Vánoční hvězda - Euphorbia pulcherrima

Vánoční neboli adventní hvězdu

třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
řád	malpighiotvaré (Malpighiales)
čeleď	pryšcovité (Euphorbiaceae)
rod	pryšec (Euphorbia)

Označení

Vánoční neboli adventní hvězdu mnozí z vás znají i jako poinsettii. Původ tohoto jména je odvozen od amerického velvyslance v Mexiku Joela Roberta Poinsetta, který tuto rostlinu dovezl na začátku 19. století do Spojených států amerických. Latinské pojmenování je Euphorbia pulcherrima. Rodové označení pulcherrima právě v latině znamená „nejkrásnější“. Aztékové nazývají vánoční hvězdu „Cuetlaxochitl“. Tato rostlina byla oblíbenou květinou aztéckého panovníka první poloviny 16. století, Moctezuma II.

Charakteristika

Vánoční hvězda má nápadné, výrazně barevné listy, které jsou hvězdicovitě uspořádané. Odtud označení hvězda. Tyto listy označujeme jako listeny (latinsky bractea). Častokrát bývají listeny mylně zaměňovány za okvětní lístky. Listeny jsou jakési přeměněné listy, v jejichž středu vyrůstají květy. Typickým příkladem rostliny s listeny jsou právě vánoční hvězdy. Takovéto metamorfované listy slouží k nalákání hmyzu.

Šlechtěním vznikly mnohé barevné variace. Kromě typických červených tónů jsou dnes již k dispozici také v lososové barvě, čistě bílé až krémově bílé, stejně tak jako můžeme najít rostliny pestrobarevné. Jiné barvy jako například modrá jsou vytvořeny uměle a vznikají postřikem květiny za pomoci laku a případně i třpytek.

Běžná výška této rostliny v přírodě dosahuje zhruba kolem čtyř metrů. Pěstované rostliny jsou ale výrazně menší. Mladé rostliny mají zesílený kmen a jsou slabě sukulentní. Krátké válcovité větvičky mají nejprve dužninu, časem ale dřevnatí. Tmavě zelené listy se světlejší spodní stranou jsou posazeny na 2-8 centimetrových stopkách. (zdroj:1) Samotné listy mají rozměry zhruba 12 x 7 centimetrů. (zdroj: 1) Jsou-li pěstovány ve stínu, mohou být i větší. Jsou podlouhle oválné a častokrát také mírně zubaté.

Rostlina kvete především od listopadu do přelomu ledna a února. Starší a rozvětvenější vánoční hvězdy mohou ale kvést také celoročně. Vánoční hvězda patří mezi takzvané krátkodenní rostliny, které kvetou pouze tehdy, mají-li přes den méně než 12 hodin slunečního světla. Ve středoevropských zahradnictvích se tato tmavá fáze zajišťuje zhruba od října uměle za pomoci tmavých fólií. Dokonce je možné květinu pomocí světlých a tmavých fází zmanipulovat tak, že pokvete i jindy než jen v období Adventu.

Vlastní květy rostliny jsou zelenožluté, malé a nenápadné. Při bližším pohledu je není možné zaměnit s listeny. Květy na vánoční hvězdě najdeme právě uprostřed těchto metamorfovaných listů. Její květy jsou jednopohlavné. Květenství se nazývá Cyathium, kdy svým vzhledem připomíná celá rostlina jediný květ. Květy jsou seskupeny do takzvaného Pseudanthia. Každý jednotlivý kvítek je jednopohlavný, buď jen samičí nebo jen samčí. Uprostřed květenství Cyathium je vždy jen jeden samičí květ. Samčí květy jsou pak rozprostřeny v kruhu kolem samičího kvítku. Květy vánoční hvězdy nemají žádný květní obal.

Kromě toho, že existují různé tvary této rostliny, jako jsou mini rostlinky a rostliny ve tvaru pyramid, jedno či více výhonkové nebo i dekorativní velké květiny, k dostání jsou i různé druhy, co se týká barev. Vybírat můžeme například z odrůd bílých, růžových, červených nebo i dvoubarevných.

