Rorýs obecný - Apus apus

Třída	Ptáci - (Aves)
Řád	svišťouni - (Apodiformes)
Čeleď	rorýsovití - (Apodidae)
Rod	rorýs - (Apus)
Druh	rorýs obecný - (Apus apus)

POPIS

Rorýs obecný je malý pták s výrazně dlouhými křídly, vykrojeným ocasem, zakrněnými končetinami a krátkým, zašpičatělým zobákem. Je přibližně stejně velký jako vlaštovka, dorůstá 16 – 17 cm, v rozpětí křídel měří 38 – 40 cm a dosahuje hmotnosti průměrně 40 g. Je celý tmavě hnědý se světlou skvrnou pod zobákem. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak neliší.

ROZŠÍŘENÍ

Rorýs obecný hnízdí v téměř celé Evropě, na velkém území Asie a v severní Africe. Je tažný, ročně přitom musí dvakrát konat dlouhou cestu až do subsaharské Afriky. Žijí v lesích, ale skvěle se adaptovali i životu v těsné blízkosti člověka, mohou být proto k vidění jak na vesnicích, tak ve městech.

V České republice tento druh hnízdí v počtu 60 – 120 000 párů. Jeho populace je přitom na poklesu, způsobeným zejména velkým úbytkem vhodných míst pro hnízdění.

ZPŮSOB ŽIVOTA A POTRAVA

Rorýs obecný žije v hejnech, která mohou být i značně početná. V letu se přitom často ozývá výrazným švitořením. Řadíme ho přitom mezi nejlepší letce v celé ptačí říši, v letu totiž nejen, že pije, spí, ale dokonce se i páří a na delší dobu přistává na pevnou zem pouze v období hnízdění.

Jedná se o hmyzožravce, který svou kořist chytá za letu.

ROZMNOŽOVÁNÍ

Rorýs obecný hnízdí ve všech možných puklinách a škvírách na budovách, pod střechou nebo pod trámy. K jednomu hnízdu se přitom vrací rok od roku a v případě potřeby jej vylepšuje. Klade obvykle 2 – 3 světlá vejce, na kterých sedí průměrně 19 dnů. Doba, po kterou mláďata zůstávají v hnízdě, je značně variabilní a může sahat od 38 do 56 dnů.

Zdroje:
de.wikipedia.org
Jan Dungel a Jiří Hudec: Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 2001