Mandelinka bramborová – Leptinotarsa decemlineata

autor: Ing. Lenka Drbohlavová
Mandelinka bramborová patří u nás mezi obávaného škůdce bramborových natí. Při hojném výskytu dokáže způsobit tzv. holožír a ohrozit tak úrodu brambor.

třída hmyz (Insecta)
řád brouci (Coleoptera)
čeleď mandelinkovití (Chrysomelidae)
rod mandelinka (Leptinotarsa)
druh mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)

Vzhled

Mandelinka bramborová je na první pohled snadno identifikovatelná. Jedná se o 10-12 mm dlouhého zavalitého brouka. Vysoce klenuté krovky jsou žlutého zbarvení se zobrazením deseti černých podélných čar. Hlava, hruď a také nohy jsou oranžovo-žluté barvy s černými skvrnami. Tykadla jsou naopak celá černá.

Rozšíření

Domovinu má mandelinka bramborová v severní Americe, odkud se následně rozšířila na celý kontinent. Do některých částí Evropy se dostala v roce 1877, avšak první zmínky ze střední Evropy jsou až z roku 1936. Výskyt mandelinky bramborové v bramborových kulturách je místy hojný a způsobuje značné škody.

Způsob života a potrava

Mandelinka bramborová patří do řádu brouků. Během života prochází několika vývojovými stádii. Vše začne kladením vajíček, která se přes larvu a kuklu přemění až v dospělého jedince.

Potravu mandelinky bramborové tvoří lilkovité rostliny, především brambory. Můžeme jí ale zahlédnout i na rajčatech a lákají ji i některé druhy lilku. Jedná se o nebezpečného škůdce brambor, který má schopnost si brzy vytvořit imunitu vůči řadě toxinů. Často pak insekticidní prostředky nejsou účinné.

Mandelinku bramborovou můžeme spatřit od dubna/května až do října. Na podzim zaleze do půdy, kde následně přezimuje. Pokud jsou během roku příznivé podmínky může mít mandelinka bramborová během sezony až tři generace.

Mandelinka bramborová je nebezpečná tím, že způsobuje žír na okraji listů nebo jejich dírkování. Při hojném výskytu se jedná až o tzv. holožír (sežere veškeré listy) a následné odumření bramborových natí.

Jako ochrana proti mandelince bramborové se používají různé insekticidní prostředky. Může se také postupovat ekologicky a volit mechanický sběr nebo využít biologické prostředky. Za nejúčinnějšího biologického nepřítele je považována dravá ploštice (Perillus bioculatus).

Rozmnožování

Dospělý jedinec přezimuje asi 30 cm pod zemí. Na jaře v období května až června vyleze ven a přibližně 2 týdny se živí listy mladých brambor. Poté dojde ke spáření a samice naklade 300-700 vajec na spodní stranu listu.

Oranžová vajíčka klade samička po skupinkách 20-60 kusů. Vajíčka jsou 1,5 mm veliká. Jedna samice za 2-letý život může naklást až 2400 vajíček.

Larvy se líhnou po 4-10 dnech. Dospělá larva je červená, má černou hlavu, štít a nohy. Larvy se neustále živí listím. Během 3 týdnů projdou čtyřmi stádii.

Poté spadnou do hlíny a zahrabou se 4-10 cm do země a zakuklí se. Toto stádium trvá 14 dní a následně dojde k vylíhnutí dospělého jedince, který po 2-3 týdenním úživném žíru zaleze do půdy a přezimuje.

Ochrana

Z hlediska ochrany není tento druh vyhodnocený.

Možnost záměny

Svým zbarvením a typickým způsobem života je mandelinka bramborová nezaměnitelná.

český název mandelinka bramborová
latinský název Leptinotarsa decemlineata
hlavní znaky zavalitý brouk, krovky- žluté s černými pruhy, hlava hruď, nohy- oranžovo-žluté s černým tečkováním, tykadla černá
velikost 10-12 mm
způsob života živí se nejčastěji bramborovou natí
rozšíření svět rozšířena téměř po celém světě
rozšíření ČR celá ČR
potrava bramborové natě, rajčata, některé druhy lilku
ochrana nevyhodnocený

zdroje: Rietschel S.2010: Hmyz
www.biolib.cz
www.cs.wikipedia.org



autor:
datum vydání:
1. července 2013


Diskuze k článku „Mandelinka bramborová – Leptinotarsa decemlineata“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!