Medvěd hnědý brtník - Ursus arctos arctos

Vzhled

Po celé délce těla má medvěd brtník hnědé zbarvení. U mladých jedinců je patrný bílý pruh pod krkem. Ten do dvou let života zmizí. Výškou se vyrovná dospělému člověku. Většinou mívá tak kolem 170 centimetrů. Výjimkou však nejsou ani jedinci s 250 centimetry. Ocas dotváří jeho mohutnost svými 6-14 centimetry. S nadváhou si starosti nedělá, jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí 100-265 kilogramů. Jsou však i tací, kteří mají až 350 kilogramů. Samice bývají výrazně menší.

Rozšíření

Medvěda brtníka můžeme spatřit nejen v celé Evropě, ale i v Asii a Severní Americe. Obývá rozsáhlé lesy Slovenské republiky, hlavně oblast Velkých a Malých Fater, Vysokých a Nízkých Tater.

Doupě si vytvoří v houštině, skalní rozsedlině apod. V něm stráví celý svůj zimní spánek, který jen občas nakrátko přeruší při oblevách, kdy se vydá na krátkou procházku po okolí. Aktivní je medvěd převážně za denního světla. V dnešní době ale vzrůstá počet jedinců, kteří se kvůli závislosti na člověku přesunuli do jeho blízkosti a raději chodí na výběry popelnic po setmění, nejlépe až v noci.

Způsob života a potrava

Medvědi jsou obecně samotářskými typy, takže kromě období reprodukce žijí raději bez závazků. Pouze samice se starají o správný vývoj potomstva, kterému předávají důležité informace, které budou později potřebovat k životu.

Převážně se brtník zaměřuje na rostlinnou složku potravy. Někdy se může také specializovat na zvěř či hospodářská zvířata.

Sbírá pupeny a výhonky rostlin, rád má také ovoce, semena a houby. Prostě to, co les a nejbližší okolí nabídne. Ze všeho nejraději má rád sladké věci jako jsou maliny, ostružiny, borůvky. Doslova miluje včelí med. Při jeho konzumaci ale nenapravitelně poničí úl i celé včelstvo.

Z té živočišné stránky přírody si vybírá hlavně hmyz, měkkýše, plazy a drobné hlodavce. Mladí jedinci chytání těchto tvorů berou jako zábavu se sladkou odměnou. Nepohrdne ani ptáky, mláďaty různorodé zvěře či dokonce mršinou.

Rozmnožování

Mědvěd brtník je příkladem dalšího monogamně žijícího živočicha. Ochuzuje se tedy o příležitost vícekrát se "zamilovat". Doba páření se u něj vyskytuje pravidelně během dubna a května. Samice bývá březí asi jednou za dva až tři roky. Celková délka březosti samice je 8-9 měsíců. Proces vývoje oplozeného vajíčka začíná totiž až koncem léta. U medvěda brtníka tedy mluvíme o tzv. utajené březosti. Vlastní doba březosti se pohybuje mezi 6-8 týdny. Poté se medvědímu páru narodí dvě nebo tři mláďata, která váží jen něco kolem 500 gramů, což je v porovnání s rodiči nepatrná váha. Vyjímečně se může jednat i o narození pěti mladých jedinců. Medvědice je vypustí na svět v době zimního spánku. Po narození zůstávají po dobu čtyř týdnů slepá. Celou tu dobu jsou odkázáni na pomoc a ochranu matky, která je kojí až čtyři měsíce. Mladí opouštějí doupě v rozmezí čtyř až šesti měsíců, kdy se vydávají na stále delší a delší vycházky. Od své matky se plně osamostatní až po čtyřech letech. V té době jsou už schopni plnit i své reprodukční poslání.

Ochrana

Evropské stavy medvědů jsou na kritické hranici. Ochrana je zde proto namístě.

zdroje (informací):
Karel Jiřík a kolektiv, Atlas zvěře
http://encyklopedie.seznam.cz
http://www.medvidata.webzdarma.cz