Zvonek zelený – Carduelis chloris
třída | ptáci (Aves)
---|
podtřída | letci (Neognathae)
řád | pěvci (Passeriformes)
čeleď | pěnkavovití (Fringillidae)
druh | zvonek (Carduelis)
Vzhled
Zvonek zelený měří 14-15 cm. Velikostí odpovídá vrabci, ale už od pohledu je mohutnější. Silný kuželovitý zobák charakterizuje tohoto ptáka jako zrnožravého.
Zbarvení je u obou pohlaví odlišné. Samec je pestřejší – hlava a vrchní část těla jsou olivově zelené a břicho naopak světlejšího zbarvení. Okraje křídel a ocasu mají zářivě žlutou barvu. Samice je méně výrazná – spíše hnědozelená a na spodní straně matnější. Pro mláďata je typické podélné proužkování na vrchní i spodní straně těla. Stejně jako samice jsou i mláďata méně nápadně zbarvená.
Rozšíření
Tento ptačí druh obývá celou Evropu (kromě severnějších částí Skandinávie) a částečně severní Afriku. U nás je hojně rozšířen po celé republice, nejvíce však v nižších polohách. Hnízdí do 1300 m n. m.
Způsob života a potrava
Zvonek zelený se vyskytuje v polích s křovinami, v keřových porostech nebo na okrajích lesů. Běžně ho můžeme zahlédnout také v parcích a zahradách, často i uprostřed vesnic a měst. Létá rychle a vlnkovitě, naopak při pobytu na zemi skáče.
Jedná se o částečně tažného ptáka. Většina ptačích jedinců je stálých, pouze malá část odlétá do zimovišť ležících od jižní Francie, Německa, Rakouska, severní Itálie až po Řecko, Albánii a Maltu.
Hnízdo si zvonek zelený staví ve větvích stromů a keřů. Často si zvolí např. smrk, jalovec, hloh nebo vrbu. Ke stavbě miskovitého hnízda využívá klacíky, kořínky, listí a stébla trav. Vnitřek pak bývá měkce vystlán mechem, chlupy nebo peřím.
Potravu tvoří semena plevelů, kulturních druhů obilí, řepky nebo jetele. Dále to mohou být různé bobule, poupata, v předjaří i pupeny listnatých stromů. Potravu nachází buď přímo na zemi nebo na rostlinách. V zimě potom nepohrdne ani semeny habru a buku. V této době bývá pravidelným návštěvníkem v krmítkách. Hnízdí obvykle dvakrát ročně, nejčastěji v období od konce dubna do konce května.
Rozmnožování
Samec svým zpěvem v době toku vábí samičku. Zpěv produkuje vsedě z vrcholku stromu nebo během charakteristického letu. Zvonek zelený létá v kruzích netopýřím způsobem s nepravidelným máváním křídel. Zpěv bývá hlasitý a bohatý, připomíná tak zpěv kanára s rychlým trylkováním a hvízdáním.
Hnízdo staví většinou pouze samotná samice. Tato činnost jí trvá přibližně 4-8 dní. Zajímavostí určitě je, že při dalším hnízdění si většinou staví nové hnízdo. V jednom hnízdě se obvykle nachází 4-6 vajec (19,9 x 14,5 mm), která jsou bělavá s tmavě hnědým tečkováním. Samice je pak asi 14 dní zahřívá. Následně jsou vylíhlá mláďata krmena oběma rodiči a po 14 dnech opouští hnízdo. Mláďata se poté ještě asi dva týdny drží v doprovodu rodičů. Po skončení hnízdění se zvonkové shlukují obvykle v menší hejna, často s konopkami a pěnkavami.
Ochrana
Jedná se o málo dotčený druh.
Možnost záměny
Záměna by mohla nastat při pozorování ptáků v letu. Zvonohlík zahradní létá rovněž rychle, vlnkovitě a dokonce v době toku také předvádí netopýří let. Oba ptačí druhy se ale liší velikostí (zvonohlík zahradní je výrazně menší) a odlišným zbarvením. Zvonohlík zahradní u nás není hojně rozšířen.
český název | Zvonek zelený |
---|---|
latinský název | Carduelis chloris |
hlavní znaky | olivově zelenožlutý, silná hlava, mohutný zobák, krajní ocasní péra a ocasní lem zářivě žlutý, samice spíše hnědozelená, spodní část matnější |
způsob života | pole s křovinami, okraje lesů, parky, zahrady, města |
rozšíření ČR | na celém území, nejčastěji ale v nižších polohách |
rozšíření svět | celá Evropa (kromě severnějších částí Skandinávie), převážná část severní Afriky |
potrava | hlavně semena |
doba sezení na vejcích | 14 dní |
počet mláďat | 4-6 |
ochrana | málo dotčený druh |
zdroje:
Mrkáček Z., 2011: Ptáci Českého ráje.
Hrubý J., Královcová P., 2011: Ptáci na zahradě.
Bezzel E., 2008: Ptáci.
Dungel J., Hudec K., 2006: Atlas ptáků České a Slovenské republiky.
Černý W., Drchal K., 1990: Ptáci.
www.biolib.cz
autor:
Diskuze k článku „Zvonek zelený – Carduelis chloris“