Tchoř světlý-Putorius eversmanni
třída | savci - Mammalia |
---|---|
řád | šelmy- Carnivora |
čeleď | lasicovití - Mustelidae |
rod | lasice - Mustela |
Vzhled
Tchoř světlý má světlé, převážně žlutavé zbarvení, které je patrné zejména na hřbetě a bocích. Oproti tomu jsou zase končetiny zahaleny do tmavého závoje kožichu. Asi dvanácticentimetrový ocas je napůl světlý a na konci opět přechází v tmavou barvu. Okraje boltců a oblast kolem čenichu jsou bělavé.
Délka ocasu kolísá od již zmíněných dvanácti centimetrů až po cca. sedmnáct centimetrů. Co do délky má tahle lavicovitá šelma co do délky 34-37 centimetrů. Váží necelý jeden kilogram.
Rozšíření
Tchoře světlého najdeme od oblasti Ruska, Mongolska a Číny, přes jihovýchodní Evropu až na našem území. Právě u nás je totiž západní hranice rozšíření této šelmy.
Výskyt tchoře světlého je u nás evidován hlavně na jižní a střední Moravě, v Polabí, Českém středohoří a dokonce i poblíž našeho hlavního města. Pro své teritorium, které si pilně značkuje si vybírá hlavně teplé nížinaté oblasti. Oblast jeho rozšíření u nás se přibližně kryje s rozšířením sysla obecného.
Způsob života a potrava
U nás se tchoř světlý objevil teprve ke konci minulého tisíciletí. Nemá rád souvisle zalesněné pásy, a proto se jim raději vyhýbá. Najít ho tedy můžeme spíše na otevřených polích. Leckdy se také schovává mezi kamením nebo v roklích. Tchoř tmavý se velice často přibližuje k lidským příbytkům. To ten světlý se jim raději obloukem vyhne.
Dává přednost čerstvě ulovenému masu před mršinou. Mezi vyložené lahůdky tchoře světlého patří sysel obecný, proto také kopíruje jeho výskyt u nás. Je zajímavé, že si tchoř osvojí i nory syslů v jejich vlastních koloniích. K večeři nebo svačině si také dává hraboše, křečky, králíky, které loví v norách. Vyšlechtěná fretka tuto jeho vlastnost převzala a hlavně dříve byla používána k lovu divokých králíků. Stejně tak jako tchoř tmavý si i světlý rád dá nějakého toho brouka, sem tam i vyplení ptačí hnízda. V blízkosti vody si vychutnává ryby a žáby, za kterými se neváhá vrhnout i do vody, a protože je to výtečný plavec, tak kořist nemá šanci.
Loví hlavně za soumraku a v noci. Přes den odpočívá ve své noře.
Rozmnožování
Jeho rozmnožování je takřka stejné jako u tchoře tmavého. Spáří se během března a dubna
a samice vyvede mladé po 40-43 dnech. Většinou mívá 3-8 mláďat jednou do roka. Ta jsou nejprve úplně slepá. Než dojdou do dospělosti, tak uplyne pět měsíců.
Typickým tchořím znakem je značkování si teritoria. K tomu slouží podocasní pachové žlázy, které produkují výrazný sekret. Ten má kromě ochrany teritoria chránit tchoře světlého i před nepřáteli. Ti se po vyloučení této odporně páchnoucí tekutiny většinou dají dobrovolně na útěk.
Ochrana
Není zvlášť legislativně chráněn.
český název | tchoř světlý |
---|---|
latinský název | Putorius eversmanni |
hlavní znaky | světlý hřbet, boky a polovina ocasu, černé končetiny a konec ocasu, váha 1 kg |
způsob života | (v tlupě, samostatne v paru...) v páru |
rozšíření Čr | Morava, České středohoří |
rozšíření svět | Čína, Rusko, Mongolsko, jihovýchodní Evropa |
potrava | sysel obecný, hraboši, křečci, králíci, brouci, ryby, žáby |
doba březosti | (pripadne doba sezeni na vejcich u ptaku) 40-43 dní |
počet mláďat | 3-8 |
ochrana | není |
zdroje (informací):
Karel Jiřík a kolektiv; Atlas zvěře
http://encyklopedie.seznam.cz
autor:
Diskuze k článku „Tchoř světlý-Putorius eversmanni“