Myšivka horská-Sicista betulina

Myšivka horská
Autor: Jiří Bohdal

Vzhled

Myšivka horská je nenápadný hlodavec, jehož tělo je pokryto okrovou srstí. Tahle barva na bříšku přechází do šedavého zbarvení. Jejím výrazným a na první pohled patrným rysem je po hřbetě se podélně táhnoucí tmavý proužek. Ten sahá od oblasti umístění očí až po konec ocásku. Když už jsme u ocásku, tak ten také patří mezi význačné myšivčiny prvky. Celé tělíčko měří asi jen nějakých 5-7,5 cm. Přičemž její ocásek je jednou tak dlouhý.

Zadní končetiny má výrazně vyvinuty, což je způsobeno hlavně způsobem života. Jsou obohaceny pěti prsty, kdežto na předních končetinách má myšivka horská prsty jenom čtyři. Oproti klasické podobě myší se odlišuje hlavně nerozštěpeným horním rtem. Jejich malá tlamička má o jeden zoubek navíc. Jde o zakrnělý zub před přední stoličkou.

Rozšíření

Areál rozšíření myšivky horské se pohybuje v rozmezí Evropy až po Sibiř. Má ráda chladnější podmínky, takže ke svému pobytu si vybírá v Evropě převážně oblasti hor. Pokud se za ní vydáme více na sever, pak můžeme očekávat její výskyt i v nižších polohách. Vyhýbá se suchým místům. Raději má rašeliniště a horské louky, kde jsou pro ni snesitelnější podmínky.

V České republice byl její výskyt potvrzen teprve nedávno. Zpozorována byla hlavně v Jeseníkách, na Kralickém Sněžníku, na Šumavě či v Novohradských horách. Spíše se s ní ale setkáme na Slovensku.

Způsob života a potrava

Myšivka horská je živočich aktivní převážně v noci, ale zpozorovat ji můžeme občas i během dne. To ovšem neplatí o zimním období roku, kdy se ukládá do stavu hybernace. V této době přečkává nepřízeň počasí stočená v klubíčku ve svém vlastním hnízdě, které si vybudovala pod zemí.

V teplých měsících si staví svá letní hnízda. Ráda si vybírá polohu mezi kořeny stromů nebo v dutinách pařezů. Materiál, který pro výstavbu potřebuje najde v blízkém okolí. Nejraději si totiž ustele na trávě a mechu. Po většinu svého života zůstává z větší části schovaná v bezpečnějším úkrytu pod zemí. Není pro ni ale ani problém vyšplhat se po kmeni stromu. Myšivky jsou všeobecně všežravci. Živí se travními semeny či bobulemi. Spořádá však bez obtíží i drobný hmyz.

Splést si myšivku horskou můžeme s myšivkou stepní. Rozdíl je ovšem v tom, v jaké lokalitě na ně narazíme. Myšivka horská, jak už sám název napovídá, se výskytu v horských a podhorských oblastech, kdežto myšivku stepní najdeme pouze v nížinách. Podobná je myšivka horská také myšici temnopásé. Ta je ale světlejší, má kratší ocásek a tmavý pruh jí začíná až na hřbetě.

Rozmnožování

Myšivka se dožívá až tří let, mívá tedy za svůj život až několik desítek potomků. Každoročně má dvě až sedm mláďat. Ta vychovává ve svém letním sídle. Tato komůrka je rozdělena na dvě části. Kdo ví, možná je to proto, aby měli rodiče klid od dětí. Nebo je tomu naopak?

Ochrana

V České republice je tento živočich chráněn. Myšivka horská je považována za přísně chráněný druh.

zdroje:
http://encyklopedie.seznam.cz
http://www.tatry.cz

fotografie: Miloš Anděra - www.naturfoto.cz