Konipas bílý – Motacilla alba

Konipas bílý
Autor: Jan Ševčík

Vzhled

Konipas bílý je velikostně srovnatelný s vrabcem. Na první pohled ale zaznamenáme, že je štíhlejší. Charakteristický je pro něj dlouhý ocas, kterým při stání i chůzi nápadně potřásá. Hřbet je šedý a spodní část těla bílá.

Černé zbarvení temena a hrudi kontrastuje s bílým obličejem. Samec má kromě temena černý i týl. Ten je pak ostře ohraničen od šedého hřbetu. Naopak samice má temeno více zbarvené do šeda a plynule tak přechází v šedý hřbet. Mladí jedinci mají hruď šedou.

Rozšíření

Konipas bílý je rozšířen téměř po celé Evropě a Asii. Zastoupení má i v západní části severní Afriky. U nás se hojně vyskytuje po celé ČR. Hnízdí až do 1800 m n. m.

Způsob života a potrava

Jedná se o částečně tažného ptáka, jehož zimoviště leží v západní Evropě, Středomoří a tropické Africe. Odtud se k nám konipas bílý navrací během března a odlétá zpátky v průběhu října. Část populace je schopna u nás i přezimovat.

Konipas bílý vyhledává otevřenou krajinu se stojatou nebo tekoucí vodou. Často se rád zdržuje v blízkosti člověka. Zahlédnout ho tak můžeme ve městech, na vesnicích nebo v zemědělských objektech (hnojiště, siláže). Létá rychle a vlnitě.

Svá hnízda vytváří na rozmanitých místech. Nejčastěji volí polodutiny některých staveb nebo skal. Dokáže však hnízdo umístit i volně na zemi např. do porostu kopřiv nebo brambor. Hnízdit může i v hromadě kamenů, dřeva a na řadě dalších míst. Hnízdo je tvořeno rostlinným materiálem. Někdy se podaří obohatit ho i kousky provázků, hadrů, papíru a dalších umělých materiálů. Vystláno pak bývá rostlinným i živočišným materiálem.

Potrava se skládá z drobného hmyzu včetně jeho larev a kukel. Nepohrdne ani drobnými měkkýši. Konipas bílý potravu sbírá během chůze i v letu. Nejčastěji si jí obstarává u vody, na hnojištích nebo na polích při orbě.

Rozmnožování

Samci mohou s tokáním začít již na zimovištích. Samec se pozná podle zvláštního postoje a poskoků na zemi. Na hrudi má načepýřené peří a ocas se mu vztyčuje a mírně roztahuje. V této pozici pak samici vábí zpěvem. Mnohdy ale samec vábí pouze zpěvem z vyvýšeného místa.

Konipas bílý hnízdí obvykle dvakrát ročně. Hnízdo staví samice po dobu asi 13 dní. Snůška čítá 5-6 vajec, která jsou bílá a skvrnitá. Doba sezení je přibližně 12-14 dní a podílí se na ní ve větší míře hlavně samice. Vylíhlá mláďata pak oba rodiče krmí asi 14 dní.

Ochrana

Jedná se o málo dotčený druh.

Možnost záměny

Příbuzné druhy - konipas luční a konipas horský jsou odlišného zbarvení a záměna je tedy vyloučena.

zdroje:www.biolib.cz
Mrkáček Z., 2011: Ptáci Českého ráje.
Bezzel E., 2008: Ptáci.
Dungel J., Hudec K., 2006: Atlas ptáků České a Slovenské republiky.
Černý W., Drchal K., 1990: Ptáci.
Hrubý J., Královcová P., 2011: Ptáci na zahradě.
Dierschke V., 2007: Poznáváme ptáky v naší přírodě.