Mandelinka bramborová – Leptinotarsa decemlineata
třída | hmyz (Insecta) |
---|---|
řád | brouci (Coleoptera) |
čeleď | mandelinkovití (Chrysomelidae) |
rod | mandelinka (Leptinotarsa) |
druh | mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) |
Vzhled
Mandelinka bramborová je na první pohled snadno identifikovatelná. Jedná se o 10-12 mm dlouhého zavalitého brouka. Vysoce klenuté krovky jsou žlutého zbarvení se zobrazením deseti černých podélných čar. Hlava, hruď a také nohy jsou oranžovo-žluté barvy s černými skvrnami. Tykadla jsou naopak celá černá.
Rozšíření
Domovinu má mandelinka bramborová v severní Americe, odkud se následně rozšířila na celý kontinent. Do některých částí Evropy se dostala v roce 1877, avšak první zmínky ze střední Evropy jsou až z roku 1936. Výskyt mandelinky bramborové v bramborových kulturách je místy hojný a způsobuje značné škody.
Způsob života a potrava
Mandelinka bramborová patří do řádu brouků. Během života prochází několika vývojovými stádii. Vše začne kladením vajíček, která se přes larvu a kuklu přemění až v dospělého jedince.
Potravu mandelinky bramborové tvoří lilkovité rostliny, především brambory. Můžeme jí ale zahlédnout i na rajčatech a lákají ji i některé druhy lilku. Jedná se o nebezpečného škůdce brambor, který má schopnost si brzy vytvořit imunitu vůči řadě toxinů. Často pak insekticidní prostředky nejsou účinné.
Mandelinku bramborovou můžeme spatřit od dubna/května až do října. Na podzim zaleze do půdy, kde následně přezimuje. Pokud jsou během roku příznivé podmínky může mít mandelinka bramborová během sezony až tři generace.
Mandelinka bramborová je nebezpečná tím, že způsobuje žír na okraji listů nebo jejich dírkování. Při hojném výskytu se jedná až o tzv. holožír (sežere veškeré listy) a následné odumření bramborových natí.
Jako ochrana proti mandelince bramborové se používají různé insekticidní prostředky. Může se také postupovat ekologicky a volit mechanický sběr nebo využít biologické prostředky. Za nejúčinnějšího biologického nepřítele je považována dravá ploštice (Perillus bioculatus).
Rozmnožování
Dospělý jedinec přezimuje asi 30 cm pod zemí. Na jaře v období května až června vyleze ven a přibližně 2 týdny se živí listy mladých brambor. Poté dojde ke spáření a samice naklade 300-700 vajec na spodní stranu listu.
Oranžová vajíčka klade samička po skupinkách 20-60 kusů. Vajíčka jsou 1,5 mm veliká. Jedna samice za 2-letý život může naklást až 2400 vajíček.
Larvy se líhnou po 4-10 dnech. Dospělá larva je červená, má černou hlavu, štít a nohy. Larvy se neustále živí listím. Během 3 týdnů projdou čtyřmi stádii.
Poté spadnou do hlíny a zahrabou se 4-10 cm do země a zakuklí se. Toto stádium trvá 14 dní a následně dojde k vylíhnutí dospělého jedince, který po 2-3 týdenním úživném žíru zaleze do půdy a přezimuje.
Ochrana
Z hlediska ochrany není tento druh vyhodnocený.
Možnost záměny
Svým zbarvením a typickým způsobem života je mandelinka bramborová nezaměnitelná.
český název | mandelinka bramborová |
---|---|
latinský název | Leptinotarsa decemlineata |
hlavní znaky | zavalitý brouk, krovky- žluté s černými pruhy, hlava hruď, nohy- oranžovo-žluté s černým tečkováním, tykadla černá |
velikost | 10-12 mm |
způsob života | živí se nejčastěji bramborovou natí |
rozšíření svět | rozšířena téměř po celém světě |
rozšíření ČR | celá ČR |
potrava | bramborové natě, rajčata, některé druhy lilku |
ochrana | nevyhodnocený |
zdroje: Rietschel S.2010: Hmyz
www.biolib.cz
www.cs.wikipedia.org
autor:
Diskuze k článku „Mandelinka bramborová – Leptinotarsa decemlineata“