Zajíc polní - Lepus europaeus

Zajíc polní
Autor: Rostislav Stach

Vzhled

Žlutohnědé až hnědošedé barvy s krátkým černým ocasem s bílou špičkou a dlouhýma ušima. Takový je zajíc. Většina lidí stále řadí zajíce do řádu hlodavců. Není tomu tak. V současnosti patří do zvláštního řádu zající. Právě tyto, v poměru s tělem obrovské, ušní boltce mu umožňují velmi dobře slyšet. Mimo sluchu má i velmi dobře vyvinutý hmat a čich. Trošku horší už je to se zrakem, ale i tak vidí velmi dobře. Hlavně za šera a tmy. Tento druh je mimo jiné zajímavý i stavbou svého těla. Zadní nohy má mnohem silnější a delší než přední. Je to tedy velmi dobrý skokan.

Rozšíření

Podle druhového názvu lze usoudit, že se zajíci rádi pohybují na polích a volných prostranstvích. Ostatně dovoluje jim to i jejich zbarvení. Vyskytuje se po celé České republice i Evropě.

Způsob života a potrava

Ze svého úkrytu někde v houští či pod zemí vylézá většinou až za soumraku a na polích, loukách a v lesích si hledá potravu. Nezřídka si pochutná i na mladých ovocných stromcích v sadech či obilí. Nepohrdne ani jinými rostlinami, trávou, plody, houbami, nebo malými živočichy jako jsou například žížaly. Zajíci většinou žijí samotářsky, výjimkou je pouze období páření. Před predátory ho chrání nejen jeho zbarvení, ale i jeho přirozená bázlivost. Naproti tomu je zajíc veselý a chytrý tvor.

Rozmnožování

Doba zaječích námluv začíná již koncem února a může trvat až do srpna. V tomto období může samice porodit až čtyřikrát po dvou až 4 mláďatech. Březost u zaječky trvá 30 až 44 dní. Pokud se oplodněné zárodky uchytí v děloze v jednom ze dvou rohů, je samice schopna ještě dalšího oplození tzv. superfetace. Mláďata zajíců se osrstěná a od narození vidí Kojena jsou tři týdny a osamostatňují se ve 3 nebo 4 týdnech. V jednom rocezživota jsou pohlavně vyspělá.

Ochrana

Zajíc není zvlášť legislativně chráněn. Je pouze hájen "mysliveckou" vyhláškou č.245 , kterou vydalo ministerstvo zemědělství.

Fotografie:Rostislav Stach