Mléko Euphorbií, které vánoční hvězda obsahuje je zdraví škodlivé a vede při kontaktu s pokožkou k jejímu podráždění a například při požití vede ke stavům podobným otravě a k zažívacím obtížím. Euphorbia pulcherrima jako zástupce čeledi pryšcovitých je totiž mírně jedovatá. Diterpeny, které jsou součástí pryšcovitých rostlin, dráždí kůži. Avšak vyskytují se pouze v divokých formách této rostliny. V kultivovaných rostlinách tyto látky nenajdeme.

Případné požití většího množství této rostliny může vést k podráždění sliznice a k bolestem břicha. Především tedy na malé děti a zvířata bychom měli při kontaktu s touto rostlinou dávat pozor. U malých zvířat, jakými jsou například kočky, psy nebo i králíci, zajíci, křečci či morčata není při požití vyloučena ani smrt. Pokud skutečně došlo k tomu, že zvíře pozřelo část rostliny, měli bychom neprodleně vyhledat profesionální pomoc veterináře.

Rozšíření

Ve volné přírodě ji najdeme jako stále zelený keř s dřevnatým stonkem nepatrného rozvětvení. Celosvětově se vánoční hvězda řadí k početně nejvíce pěstovaným pokojovým květinám. Prodej je svázaný především s dobou Adventu.

Velmi oblíbený je tento druh v USA. V roce 1997 měla produkce v samotných Spojených státech amerických hodnotu 325 milionů amerických dolarů. (zdroj: 1) Dokonce se tamější pěstitelé snaží vyvíjet stále nové druhy. Přičemž se tyto rostliny šlechtí tak, aby měly různý tvar a barvu listů a listenů a například také aby vydržely co nejdéle.

V Evropě se vánoční hvězda pěstuje především v Německu, Nizozemí. Menší množství pak také v Dánsku nebo Itálii. Pěstování této teplomilné rostliny na podzim a na začátku zimy je velmi energeticky náročné. Většina zahradnictví na noc květiny přikrývá. V Německu ale přišli s nápadem, že díky speciálnímu nastavení vzduchotechniky a topení je možné ušetřit až padesát procent energie. Charakteristická je pro vánoční hvězdu i potřeba chladného rána, které tuto rostlinu dostatečně otuží, a tím se stará o to, že barvy listenů ještě o něco zesílí. Chladné podněty také podporují při prodeji požadovaný nepřerušovaný růst, kterého je jinak dosahováno například za pomoci chemických inhibitorů.

Vánoční hvězda roste v tropických listnatých lesích střední a Jižní Ameriky. Zde sahá oblast rozšíření od Mexika přes Karibské ostrovy, Venezuely, Brazílii až do Argentiny. Jako okrasná rostlina byla přivezena do jiných tropických a subtropických regionů a tady se rozrostla. Velké zásoby jsou tak v Africe (například v Keni, Tanzanii a Ugandě), v Asii (například v Barmě, Malajsii a na Filipínách), dále je známá také v Austrálii a v oblastech Středozemního moře.

Jak o vánoční hvězdu správně pečovat

Tato rostlina nemá ráda ani suchou ani příliš mokrou hlínu. Je potřeba ji zalévat přiměřeně, v pravidelných intervalech asi dvakrát týdně. Při přílišné vlhkosti hlíny jí uhnívají kořínky, následně žloutnou a opadávají listy a rostlinu většinou není možné zachránit. Listy začnou žloutnout i pokud je rostlina na suchu, přiměřeným zalitím vlažnou vodou se ale celkem rychle vzpamatuje. Je také dobré ji občas orosit vlažnou vodou. Rostlině nepřidáváme žádné hnojivo v období, kdy kvete. Po zbytek roku pak přibližně jedenkrát za měsíc (v době růstu jednou za 14 dní) přidáme do zálivky odpovídající množství hnojiva pro kvetoucí pokojové rostliny.

Měli bychom ji umístit na teplé a suché místo, nikdy však na přímé sluneční světlo. Teplota v místnosti, kde ji chceme pěstovat by se měla stabilně pohybovat kolem dvaceti stupňů Celsia. Půda, kterou jí do květináče dáme by měla obsahovat co možná největší množství rašeliny. Vánoční hvězda neboli Kristova koruna velmi negativně reaguje na zimu a průvan. Z obchodu si ji domů odnášíme úplně zakrytou například několika vrstvami novin.

Na jaře je dobré ji přesadit. Přes léto až do babího podzimu ji můžeme dopřát pobyt na čerstvém vzduchu. Aby se nám tato trvalka odvděčila květenstvím i v následujících letech, pak je nutné ji alespoň dva měsíce před plánovaným kvetením umístit do absolutně tmavého místa na minimálně čtrnáct hodin denně. Nemusíme ji nikam přenášet. Stačí když ji například zastíníme krabicí nebo přikryjeme tmavým pytlem. Ideální je aby byla v místnosti kde se odpoledne a večer nesvítí - přirozeně se tam setmí. Pokud ji máme v místnosti, kde se svítí, ve chvíli kdy odpoledne rozsvítíme rostlinu přikryjeme. Ráno ji pak dopřejeme světlo.

„Když vám rostlinka po Vánocích odkvete, přeneste ji do chladnější místnosti a snižte zálivku. Seřízněte výšku kolem 10 cm. Tak ji nechte do jara, kdy nastane vhodná doba pro přesazování a prořezávání. Při zastřihávání pozor na mléko, které z ní vytéká, je jedovaté a může způsobit i podráždění pokožky. Větvičky můžete použít i jako řízky k množení. Ustřiženou větvičku dejte na hodinku do vlažné vody, aby se zatáhlo odtékání mléka, Pak řízek zapíchněte do vlhké směsi rašeliny a písku, přetáhněte přes ni igelitový sáček (aby měla lepší mikroklima), a nechte několik týdnů zakořenit.

Jako ozdoba do vázy vydrží řezaná Vánoční hvězda až 6 týdnů, když jí ponoříte konce výhonů nakrátko do vody teplé 60 °C nebo směsi alkoholu s vodou v poměru 2:1.“ (zdroj: 7)

Historické zajímavosti

Roku 1804 vánoční hvězdu přírodovědec Alexander von Humboldt jako neobvyklý rostlinný druh přivezl do Evropy ze své cesty po Americe. V Berlíně byla zkatalogizována a později, teprve v roce 1833, ji botanik Carl Ludwig Willdenow dal její botanické označení Euphorbia pulcherrima, což znamená „nejkrásnější z pryšců“.

O rok později, tedy v roce 1834, byla vánoční hvězda po doložení „Willdenowova“ herbáře popsána Johannem Friedrichem Klotzschem, lékařem, lékárníkem a správcem botanického muzea.

V roce 1828 byl Joel Poinsett, americký velvyslanec v Mexiku, touto rostlinou natolik ohromen, když ji viděl před osadou, že ji dovezl do své vlasti, do obce Greenwille v Jižní Karolíně. Odtud ji rozeslal svým přátelům a botanickým zahradám. Jedno zahradnictví v Pensylvanii tuto rostlinu asi jako první začalo prodávat pod jejím botanickým názvem.

Roku 1836 bylo vánoční hvězdě propůjčeno historikem a zahradníkem Williamem Prescottem jméno Poinsettia, aby ji pod tímto lehce zapamatovatelným a jednoduchým jménem mohl na trhu lépe zpeněžit. Jelikož Prescott právě psal knihu o dobytí Mexika a přitom popisoval využití poinsettie za účelem jejího rozšíření, bylo nasnadě, že se poctil jako „objevitel“ tohoto pojmenování.

Na začátku 20. století se díky rodině emigrantů v Kalifornii začalo říkat Poissentii vánoční květina. Od té doby je vánoční hvězda nabízena jako řezaná květina. Dnes se dá pěstovat v květináčích i ve vytápěných pokojích a to díky úspěchům šlechtění v Německu v 50. letech. Od té doby je vánoční hvězda ve střední Evropě velmi oblíbená právě jako pokojová květina. A její obliba rok od roku stále stoupá.

český název	vánoční hvězda (poinsettie)
latinský název	Euphorbia pulcherrima
hlavní znaky	barevné listy (listeny) připomínající květy, drobné žlutozelené jednoohlavní kvítky uprostřed listenů, vyšlechtěné různé barvy i tvary či velikosti
rozšíření	pokojová okrasná květina původem z Mexika
doba květu	listopad - leden/únor, při správném zacházení i celoročně
květ	drobný
délka života	trvalka
půda
ochrana	není

Zdroje:
1) de.wikipedia.org
2) cs.wikipedia.org
3) www.vanocni-hvezda.cz
4) hobby.blesk.cz
5) bydleni.dama.cz
6) www.ireceptar.cz
7) zena.centrum.cz