Začíná tornádová sezóna

S některými z nich, jako s pojmem tropická cyklona, se v našich zeměpisných šířkách setkáváme jen v tisku, ale třeba tornádo se u nás vyskytnout může, a také se u nás každoročně vyskytuje.

Tornádo si většinou pleteme s hurikány, tajfuny či cyklóny. Tornádo je sice také atmosférický vír, ale podstatně menších horizontálních rozměrů (řádově desítky až stovky metrů), výrazně kratší doby života (desítky sekund až desítky minut), ale většinou daleko výraznější intenzity. Vzniká pod vertikální mohutnou bouřkovou oblačností konvektivních bouří. Za tornádo se považuje vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu, jinak hovoříme o trombě. Tornáda většinou působí značné lokální škody, ale pouze na relativně omezeném území. Po přechodu tornádo po sobě nechává naprostou spoušť, ale jen o několik metrů vedle je zem nedotčená. Výsledkem bývá u menších tornád například zničená polovina střechy, nebo budovy, zatímco druhá polovina je bez poškození.

Tornáda se vyvíjí téměř neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná nejvýše několik minut dopředu. Nejvíce tornád je každoročně zaznamenáváno ve Spojených státech amerických. Na přelomu dubna a května v USA začíná hlavní sezóna výskytu tornád - právě v květnu se vyskytuje nejvíce tornád, které mají na svědomí lidské životy (loni celkem 5, v roce 2004 pak 15 tornád s lidskými obětmi). O tom, že květen je tornádově nejnebezpečnější svědčí i to, že v roce 2004 se vyskytlo celkem 546 a v roce 2003 pak 543 tornád v průběhu května. Letos bylo do dnešního dne v celých USA zaznamenáno celkem 445 tornád (většinou menších) - z toho 45 v lednu, 15 v únoru, 226 březnu a do 10. dubna jich bylo 159 (za jediný den 12.3. 2006 jich bylo 140).

Tornáda vznikají především v povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma. Obvykle vznikají v nestabilním vlhkém tropickém vzduchu, procházejícím z oblasti Mexického zálivu a právě v této oblasti se setkávající s relativně chladnějším vzduchem ze severu. Oblaky druhu cumulonimbus (vysoké bouřkové mraky), se kterými tornáda souvisejí bývají uspořádány do pásů a tvoří typickou čáru instability identifikovatelnou na družicových snímcích. Tornáda se vyskytují v těchto oblastech i na studených frontách.

Tornáda se podle síly dělí dle takzvané Fujitovy stupnice. Ta největší dosahují pátého stupně této stupnice.

Tornádo se může vyskytnout i jinde na světě, může vzniknout dokonce i nad vodní hladinou nebo nad mořem. Setkáme se s nimi například v západní Africe, ve východních částech Indie nebo v Austrálii, kde však nemají zdaleka tak ničivé účinky.

Také u nás se každoročně vyskytne několik případů tornád, většinou velmi malé intenzity, přesto však mohou způsobit škody. Pokud je horký den a na obzoru se tvoří temné bouřkové mraky, schválně se podívejte, jestli se pod nimi nevytvoří typický "chobot" tornáda.