Zajímavý květnový meteorologický jev - virga

Výběžky vysokého tlaku vzduchu byly nad střední Evropou střídány i po 12 hodinách jednotlivými frontálními systémy. Chladný vzduch od severu vzápětí střídal teplý od jihu a zatímco se v Brně teplota pohybovala až kolem 18 °C, v Praze bylo i o 10 °C méně. Květnové počasí už bývá méně proměnlivé. V květnu se navíc na obloze můžeme setkat se zajímavým meteorologickým jevem tzv. virgou.

V meteorologickém slovníku bychom pod označením virga neboli srážkové pruhy našli vysvětlení, že se jedná o srážku, která vypadává z oblaku, ale před dopadem na zem se vypaří. Déšť se před dopadem na zem z kapaliny změní na plyn. Může se tedy stát, že v dálce vidíte déšť, ale pokud byste stáli pod oblakem, nezmokli byste. Latinské slovo virga by se dalo přeložit jako proutek nebo větev. Poměrně často se s tímto jevem u nás setkáváme ve vyšších nadmořských výškách, kde z oblaků vypadávají ledové krystalky.

Virga by se dala zařadit do optických meteorologických jevů a to zejména během západu slunce. Větrné proudění pod mraky stáčení srážkové proudy na jednu nebou druhou stranu a pro pozorovatele se tak vytváří dojem šikmých čar, provazců nebo pruhů. Virga ale může být i nebezpečná: při změně kapaliny na plyn se totiž spotřebovává velké množství tepla a vytváří se malé kapsy chladného vzduchu, které rychle klesají a vzniká tak turbulence vzuchu, ve které se rychle mění směr silného větru. Tyto turbulence jsou nebezpečné zejména při přistání letadel, hovoříme o tzv. střihovém větru. Pokud jsou částice z jednoho mraku vyfoukány do okolního přesyceného vzduchu vznikají z nich kondenzační jádra a vytváří tak základ bouřkových oblaků.