Labutě a kachny vyhledávají v zimě pomoc od dobrých lidí

NEAKTUÁLNÍ INFORMACE: Koukněte spíš na tyhle odkazy:
Neblahé následky krmení ptáků pečivem, možná nikdy nebudou létat
Jak přikrmovat vodní ptáky? Ne, pečivo jim do zobáku opravdu nepatří!
O přikrmování ptáků na webu České společnosti ornitologické Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného VYSUŠENÉHO bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Vhodnou potravou jsou i semena pšenice, ovsa nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky zeleniny.

Největšími zimujícími vodními ptáky u nás jsou labutě velké a ojediněle se vyskytující labuť zpěvná. Jejich přikrmování je oblíbenou činností všech generací. Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Toho občas využívají ornitologové k odečtení nebo k focení jejich kroužků, aby zjistili, odkud k nám přiletěli. Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo italské a chorvatské. Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu.

Mezi zimujícími vodními ptáky se vzácně a ojediněle objevují i poláci velcí nebo chocholatí, morčáci velcí, hvízdáci, ostralky, kachničky mandarínské a někde i husy velké nebo běločelé. Z chřástalovitých ptáků pak lysky černé a slípky zelenonohé, z potápek, potápka malá. Na některých zimovištích se vyskytuje i několik druhů racků: racek chechtavý, bouřní a bělohlavý. Na větších řekách se zdržují kormoráni velcí.

Pokud si nebudete jisti, co to je za divného vodního ptáka, tak jej vyfoťte a pošlete k určení ornitologům do Moravského ornitologického spolku na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Možná objevíte i nějakou raritu. Ornitologové uvítají i fotografie kroužků nebo krčních límců labutí.