Kormorán velký - Phalacrocorax carbo

Kormorán velký
Autor: Jiří Bohdal

Vzhled

Jeho tělo je štíhlé, je velký zhruba jako husa. Kormoránovo opeření je černě zbarveno. Na krku je však peří bělavé.. Jelikož se kormorán pohybuje převážně ve vodě, zůstává hádankou, proč nemá jeho peří stejnou voduodpuzující schopnost jako peří většiny ostatních vodních ptáků. Kormoránovo peří se totiž snadno se promáčí. Ocas je široký a při potápění jej kormorán používá jako veslo. Veslonozí, tedy i kormorán velký, mají nohy opatřeny plovacími blánami, které spojují všechny čtyři prsty. Zobák má na konci vybaven ostrým hákem, kterým pevně zachytí ulovenou kořist. Při potápění si kormorán přiloží křídla těsně k tělu a prudkým máchnutím nohou se potopí do hloubky. Stavba těla kormoránů je přizpůsobena plavání ve vodě ale je na překážku při pohybu na pevné zemi, kde se tito ptáci pohybují nemotorným kolébavým krokem.

Rozšíření

hlava kormorána velkého
Autor: Jiří Bohdal

Život kormoránů a jejich chování se přizpůsobuje ročním obdobím, ale i rozdílným oblastem, v nichž žijí. Na některých územích se kormorán vyskytuje celoročně, přezimuje zde i hnízdí. Jinde je však tažný a z vnitrozemí například přelétá na hnízdiště u pobřežních vod. Některé populace, například u Baltského moře, táhnou před obdobím hnízdění až tisíce kilometrů daleko na jih – k pobřeží Středozemního moře. Často se během tahu spojují do velkých hejn nebo se setkávají na místech s možností potravy a případného odpočinku. Pro kormorány je typické, že při lovu po vynoření z vody před dalším potopením usedají na skály, bójky plovoucí ve vodě, stromy, hráze, někdy i na přivázané čluny. Tam se s doširoka rozprostřenými křídly suší a prohřívají si tělo, které ve studené vodě rychle prochladne.

Na lokalitách ve vnitrozemí si kormoráni často vybírají ke hnízdění klidné ostrůvky uprostřed rybníků. Nejznámějším hnízdištěm u nás jsou nádrže Nové mlýny a rybníky na Třeboňsku. Většina hnízdních kolonií ve střední Evropě se však nachází na pobřežích moří. Kolonie ve vnitrozemí jsou v poslední době závislé na shovívavosti lidí. Kormoráni se začali na vnitrozemských vodách objevovat i mimo dobu hnízdění a proto je rybáři začali považovat do jisté míry za své konkurenty. Na některých rybnících jich hledá obživu i místo k nocování často velký počet najednou. Vyskytují se na severních pobřežích Atlantského oceánu, na severu Německa, Polska a Pobaltí, v nížinách středního a dolního Podunají, dále na jihovýchodě Evropy, v jihovýchodní části Afriky, jižní a východní Asii, v částech centrální Asie, v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu.

Způsob života a potrava

Nejčastěji kormoráni loví v mělkých pobřežních vodách, kde jsou schopni ponořit se za kořistí téměř ke dnu. Kormorán se živí různými druhy ryb, a proto je k „rybaření“ dokonale vybaven. Potápí se buď z vodní hladiny, nebo z kamene č větve, kde sedí. Do vody se vrhá malým skokem a zcela bezhlučně se ponoří, aniž by se vodní hladina znatelně zčeřila. Pod vodou se pohybuje velmi rychle, svůj široký ocas používá jako veslo a mohutnými údery nohou plave vpřed. Nohy jsou ovládány silnými stehenními svaly a mají čtyři dopředu směřující prsty, spojené navzájem plovacími blánami. Tím vytvářejí velkou plochu, kterou se noha o vodu opírá. Tento „motor“ je umístěn značně vzadu, na konci těla, takže údery nohou mají velký účinek a plavání je velmi efektivní. Kormoráni mohou zůstat pod hladinou až 60 sekund a většinou se vynořují z vody vzdáleni až několik metrů od místa potopení. Když se kormorán ocitne v blízkosti vhodné kořisti, vrhne se na rybu a uchopí ji do zobáku. Většinou si kořist vynese na hladinu, srovná si ji v zobáku a na jeden ráz zhltne. Loví všechny možné druhy ryb, například sledě, platýse, tresky nebo úhoře, které objeví do hloubky deseti metrů.

Rozmnožování

Kormorán velký
Autor: Jiří Bohdal

Populace kormoránů mají svá hnízdiště jak na mořských pobřežích, tak i v některých lokalitách ve vnitrozemí. K hnízdění jim slouží skaliska, stromy, husté rákosiny nebo holá zem. Hnízdí ve velkých koloniích, které bývají početnější než u většiny ostatních druhů vodních ptáků. Na některých místech spolu hnízdí až 2000 ptáků a mnohdy bývá na jediném stromě i deset hnízd. Během toku samec asi dvakrát za vteřinu trhavě pozvedá a spouští poloroztažená křídla, přičemž pokaždé zasvítí bílé skvrny na bocích jeho těla. Zároveň drží hlavu a zobák svisle vzhůru a nadzvedává vějířovitě rozprostřený ocas, aby zapůsobil na samici. Základ hnízda kormoráni stavějí z hrubších větví a jiného přístupného rostlinného materiálu, hnízdní kotlinku pak vystýlají jemnějším rákosím, travou či listím. Průměr hnízda dosahuje až jeden metr. Samice kormorána snáší tři až čtyři vejce, která jsou s vejci ostatních mořských ptáků poměrně velká.

Ochrana

V některých oblastech početní stavy kormoránů v posledních letech stoupají, ale mnohým hnízdním koloniím ve vnitrozemí hrozí likvidace.

Zdroj:

Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 – 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-025, Karta 54
Fotografie:Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz