský název - Sparassis crispa
hlavní znaky - mohutná kulovitá plodnice, keříčkovitě rostoucí větévky s kadeřavými okraji, nažloutlá, tužší bílý třeň
rozšíření - roste výhradně pod borovicemi
doba sběru - VII-X
poživatelnost - jedlá chutná houba

zdroje:
1) Antonín Příhoda; Kapesní atlas hub 1
2) cs.wikipedia.org
3) bwww.houbareni.cz