Kulík Zlatý - Pluvialis apricaria

Třída	Ptáci - Aves
Řád	dlouhokřídlí - Charadriiformes
Čeleď	kulíkovití - Charadriidae
Rod	Kulík - Pluvialis
Druh	Kulík zlatý - Pluvialis apricaria

Vzhled

Sameček má líce, hrdlo a celou spodní stranu těla, zejména ve svatebním šatě výrazně černé. Svrchní strana těla je hnědá až černá se zelenými a žlutými skvrnami. V zimě zmizí černá barva na spodní straně těla a hruď dosáhne zelenohnědého tónu s tmavými skvrnami. Od samičky zbarvení se velmi podobá samci, ale spodní stranu těla nemá tak tmavou. Samička kulíka zlatého snáší zpravidla tři béžová až zelená, hnědě kropenatá vajíčka. Hnízdo si samička vybere jedno z mnoha důlků v zemi a vystele ho trávou.

Rozšíření

Kulík zlatý nejčastěji hnízdí v rozsáhlých bažinách v pásmu severských jehličnatých lesů. Mnoho hnízdišť se nachází ve Skandinávii, v oblasti místní vlhké tundry. Několik posledních ptáků hnízdících ve střední Evropě se uchýlilo do posledních zbývajících bažin v severní části Německa. V zimě můžeme hejna kulíků zlatých velice často pozorovat na strništích sklizených polí na území postiženém záplavami. U nás je můžeme většinou spatřit v blízkosti rybníků např. Vavřinecký rybník, Třesický rybník a jiné. Já osobně jsem ho zahlédla v blízkosti města Opavy.

Hnízdí na Islandu, ve Skandinávii, Velké Británii, Irsku, severním Německu, Pobaltí a Rusku. Zimuje v západní a jižní Evropě, na severu Afriky a v Malé Asii.

Tah

Z kulíků zlatých žijících ve Velké Británii jsou jen někteří ptáci tažní. Zpravidla se během července, kdy končí sezona hnízdění, vydávají na cestu do jižní Francie a Portugalska, odkud se vracejí následujícího jara. Ptáci, kteří zůstanou, přečkají zimu většinou v nižších polohách poblíž svých hnízdišť. Kulíci hnízdící na Islandu opouštějí tento ostrov v hejnech během října a přezimují většinou v Irsku. Kolem poloviny dubna se vydávají na zpáteční cestu. Hodně kulíků zlatých tráví zimu v jihozápadní Evropě nedaleko Středozemního moře, ale také i ve střední Evropě, kde upřednostňuje pole, louky a bažiny. Kulíci zlatí před tahem pelichají a získávají hustší a teplejší zimní šat. Mnohdy se pelichání protáhne a ptáci nemohou odletět do zimovišť. Začátek tahu musejí odložit na dobu přepelichání, neboť jen s plně vyvinutým peřím mají šanci přestát dlouhý let. Kulíci zlatí táhnou obvykle v hejnech čítajících 50 až 5000 ptáků.

Způsob života a potrava

Pokud se během období hnízdění rodiče vzdálí za potravou, zůstanou mláďata poblíž hnízda. Stejně tak, jak to odkoukala od rodičů, se i ona shánějí po potravě. V okolí hnízda hledají hmyz – brouky a larvy. Rodiče se hledáním potravy zabývají ve dne v noci. Potravu pak žerou, nikde ji nehromadí a ve zbývajícím čase odpočívají. Během zimy jsou hlavní potravou kulíků zlatých červi.

Rozmnožování

Na počátku období rozmnožování začínají kulíci zlatí pelichat a získávají mnohem výraznější zbarvení, samečci například mají typicky tmavou hruď. Dosud nespárovaní ptáci si najdou protějšky většinou krátce po příletu ze zimovišť. Jednou utvořené páry spolu obvykle vydrží celý život. Ve hnízdišti je hlavním úkolem samečka hájení území, čemuž se věnuje s příkladnou horlivostí. Často se přitom dostane do sporů s jinými samečky. Když je území konečně obhájeno, vyhloubí do půdy několik mělkých důlků. Samička si pak jeden z nich vybere jako místo pro hnízdo. Během tohoto rozhodování se odehrává poměrně složitý tok, který je zakončen pářením. Samička pak vybraný důlek poněkud rozšíří, vystele a po třech týdnech do něho během jediného dne snese tři vajíčka. V sezení na vejcích se oba ptáci střídají různým způsobem: někdy sedí před den sameček a na jeho místo se večer posadí samička, jindy se oba rodiče v sezení střídají v pravidelných intervalech již během dne. Po 28 až 31 dnech se líhnou mláďata, která se vyvíjejí velice rychle a brzy již doprovázejí rodiče na výpravách za potravou. Zatímco se mláďata věnují shánění potravy, drží rodiče hlídku. Ve věku jednoho měsíce umějí mladí kulíci zlatí létat a následujícího roku mohou již sami zahnízdit.

Ochrana

Severní populace jsou poměrně stabilní. Stavy jižnějších populací však neustále klesají, neboť postupně přicházejí o původní životní prostředí.

Citace:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-039, Karta 103

Foto:Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz