Psík mývalovitý - Nyctereutes procyonoides

autor: Mgr. Jana Hájková
Psík mývalovitý alias mývalovec kuní je šelma z čeledi psovitých se může chlubit svým, černobílou kresbou zbarveným, kožichem. Přesto, že je to psík, neumí štěkat.

třída Savci - Mammalia
řád Šelmy - Carnivora
čeleď psovití - Canidae
rod psík - Nyctereutes


vzhled

Mývalovec kuní nebo také psík mývalovitý připomíná svým vzezřením medvídka mývala. K 55-67 centimetrové délce těla se připočítává 15-22 centimetrový ocas. V létě váží tento živočich 4-5 kilogramů, na podzim bývá jeho váha dvojnásobná. Jeho zavalité tělo, které je neseno nízkými nohami je vpředu zakončeno protáhlou hlavou s krátkýma ušima. Kožešina, pro kterou je i loven, je poměrně dlouhá a zvláště pak na bocích a ocase i dosti odstálá. Zbarven je do šedohněda až hněda, břicho přechází do žlutohnědé a nohy má tmavě až černě zbarvené, stejně jako ocas. Na hlavě má pestrou černobílou kresbu a uši mají zezadu černou barvu. Na rozdíl od mývala nemá nikdy příčně pruhovaný ocas.

rozšíření

Původním areálem rozšíření je Dálný východ. Postupem času se jeho oblast rozšíření začala přesouvat přes evropskou část Ruska dále na evropský kontinent. Dnes tuto psovitou šelmu nalezneme nejenom v České republice, ale i ve Švýcarsku, Holandsku, skandinávských státech Norsku, Švédsku a Finsku. Důvodem tohoto přesunu byla jeho kožešina.

způsob života a potrava

Najít psíka mývalovitého můžeme především v listnatých a smíšených lesích s hustým podrostem. Nejlépe s bažinatými oblastmi. Rád se ukrývá v hustém podrostu také na okolo řek. Spíše než že bychom ho zahlédli, můžeme slyšet šramocení v křovinách kolem sebe. Většinou se totiž zdržuje v místech, která jsou těžko prostupná nebo nejlépe v norách a skalních rozsedlinách, kde tráví takřka celou zimu sladkým zimním spánkem, který ovšem mnohdy přerušuje. Průměrný věk dožití se pohybuje mezi 10-14 roky. Jako hlavní složka potravy slouží mývalovci kunímu drobní živočichové, ovoce, bobule a zelené části rostlin. Pokud jsou k dispozici, pak nepohrdne ani obojživelníky, leklými rybami, měkkýši nebo například hmyzem, drobnými savci či ptáky, jimž mnohdy vyplení i hnízda. Z hlediska potravní struktury se tedy jedná o všežravce.

rozmnožování

Během března a dubna se spáří samice se samci. Po 60-64 dnech, kdy je samice březí, vyvrhne ve své noře většinou 5-12 mláďat. Někdy jich může být až 15. Ta jsou následujících 15 dní plně slepá a teprve postupem času prohlédnou. Matka je poté ještě asi měsíc kojí. Rodinou péči mají na starosti oba dva rodiče. Samec se nevyhýbá svým povinnostem a samici společně s mláďaty nosí ulovenou kořist. Zhruba ve třech měsících věku se osamostatňují. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata už v prvním roce života.

ochrana

V České republice není psík mývalovitý ohrožen a proto není potřeba legislativní ochrana.

český název mývalovec kuní
latinský název Nyctereutes procyonoides
hlavní znaky černobíle zbarvený kožich, protáhlé tělo, krátké nohy, nemá příčně pruhovaný ocas
způsob života samotář
rozšíření Čr ano- téměř rovnoměrný, ale řídký výskyt
rozšíření svět Skandinávie, Franci, Německo, Švýcarsko, Holandsko
ochrana není

zdroje informací:
Karel Jiřík; Atlas zvěře
www.biolib.cz

Foto:Miloš Anděra – www.naturfoto.cz



autor:
datum vydání:
6. prosince 2008


Diskuze k článku „Psík mývalovitý - Nyctereutes procyonoides“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!