Hrdlička divoká – Streptopelia turtur
třída | ptáci ( Aves) |
---|---|
podtřída | letci (Neognathae) |
řád | měkkozobí (Columbiformes) |
čeleď | holubovití (Columbidae) |
rod | hrdlička (Streptopelia) |
Vzhled
Hrdlička divoká dorůstá 25-27cm. Váží 120-190g a v rozpětí křídel měří 50-55cm. V porovnání s hrdličkou zahradní je menší a barevně pestřejší.
Zbarvení hlavy je modrošedé. Po stranách krku se vyskytují typické skvrny černo-bílých pruhů. Rezavohnědý hřbet s černým zbarvením kontrastuje se spodní část těla, která je světlá a jednobarevná. Jedinci obou pohlaví se barevně neliší.
Rozšíření
Rozšířena je po celé Evropě kromě vysokých poloh v Alpách a Skandinávii. Zimoviště má ve Středomoří a v Africe.
V ČR se vyskytuje hlavně v nížinách v období od dubna do října. Ve vysokých polohách jí můžeme zahlédnout koncem jara, kdy se k nám vrací ze zimovišť.
Způsob života a potrava
Žije většinou nenápadně, skrytá v korunách stromů nebo v keřích. Zahlédnout jí můžeme v letu, při hledání potravy na zemi a často také sedí na drátech elektrického vedení. Živí se hlavně drobnými semeny. Nepohrdne však ani různými plevely a pupeny. V době krmení mláďat sbírá i různý hmyz.
Obývá okraje lesů, polní remízky, porosty podél vod a zarostlé zahrady. Hnízda jsou umístěna v hustých křovinách nebo ve větvích stromů přibližně 2-5m nad zemí. Jsou jednoduchá a tvoří je pouze pár zkřížených větviček. Vajíčka pak často zespodu prosvítají. Stavba hnízda není časově náročná a hrdličkám zabere většinou pouze 1-2 dny.
Hrdlička divoká je tažný pták. Na svá hnízdiště přilétá v dubnu a do zimovišť se vrací kolem října. Naše hrdličky táhnou do Afriky přes východní Středomoří.
Hrdličku divokou poznáme podle typického, stále se opakujícího hlubokého zvuku TURR-TURR. Charakteristický pro ní je i způsob letu. Létá rychle, s prudkými rázy křídel.
Rozmnožování
Hrdlička divoká hnízdí jednotlivě. V době hnízdění je k ostatním jedincům svého druhu velmi agresivní. Před odletem do zimovišť je situace jiná a hrdličky divoké se shlukují a vytvářejí hejna. V době toku létá samec s hlasitým tleskáním křídel vzhůru a poté klouže v oblouku dolů. Samice snáší do hnízda 2 oválná vajíčka (30,6mm-22,6mm), která jsou bílá a lesklá.
Na zahřívání se podílí i samec. Přibližně po 14 dnech se líhnou mláďata. Krmena jsou oběma rodiči. Nejprve dostávají tzv. HOLUBÍ MLÉKO, poté natrávenou potravu z volete. Po 15-21dnech jsou mláďata schopna opustit hnízdo. V následujícím roce už jsou pohlavně dospělá.
Pár dokáže zahnízdit i třikrát v sezoně. V našich zeměpisných šířkách se ale setkáváme s jedním hnízděním za rok.
Ochrana
Jedná se o málo dotčený druh. V posledních letech dochází k poklesu počtu hrdliček divokých. Hlavním důvodem je změna krajinného rázu – vymizení remízků a drobných lesíků, které hrdlička divoká obývá. Dalším důvodem je zvýšený počet živočišných druhů, pro které je hrdlička divoká kořistí. Jedná se např. o kunu lesní.
Možnost záměny
Hlavním rozlišovacím znakem hrdličky divoké je její zbarvení. Černo-bílé pruhované skvrny po stranách krku jsou nezaměnitelné. Záměna s ostatními druhy hrdliček je proto nepravděpodobná.
český název | Hrdlička divoká |
---|---|
latinský název | Streptopelia turtur |
hlavní znaky | rezavohnědý hřbet s černým zbarvením, modrošedá hlava, po stranách krku černo-bílé pruhované skvrny, černý zobák |
způsob života | ukrývá se v korunách stromů, žije nenápadně |
rozšíření ČR | pouze v nížinách |
rozšíření svět | celá Evropa (kromě vysokých poloh), Středomoří, Afrika |
potrava | drobná semena, plevel, pupeny |
doba sezení na vejcích | přibližně 14dnů |
počet mláďat | 2 |
ochrana | málo dotčený druh |
zdroje:
Einhard Bezzel, Ptáci
Jan Dungel, Karel Hudec, Atlas ptáků České a Slovenské republiky
www.naturabohemica.cz
www.cs.wikipedia.org
www.rozhlas.cz
autor:
Diskuze k článku „Hrdlička divoká – Streptopelia turtur“