Živorodost u rostlin

Tak tedy především i některé rostliny živorodé jsou. Živorodostí (viviparií) se myslí vlastnost semen nebo rozmnožovacích cibulek klíčit již na mateřské rostlině. Pokud jde o rozmnožovací cibulky či pacibulky, jedná se o přeměnu stonků - obvykle přeměnu pupenů. Podle polohy mohou být cibulky bazální (Saxifraga granulata, lomikámen zrnatý), úžlabní (Lilium bulbiferum, lilie cibulkatá) či v květenství, a pak jde o nepravou viviparii (Allium, česnek; Poa bulbosa, lipnice cibulkatá). Pravou viviparií se myslí klíčení semen ještě na rostlinách. To je známé u některých mangrovníků. Kyjovitý kořen vyroste do délky až 30 cm a pak teprve plod spadne ze stromu. Kořen se zabodne do bahna pod stromem, anebo jej vlny odnesou na vzdálené pobřeží.

Ať na pravou či nepravou viviparii upozorňují druhová jména 'živorodý' či latinsky 'viviparum', případně i další jména související s tvorbou cibulek apod.